KULTURNÍ DĚDICTVÍ ONLINE

Dochované nádobky z roku 1721 dokládají tehdejší způsoby léčby pomocí jedovatých látek a hub. Vývoj oboru charakterizuje postupný přesun lékáren z klášterů do měst i silná tradice uctívání církevních patronů.

K oslavě Světového dne grafiky obracíme pozornost k často opomíjené volné umělecké grafice. Při této příležitosti jsme pro vás připravili novou virtuální výstavu Národního muzea s vyobrazeními tuzemských památek.

Sbírka výtvarných prací ukrajinské emigrace zahrnuje díla 53 ukrajinských umělců, kteří mezi světovými válkami žili a tvořili v československém exilu. Vedle portrétů, kreseb a akvarelů obsahuje také díla s vojenskými a vlasteneckými motivy, odrážející zkušenosti autorů s válkou, emigrací i kulturním životem ukrajinské komunity v meziválečném Československu. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších dochovaných souborů ukrajinského výtvarného umění z let 1918–1945 mimo území Ukrajiny.

Výstava mapuje prolínání oficiálního barokního náboženství a magických rituálů v každodenním životě venkovského lidu 18. a 19. století. Návštěvníkům představí unikátní etnografické artefakty spojené s osobní zbožností i magické předměty sloužící k ochraně před nemocemi a živly.

Archiv Národního muzea zpřístupňuje rozsáhlou fotografickou sbírku, která od konce 19. století mapuje mizející lidovou architekturu. Tisíce historických snímků tak detailně zachycují původní podobu venkovských stavení, hospodářských budov i interiérů ještě před nástupem modernizačních úprav.

Dobové fotografie přibližují drastickou proměnu českého venkova během násilné komunistické kolektivizace v 50. letech 20. století. Snímky syrově dokumentují systematické vyvlastňování majetku, ztrátu svobody a celkový rozpad tradičního společenského i duchovního života vesnice.

Nová expozice Národního muzea interaktivně mapuje české dějiny od první světové války až po vstup do EU. Výběr těch nejzásadnějších exponátů 20. století si nyní můžete prohlédnout také prostřednictvím online virtuální výstavy.

Virtuální výstava Slovanské knihovny představuje unikátní historické fotografie žurnalisty Rudolfa Hůlky z počátku 20. století. Tyto snímky detailně dokumentují mizející památky, tradiční kulturu a každodenní život tehdejších slovanských národů.

Drobná grafika ex libris se z původních vlastnických značek knih postupně vyvinula v samostatnou uměleckou a sběratelskou disciplínu. Její současnou českou podobu z let 2017–2020 nyní představuje nová virtuální výstava, která doplňuje XVI. Trienále českého ex libris.

U příležitosti stého výročí zrodu českého volejbalu pořádá Národní muzeum výstavu Volejbalové století. Ta propojuje bohaté historické sbírky se současnými trendy a od května do října 2021 mapuje vývoj tohoto sportu.

Renesanční kabinety kuriozit, jakožto předchůdci dnešních muzeí, měly za cíl shromáždit veškeré umělecké i vědecké poznání tehdejšího světa. Nejslavnější domácí sbírku rarit vybudoval na Pražském hradě Rudolf II., jehož fascinující kunstkomoru dnes oživuje tento virtuální výběr.

Výstava s názvem Možné podoby knihy představuje část knižní tvorby Elišky Čabalové, která zde prezentuje jak umělecké vazby převážně současných bibliofilií, tak i některé své autorské knihy a knižní projekty. Výstava nabízí pohled na knihu z několika úhlů a přiblížuje možnosti zpracování po stránce obsahové, materiálové i řemeslné. Součástí prezentace třiceti mimořádných uměleckých vazeb jsou také dva knižní projekty. Projekt Paperbark family je vizuální hrou se slovy paperback – paperbark, kdy paperbark je výchozím materiálem pro sérii autorských knih – Knižní les, vytvořený z kůry stromu a pracující s různými knižními formáty. Projekt Tři nestoři je krátkodobým vstupem nestorů knižní vazby, Jindřicha Svobody, Jána Vrtílka a Ladislava Hodného do síně slávy Národního muzea. Jejich busty ve formě knižních objektů na vysokých mramorových sloupech budou během výstavy shlížet na návštěvníky. Díky krátkému videu budou moci návštěvníci nahlédnout do jejich hlav. Eliška Čabalová patří ke špičce české knižní vazby a tvorby autorských knih. Řadu let byla spjatá s Fakultou výtvarných umění Ostravské univerzity, kde vybudovala Ateliér obalového a knižního designu, v roce 2019 transformovaný na dnešní dobře zavedený Ateliér knižního designu a animace. Zcela originální jsou i její knižní instalace či volná grafická tvorba. Za svou práci získala mnohá prestižní ocenění a její knižní vazby vlastní nejen české, ale i zahraniční instituce. Díky intenzivní spolupráci, kdy se v roce 2009 uskutečnil první větší společný výstavní projekt, uchovává Národní muzeum v knihovních sbírkách cennou kolekci její knihařské tvorby. Během trvání výstavy proběhnou tři workshopy na téma kaligrafie, workshop nelepených knižních forem a workshop „udělej si skicák“.

Muzeum vzniklo jako soukromé zařízení Johanna II. z Lichtenštejna. Podnět ke zřízení muzea dal r. 1898 vrchní lesní rada Julius Wiehl (1847-1917), přední český odborník na problematiku lesnictví. Expoziční sbírka muzea vznikla koncem 19. století rozšířením původní přírodovědné kolekce lesnické školy o ukázky lesnického pěstitelství a lovu. Muzeum dnes představuje přehlídku vyspělé lesnické práce a ukázky lovné fauny a škůdců lichtenštejnských domén v českých zemích, v Rakousku a jinde. Muzeum zahrnuje jedinečnou sbírku ryb, obojživelníků, plazů, ptáků, savců a hmyzu, sbírku abnormalit u ptáků a savců, malou osteologickou sbírku, kolekci hnízd a vajec ptáků. Expozice domácí fauny a lesnictví je umístěna ve druhém patře barokního Martinelliho paláce. Expozice zahrnuje totální preparáty velkých a malých druhů domácí fauny - ptáky a savce, ryby, obojživelníky a plazy. Samostatný celek tvoří kolekce hmyzu v krabičkách. K nejatraktivnějším exponátům patří lovecké zbraně, včetně zabavených pytláckých zbraní a pomůcek. Expozici doplňují ukázky lidské práce související s lesnictvím, např. modely znázorňující kácení dřeva včetně ukládání do plnometrů, modely nářadí používaného při zpracování dřeva, modely posedů. Unikátní je také sada značkovacích seker z lichtenštejnských revírů a tzv. knihovna dřevin, kolekce dřevěných krabiček ve tvaru knih s plody a listy různých druhů dřevin. V expozici je zhruba 1200 exponátů. Instalace je provena převážně do dřevěných vitrín z počátku 20. století, které dnes tvoří již také téměř muzejní exponáty. Působivé jsou původní skleněné výplně historických vitrín, neboť toto sklo má se svými nerovnostmi a kazy úplně jiný charakter než „dokonalé“ sklo dnešní výroby. Hodnota této expozice tedy spočívá zejména v její celistvosti a autentičnosti, neboť její podoba se zachovala téměř nezměněná více než 100 let. V roce 2016 byla provedena reinstalace celého 2. patra zámku s tím, že návrh nového řešení expozice vycházel z myšlenky obnovy muzejního charakteru instalace, zatraktivněné současnými interaktivními prostředky. Nově je řešena podoba grafických prvků, popisek a posterů. Zásadní změnu přináší změna provozu ze skupinového na individuální typ prohlídky. Expozice je nově nasvícena umělým muzejním osvětlením. Stávající statické exponáty jsou doplněny o audiovizuální a interaktivní prvky, včetně velkoplošného promítání filmu. Zámek bude otevřen pro veřejnost v období duben – říjen od úterý do neděle. Pondělky budou zavíracím dnem. Mimo tyto měsíce bude prohlídka možná jen po předchozí objednávce (při minimálním počtu 15 lidí). Duben, září a říjen: 9.00 – 16.30 (časy začátku prohlídek: 9.00, 9.45, 10.30, 11.15, 12.30, 13.15, 14.00, 14.45 hod.) Květen a červen: 9.00 – 18.00 (časy začátku prohlídek: 9.00, 9.45, 10.30, 11.15, 12.00, 12.45, 13.30, 14.15, 15.00, 15.45, 16.30 hod.) Červenec – srpen: 9.30 – 19.00 (časy začátku prohlídek: 9.30, 10.00, 10.30, 11.00, 11.30, 12.00, 12.30, 13.00, 13.30, 14.00, 14.30, 15.00, 15.30, 16.00, 16.30, 17.00 hod.) Listopad - březen: ZAVŘENO

Asijskou kulturou inspirovaná bižuterie jabloneckých bratří Neigerů z majetku spisovatelky Síny Drahorádové-Lvové je dnes uložena v Náprstkově muzeu. Úspěšná tvorba těchto šperkařů skončila tragicky během holokaustu, jejich díla jsou však dnes sběratelsky velmi vyhledávaná.

Virtuální výstava Národního muzea prezentuje sbírku artefaktů reagujících na sebeupálení Jana Palacha z roku 1969. Tyto historické i novodobé předměty dokládají neustálou potřebu společnosti vyrovnávat se s jeho radikálním protestem proti normalizaci.

Rozsáhlá obrazová sbírka Národního muzea z roku 1924 jedinečně zachycuje mizející lidovou architekturu, kroje a zvyky venkova. Tyto vzácné historické skleněné negativy byly nedávno kompletně zdigitalizovány, čímž je křehké kulturní dědictví trvale uchováno pro budoucnost.

Atmosféru českých domácností minulého století dotvářely ikonické hračky jako stavebnice Merkur, tradiční deskové hry a karetní mariáš. Pocit domova pak umocňovaly typické nápoje v podobě melty či šuměnky a legendární bonbony Hašlerky.

Tato virtuální výstava mapuje každodenní podobu školství 19. a 20. století prostřednictvím dobových fotografií a učebních pomůcek. Zároveň ukazuje postupné šíření tohoto evropského vzdělávacího systému do Afriky a Asie prostřednictvím misijních škol.