Dřevořezba s nepatrnými pozůstatky polychromie z přibližně poloviny 15. století. Téma řezby odpovídá tradovanému původu sochy ze špitálního a hřbitovního kostela sv. Alžběty, který byl založen na Svinenském předměstí v Třeboni již ve 14. století. Počátkem 16. století byla socha pravděpodobně po zatopení kostela v souvislosti se stavbou rybníka (později nazvaného Svět) přesunuta spolu s dalším vybavením do nově náhradou vybudovaného kostela shodného zasvěcení na Budějovickém předměstí Třeboně. Impulsem k přesunu do sbírek třeboňského zámku byly zřejmě sběratelské aktivity Schwarzenbergů v 19. století. Socha Piety zachovává tradiční kompozici. Disproporce hlavy i pohled směřující mírně dolů k divákovi odpovídá původnímu určení sochy pro podhled na vyvýšené místo oltáře. Typ piety s drobným poddimenzovaným tělem Krista ve smyslu Ostentatio Christi odkazuje k dětskému Ježíškovi v matčině náručí. Jde bezesporu o práci dosud neurčené jihočeské regionální dílny. Charakter zpracování řezby a především záhybů drapérie je velmi blízký Madoně z Ktiše a Madoně z Čakova. Formální analogie samozřejmě pojí řezbu s dalšími díly datovanými do druhé třetiny 15. století z jihočeské oblasti. Geograficky vzdálenější analogií v rámci Čech je pak řezba Bolestné Madony ze Svaté brány v Kadani. Podrobné informace v připojeném PDF.
