Sumak s oceňovaným dračím vzorem, umístěný nyní na zámku Jaroměřice nad Rokytnou, pochází ze souboru Leopolda hraběte Berchtolda (1863–1942) ze zámku Buchlovice. Komplikovaný základní vzor středového pole, symetricky k podélné ose, je sestaven z polygonů různých tvarů a velikostí vyplňovaných hákovitými útvary. Celek představuje draka, na kavkazských kobercích motiv s kladným významem. Z dračích motivů je však také sestaven, podle tamní interpretace totiž v sobě každý drak zahrnuje nekonečné množství malých dráčků. Drobnější vedlejší motivy zvířat se soustředí při okrajích středového pole, v pravém horním rohu je i postava muže vedoucího zvíře. Sumaky z 19. století do určité míry připomínají vzory klasických dračích koberců s vlasem, vázaných v 17. a 18. století, jejichž produkční centrum nebo oblast nejsou doposud jednoznačně určeny. Pokud jde o tkané sumaky s dračím vzorem, dřívější předpoklad karabašské provenience byl opuštěn, stejně jako datovaní do 18. století, a zařazuji se do oblasti města Kuby v severovýchodním Ázerbájdžánu. Tam, stejně jako v sousedním jižním Dagestánu, se rozměrné sumaky tkaly v dílnách, nikoliv formou domácké výroby jako koberce s vlasem v menších formátech. Byly určeny převážně pro vývoz a vzory navrhovali profesionální výtvarnici. Podobný, i když v detailech jednodušší vzor se objevuje také na vázaných kobercích menších formátů z oblasti Kuby konce 19. a počátku 20. století. Technika: Sumaková vazba s protisměrným obtáčením v sousedních řadách. Osnova: bělavá a melírovaná vlna, 70 přízi na dm. Vazební utek: světlejší hnědobéžová vlna, 1 za řadou smyček. Vzorovací utek: vlna, 41 řad smyček na dm. Příčné okraje: třásně vyvázány do pasu uzlů, Podélné okraje: ploché obtáčení, červenorůžová vlna.
