Malba na dřevěné desce ze začátku 17. století představuje dvě skupiny alegorických postav zasazené do architektury a krajiny v pozadí. Předlohou malby je Aachenova práce stejného námětu, která se dnes nachází v mnichovské pinakotéce. Třeboňská verze má řadu kompozičních odlišností, a třebaže výtvarná kvalita působí oproti originálu poněkud těžkopádně, jedná se o velice kvalitní práci. Zajímavá ikonografie Aachenova originálu, resp. jeho třeboňské kopie zaujala řadu badatelů, kteří se od 70. let 20. století snažili o její interpretaci. Jako nejpravděpodobnější se jeví varianta alegorie Návratu zlatého věku ve znamení Panny, vycházející z Vergilových Zpěvů pastýřských. Autorem třeboňského obrazu i pendantu s tématem Alegorie Míru, Blahobytu a Umění, byl pravděpodobně některý z početných Aachenových pomocníků, kteří pracovali podle jeho předloh. Ty byly určeny pro prezentaci i jako diplomatické dary. Podrobné informace v připojeném PDF.
