Skupina fiktivních podobizen šesti bájných knížat: Praotce Čecha, Kroka, Libuše, Přemysla, Nezamysla a Mnaty ze zámku v Jindřichově Hradci náležela do rozsáhlého cyklu celofigurálních portrétů českých panovníků. Soubor se však v celistvosti nedochoval, o jeho původní podobě soudíme na základě fragmentů, pozdějších kopií dnes ztracených obrazů a písemných zpráv. Objednavatelem souboru byl s největší pravděpodobností Adam II. z Hradce (1549-1596), který jako dříve jeho otec (1526-1565) dosáhl vysokého společenského postavení: v letech 1585-1593 zastával funkci nejvyššího kancléře Českého království, od roku 1593 pak nahradil v úřadě nejvyššího pražského purkrabí zesnulého Viléma z Rožmberka. Uměleckými kvalitami se cyklus sice nevyrovnal nejlepším dvorským umělcům císaře Rudolfa II., přesto však měl celek nepochybně mnohem vyšší uměleckou úroveň, než jakou většina poškozených obrazů dnes ukazuje. Téma naddynastické panovnické řady bylo počátkem 16. století v Čechách velmi živé. Souvisí se změnou vládnoucí dynastie, volbou nového panovníka a složitými politickými jednáními, která byla s tímto procesem spjata. Vzhledem k vysokým státním funkcím, které hradecký rod zaujímal – úřad nejvyššího kancléře Českého království zastávali jeho příslušníci hned po tři generace za sebou, však tento cyklus nejspíše oslavoval těsné sepětí rodu s českými panovníky a jeho podíl na historii a prosperitě země.
