Datace: 18. století, 1710-11
Inventární číslo: H2-38132
Skupina sv. Ignáce z Loyoly z Karlova mostu v Praze. Autorem je Ferdinand Maxmilián Brokof (1688-1731). Sousoší bylo zhotoveno na náklady jezuitů od sv. Ignáce na Novém Městě pražském. Signatura vlevo pod hlavou slona sice uvádí, že jde o dílo Jana Brokofa ("OPUS IOAN:BROKOFF"), avšak v tomto případě už jde jen o tradiční dílenskou značku, pod níž vystupuje silná umělecká osobnost Janova syna Ferdinanda Maxmiliána. Sousoší, dnes jen torzální, mělo bohatý ikonografický program, vymyšlený jezuity. Oslavovalo zakladatele jezuitského řádu, sv. Ignáce z Loyoly, a misijní činnost řádu. Světec stál na zeměkouli a v pozdvižené levici držel železný pozlacený monogram Kristův, IHS. Při jeho levé noze seděl původně Polák (zachovány jen nohy) držící kartuš s vyobrazením jezuitského světce Stanislava Kostky. Jeho protějškem na levé straně zeměkoule byl Španěl s kartuší, na níž bylo poprsí sv. Aloise z Gonzagy. Do stran čněly válečné trofeje připomínající antické pomníky vítězům, vytvářené ze zbraní a zbroje poražených nepřátel (tzv. tropea). Zde symbolizují vítězství víry nad zbraněmi a současně připomínají, že Ignác byl původně vojákem. Zeměkouli podporovaly alegorické postavy čtyř světadílů (Austrálie byla objevena až roku 1768): vpravo afrického krále stojícího na lvu (zachován jen lev), před ním asijské královny na velbloudu, vlevo vpředu pak byla Evropa na býku a za ní Amerika na slonu. Dole leželi dva mouřenínové s kartušemi (zachován jen lev), před ním asijské královny na velbloudu, vlevo vpředz pak byla Evropa na býku a za ní Amerika na slonu. Dole leželi dva mouřenínové s kartušemi (zachován jen pravý) obklopující kartuš s reliéfem tří umučených japonských křesťanů. Roku 1890 zničila povodeň dva pilíře a tři oblouky Karlova mostu a strhla i toto sousoší. Až do roku 1904 se pak v sušších obdobích vytahovaly z Vltavy jednotlivé fragmenty, které od roku 1903 sestavoval sochař Čeněk Vosmík. Roku 1913 byla skupina umístěna v Lapidáriu. Na mostě je dnes moderní sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Karla Dvořáka z roku 1938.
