Saténová zástěra

Zástěra z tmavě modrého hedvábného saténu byla zhotovena neznámou vyšívačkou z jižních Čech, ze známé národopisné oblasti Blat. Unikátní textilie, bohatě vyšívaná perleťově bílými rybími šupinami, se stala součástí Etnografické sbírky Národního muzea v roce 1982, kdy byla zakoupena odbornými pracovníky v podniku Starožitnosti na Praze 1. Počátky techniky výšivky rybími šupinami spadají do období před 150 lety. Jejich tvůrci čerpali inspiraci ze zdobených předmětů elitní kultury šlechty a vyšších sociálních vrstev. Z původního místa zrodu této výjimečné lidové textilní techniky, tedy Třeboňska, známého svojí rybníkářskou tradicí, se tato neobvyklá technika šířila dál a postupně se uplatnila na různých součástkách lidového kroje - především zástěrách, živůtcích a ženských střevíčcích. K výšivce rybími šupinami se původně používaly jen šupiny z kapra a candáta, později k nim přibyly i šupiny ze štiky a okouna. Postup opracování šupin je poměrně komplikovaný: šupiny kapra se 7 dní perou ve vodě, která se musí každý den vyměňovat, až je materiál zcela zbaven nečistot. Poté je vyčištěn kartáčkem a mýdlovou vodou. Dříve se šupiny tužily pomocí pasty na obuv, v současné době se používá bramborový škrob. Vyprané šupiny se rozloží na bílé plátno, poté se vyžehlí nebo vylisují, a pak se vystřihují do požadovaných tvarů, jako jsou lístečky, květy, kolečka či srdíčka. Šupiny štiky a okouna se zpracovávají jednodušším způsobem - perou se v mýdlové vodě. Po vyčištění se různě vytvarované šupiny našívají na hedvábí nebo samet a jsou doplňovány drobnými průhlednými korálky a zlatými perličkami - nejen z důvodu zdobnosti, ale i k zajištění stability našívaných šupin. Zástěra z tmavě modrého hedvábného saténu, vyšívaná rybími šupinami, skleněnými korálky, smotivem stylizovaných plátkových květů, lístečků a čtyřlístků, lemována strojovou krajkou.