Chorvatský slaměný úl ve tvaru homole. Úl byl vyroben ze slámy a pomazán směsí a výkaly. Ze slámy se nejprve stáčely provazce, které se ovazovaly lýkem a následně
splétaly do kruhu a prošívaly. Tak vznikla pevná kuželovitá nerozebíratelná konstrukce s vnitřní dutinou a spodním otvorem. V dolní části, zhruba 5 cm od spodního okraje, byl proříznut krátký podélný otvor, sloužící jako česno pro vstup včel. Úl se pokládal ve volné krajině na zem i na dřevěnou desku. V pozdějších dobách se košnice ukládaly pod střechu v blízkosti lidského příbytku, obvykle na dřevěné police v několika řadách nad sebou. Jejich velikost záležela na klimatických podmínkách. V krajinách s teplým podnebím se oproti chladným vytvářely objemnější úly s prostornou dutinou.
