Spravuje:
300 628 sbírkových předmětů z 148 institucí v jednom digitálním prostoru
Výstava s názvem Možné podoby knihy představuje část knižní tvorby Elišky Čabalové, která zde prezentuje jak umělecké vazby převážně současných bibliofilií, tak i některé své autorské knihy a knižní projekty. Výstava nabízí pohled na knihu z několika úhlů a přiblížuje možnosti zpracování po stránce obsahové, materiálové i řemeslné. Součástí prezentace třiceti mimořádných uměleckých vazeb jsou také dva knižní projekty. Projekt Paperbark family je vizuální hrou se slovy paperback – paperbark, kdy paperbark je výchozím materiálem pro sérii autorských knih – Knižní les, vytvořený z kůry stromu a pracující s různými knižními formáty. Projekt Tři nestoři je krátkodobým vstupem nestorů knižní vazby, Jindřicha Svobody, Jána Vrtílka a Ladislava Hodného do síně slávy Národního muzea. Jejich busty ve formě knižních objektů na vysokých mramorových sloupech budou během výstavy shlížet na návštěvníky. Díky krátkému videu budou moci návštěvníci nahlédnout do jejich hlav. Eliška Čabalová patří ke špičce české knižní vazby a tvorby autorských knih. Řadu let byla spjatá s Fakultou výtvarných umění Ostravské univerzity, kde vybudovala Ateliér obalového a knižního designu, v roce 2019 transformovaný na dnešní dobře zavedený Ateliér knižního designu a animace. Zcela originální jsou i její knižní instalace či volná grafická tvorba. Za svou práci získala mnohá prestižní ocenění a její knižní vazby vlastní nejen české, ale i zahraniční instituce. Díky intenzivní spolupráci, kdy se v roce 2009 uskutečnil první větší společný výstavní projekt, uchovává Národní muzeum v knihovních sbírkách cennou kolekci její knihařské tvorby. Během trvání výstavy proběhnou tři workshopy na téma kaligrafie, workshop nelepených knižních forem a workshop „udělej si skicák“.
Výstava Peníze se rozhodla zasadit fenomén peněz do širokých kulturních souvislostí a nebála se ukázat příznačně „obě strany mince“. Získávání i pozbývání peněz, jejich přebytek i nedostatek, využití a zneužití. Vystaveny byly nejvzácnější předměty ze sbírek Národního muzea i dalších institucí – například největší diamant v českých sbírkách nebo luxusní šperky Emy Destinové, ale i exponáty z historie platidel. Výstava proběhla od 29. 11. 2013 do 24. 8. 2014 v Nové budově Národního muzea.
Pětiletý projekt bádání a prezentace různých pohledů na kulturní dědictví Slezska se v letošním roce uzavírá výstavou, jež bude skutečně velkoryse pojatým epilogem této série. Vydejte se s námi na cestu 20. stoletím, které díky pěti tematicky odlišným částem představíme v jeho různorodosti a pestrosti. Nezmeškejte možnost připomenout si klíčové dějinné okamžiky, zakusit dramata válečných konfliktů, vychutnat plody výtvarné a literární kultury regionu a seznámit se s proměnami každodenního života jeho obyvatel. Právě v těchto souvislostech představíme návštěvníkům Historické výstavní budovy období let 1900–1989, s nezbytnými přesahy před i za tento časový interval. K vidění zde bude nejen řada unikátních exponátů z našich sbírek, ale i zápůjčky z partnerských institucí a v neposlední řadě pak také předměty, které nám někteří z vás věnovali na Sběrných dnech. Základní příběh dramatu bohatého a skutečně „neklidného“ století doplní nová instalace vybraných dílů expozice Encyklopedie Slezska. Můžete se tak těšit na představení zcela nového uspořádání části vztahující se k BYDLENÍ. Kompletní proměny se dočká například také KERAMIKA či TEXTIL, tedy fenomény, které ve sledovaném období prošly skutečně razantní proměnou. V základní části výstavy se seznámíte s idylou posledních dnů Rakouska-Uherska, nástupem komunismu a obdobím padesátých let spolu se srpnovou okupací v roce 1968, hospodářskou krizí a prvními lety samostatného Československa, ale také s každodenností v období normalizace a sametovou revolucí. Neopomineme žádnou důležitou událost, ať už se odehrála za časů květů a kaváren, nebo při budování státu, provedeme vás světem, kde se (ne)žebrá, zvoláte společně s námi, ať žije republika, a na závěr prožijete i obyčejné dny.
Výstava Spolkový život ve Slezsku seznámí návštěvníky se spolky a jejich činností ve Slezsku v celé jejich šíři a rozmanitosti. Časově zahrne především druhou polovinu 19. a první půli 20. století s důrazem na kontinuitu vybraných spolkových aktivit do dnešních dní. Velká pozornost proto bude věnována záslužným sborům dobrovolných hasičů, sportovním jednotám či turistickým nebo střeleckým spolkům. Zastoupeny budou jak české, tak německé spolky zasahující svým vlivem území českého Slezska. Z oblasti umělecké budou představeny nejen spolky pěvecké a divadelní, ale i různě zaměřená sdružení výtvarných umělců. Stranou nezůstanou ani hospodářské a profesní spolky a spolky náboženské, vědecké, vzdělávací a kulturní. Z množství dalších sdružení se zřetelným přesahem do současnosti můžeme jmenovat ještě okrašlovací spolky, spolky pro obnovu památek a spolky charitativní. Mezi zábavnými a recesistickými spolky vynikne například stolní společnost Schlaraffia. Výstavu obohatí zápůjčky z kulturních institucí v širokém okolí i od soukromých osob. Návštěvníci se tak mohou těšit například na model původní kamenné rozhledny na Pradědu nebo model Jiřího chaty na Šeráku. Výstavu je možné zhlédnout až do 24. února 2017 v Historické výstavní budově Slezského zemského muzea.
Dne 17. května 1926 se ve Vikýřovicích na Šumpersku narodil význačný sochař Juraj Hovorka. Vlastivědné muzeum v Šumperku pořádá k 90. výročí narození Juraje Hovorky výstavu, jež návštěvníkům nabízí průhled do rozmanité tvorby umělce, jenž se zejména svými exteriérovými sochařskými realizacemi zapsal nejen do současné tváře slovenského hlavního města, ale i do celkového vývoje moderního sochařství na Slovensku. Výstava představuje ukázky Hovorkových sochařských prací, kreseb, maleb či uměleckých šperků, umělcovy exteriérové plastiky připomíná několik velkoformátových fotografií. Výstavu je možno zhlédnout od 23. 9. do 13. 11. 2016 ve Výstavní síni Vlastivědného muzea v Šumperku. Více informací najdete na internetových stránkách muzea.
Výstava „Krajinou Slezska“ provede návštěvníky změnami, které krajinu v minulosti výrazně poznamenaly. V rámci projektu „Neklidné století“ se výstava zaměří především na 20. století, kdy byly změny v krajině nejmarkantnější. Zásadní vliv na obraz krajiny měl rozvoj sídel, komunikací, změny krajiny v souvislosti se zemědělstvím, lesním hospodářstvím atd. S nástupem a rozvojem průmyslu v průběhu 19. a ve 20. století jsou zásahy do krajiny obrovské a velice rychlé. Výstava se zaměří na příklady těch nejvýraznějších a nejvýznamnějších změn a zásahů do krajiny Slezska, jako jsou lomy, přehrady, velké komunikace či industrializace, která je fenoménem typickým pro část Slezska.
Země a její pán – tak se jmenuje jedna ze stěžejních výstav, kterou Slezské zemské muzeum uzavírá svůj jubilejní rok. Výstava se zaměřuje zejména na fenomén správy Slezska od středověku až do roku 1918. Ukazuje, jaký odkaz tu zanechaly nejen významné panovnické rody, ale i aristokracie, církevní představitelé a také reprezentanti měst a venkova. Hranice Rakouského Slezska se mírně odlišovaly od současného českého Slezska. Jeho součástí byla i dnešní polská část Těšínska a naopak v něm chybělo Hlučínsko. Od středověku do roku 1918 se tu u moci vystřídaly významné evropské dynastie: Piastovci, Přemyslovci, Lucemburkové, Jagellonci, Habsburkové, Hohenzollernové a Lichtenštejnové. Výstava Země a její pán je mimořádná svým nadregionálním přesahem – na 260 exponátů pochází nejen ze sbírek Slezského zemského muzea, ale také z mnoha dalších domácích i zahraničních institucí. Návštěvníci uvidí například portréty významných panovníků, mimo jiné Marie Terezie a Josefa II., knížat z Lichtenštejna (Karla I. a Karla Eusebia), vratislavského biskupa Filipa Gottharda Schaffgotsche, olomouckého biskupa Ferdinanda Julia Troyera, místodržitele řádu německých rytířů Jiřího Viléma z Elkershausenu, představitelů významných šlechtických rodů a mnoha dalších. Pozornost si zaslouží celá řada jiných pamětihodných předmětů, jako například prapor knížete Adama Václava Těšínského z roku 1605, středověká dlaždice s erbem knížete Přemysla II. pocházející z těšínského zámku nebo epitaf Václava Vlčka z roku 1681. Výstava Země a její pán potrvá až do 5. července 2015.
Spisovatel a cestovatel Archibald Václav Novák se nejvíce proslavil ve 20. a 30. letech 20. století jako autor pikantních románů a povídek z prostředí exotických zemí. Při své tvorbě bohatě čerpal ze svých zkušeností získaných při pobytu v USA a na Tahiti v letech 1919–1921 i později při cestě do jižní a jihovýchodní Asie, Číny a Japonska (1926–1927). O svých cestách Novák vyprávěl po celém Československu na mnoha oblíbených cestopisných přednáškách, doprovázeným „světelnými obrazy“ – promítáním skleněných ručně kolorovaných diapozitivů. Jak bylo v té době obvyklé, nechával si pan Novák tyto diapozitivy vyrábět na zakázku u fotografických studií. Jako předloha nesloužily jen jeho vlastní fotografie z cest, ale často si vypůjčoval i obrázky z pohlednic, knih, prospektů i časopisů. V roce 2011 získalo Národní muzeum darem rozsáhlou fotografickou pozůstalost A. V. Nováka, která jedinečným způsobem dokládá právě jeho přednáškové aktivity. Obsahuje totiž 868 diapozitivů, které doprovázely jeho přednášky. Jde o doprovod k několika přednáškám. Obvyklý počet k jednomu povídání býval 150–200 snímků, v našem případě nejsou všechny dochovány stejně. Součástí pozůstalosti je navíc 520 skleněných negativů, nebyly ale pořízeny na cestách. Jde o jakýsi polotovar pro výrobu diapozitivů, často je díky nim možné určit zdroj snímku. Naše virtuální výstava představuje výběr z doprovodu ke třem přednáškám o cestě do Asie. Ty jsou oproti jiným zachovány velmi dobře, z valné většiny i s původním řazením snímků. Kromě návštěvy Šrí Lanky a Indie, která zcela chybí, pokrývají celou trasu Novákova putování od zastávky v Barmě přes cestu Malajsií k Singapuru, návštěvu ostrova Sumatry, Vietnamu a Kambodži, zastávku v Číně i v Japonsku a nakonec návrat Transsibiřskou magistrálou.
Výstava se zaměřuje na vztah všestranného umělce Josefa Váchala (1884-1969) k okultismu a esoterice. Obsahuje výběr děl s touto tématikou, především z jeho raného období, ve stylu symbolismu a dekadence. Součástí výstavy je také představení zatím dosud neznámých Váchalových rukopisů. Organizátoři výstavy přenesli některé z Váchalových poznámek a náčrtků přímo na zdi výstavních místností ve velkém formátu a poskytli tak návštěvníkům možnost naprosto se ponořit do umělcova světa. Výstava proběhla od 17. 9. 2014 do 4. 1. v Domě u Kamenného zvonu. Navázala na ni výstava s názvem Josef Váchal: Napsal, vyryl, vytiskl a svázal, která se konala v Západočeské galerii města Plzně od 15. 10. 2014 do 1. 1. 2015. Na obou výstavách spolupracovala Knihovna Národního muzea v roli zapůjčitele vzácných Váchalových originálů.
Smrt kmotřička je zahajující výstavou cyklu Smrt, který připravuje Národní muzeum v sezóně 2014 —2015. V Českém muzeu hudby se návštěvníci mohou seznámit s tématem smrti v hudbě, literatuře, dramatu i výtvarném umění, pro které je jedním z nejsilnějších témat a inspiračních zdrojů vůbec. To, jak umělci blízké i vzdálenější minulosti nahlíželi téma smrti, nám pomáhá pochopit především jejich vztah ke světu a životu — přesně jak připomíná podtitul výstavního cyklu. Mezi vystavenými exponáty najdeme například renesanční iluminace, barokní kancionály nebo kresby umělců z koncentračních táborů.
Řadu návštěvníků přilákala výstava Národního muzea mapující vývoj vztahu hudby a politiky. Hudební ukázky a bohatý doplňující materiál odhalily mimo jiné, jak mocným nástrojem může být hudba pro politickou propagandu, ale také s jakými represemi se museli někteří hudebníci potýkat v socialistickém Československu. Výstava připomněla také důležitou roli hudby při budování české státnosti na příkladech vzácných exponátů – mimo jiné tu byl k vidění originál partitury Písně Svobody od Bedřicha Smetany z roku 1848 nebo čelenka Emy Destinové z opery Libuše. Výstava proběhla v Národním památníku na Vítkově od 15. 5. 2014 do 15. 3. 2015.
Výstava Fenomén Masaryk připomíná osobnost prvního československého prezidenta T. G. Masaryka přesně 80 let od jeho smrti (1937). Národní muzeum představuje prezidenta jinou cestou, než nabízí klasická a zažitá klišé "Prezidenta Osvoboditele" a "tatíčka". Výstava je rozdělena na tři části: pohled na konkrétního člověka, roli jeho osobnosti ve veřejném prostoru a pohled na "obraz" Masaryka ve společnosti. Návštěvníkům jsou nastíněny Masarykovy vztahy, víra, ideje, názory. Je představen jako profesor i jako prezident. Pro dětského návštěvníka je připravena i speciální linka s humornými kresbami a zajímavými úkoly. Výstava potrvá v Nové budově Národního muzea do 31. ledna 2018.
Školní prostředí 19. a 20. století. Témata spojená se vzděláváním prezentuje výběr ilustrací, fotografií a předmětů každodenního užívaní. Jsou to zejména institucionální formy školské docházky a vše, co k nim neodmyslitelně patří: třídní kolektiv, vztah učitel - žák, budovy jako místa pro setkávání a nabývání dovedností, školní potřeby a pomůcky. Od 19. století představuje formalizované učení a vzdělávání v institucích na Evropském kontinentu prostředí k získávaní nejen znalostí, ale i hodnot, zkušeností a návyků. Dochované historické fotografie tuzemských školních tříd, budov, nebo pomůcek ukazují cestu, jakou se moderní formy vzdělávání vyvíjely. Tento systém učení se šířil i mimo hranice Evropy, prostřednictvím činnosti misijních škol, na území Afriky a Asie, jež dokumentují sbírky fotografií Enriqueho Stanka Vráze a nebo Josefa Kořenského. Školní prostředí 19. a 20. století je virtuální výstavou koncipovanou jako digitální materiál napříč portálem eSbírky, která ukazuje vybrané předměty ve světle společenských kontrastů a proměn.
Od 11. prosince 2014 do 15. března je možné zhlédnout v Regionálním muzeu v Teplicích výstavu komponovanou ze 45 maleb, kreseb, grafických listů a plastik 19 významných českých umělců, kteří působili v letech 1922 – 1980. K vidění budou např. díla Emila Fily, Jana Zrzavého, Františka Muziky, Jiřího Trnky, Václava Špály a dalších. Obrazy pocházejí z pozůstalosti teplického autora, výtvarníka a básníka Josefa Honyse (1919-1969). Většina děl byla naposledy vystavena v předválečném období. Výstava je pořádána na počest 120. výročí založení Muzejního spolku.
Světový den grafiky primárně připomíná obory grafického designu, my bychom při této příležitosti rádi upozornili také na obor umělecké (volné) grafiky. Proto jsme pro vás připravili novou virtuální výstavu grafických listů s pohledy na tuzemské památky z grafické sbírky Národního muzea.
Čert, ďábel, satan, pekelník, ďas, nečistej, černej myslivec, čerchmant, antikrist, červivec, čmert, zlý… Mnoho podob má v češtině pojmenování personifikovaného zla, které bojuje s principem dobra dvěma hlavními zbraněmi: pokušením a klamem. Jeho úkolem je svádět lidi ke hříchu a ten pak trestat. Český pohádkový čert se od ďábla ztělesňujícího všudypřítomné zlo zásadně liší. Není to bytost hrozivá, ale většinou hloupá a popletená, kterou lze snadno přelstít a zesměšnit. Její výskyt v dramatické literatuře připomenula výstava Divadelního oddělení, které disponuje nejen desítkami loutek pekelníků, ale i památkami na inscenace vybraných činoher, oper a baletů s čertovskou tematikou na českých profesionálních jevištích. U příležitosti svátku svatého Mikuláše jsme pro Vás z této výstavy vybrali nejzajímavější exponáty s čertovskou tematikou - všechny pocházejí ze sbírek Divadelního oddělení Národního muzea. Račte vstoupit do pekla...