Mužský slavnostní sokolský kroj příslušníka říčanské sokolské obce byl vyrobený firmou Hynek Trefný - Praha Smíchov. Kroj je vyroben z vlněného šedého sukna. Sako - kajda - má hnědou podšívku. Na prsou je 13 šnůrek a čamarových knoflíků. Kolem krku je otočena pletená šnůra. Rukávy jsou opatřeny čtyřmi šnůrkami a knofličky. Na levé straně prsou na kajdě je přišita červenobílá páska 8 cm dlouhá a 2 cm široká s nápisem sídla jednoty - ŘÍČANY ŽUPA STŘEDOČESKÁ JANA PODLIPNÉHO. Kalhoty mají vepředu dvě kapsy na pravé a jednu na levé straně a jednu kapsu zapínanou na knoflík vzadu na pravé straně. Dole u nohavic jsou tkalounky na stahování. Kalhoty jsou v dolní části prožrány moly. Červená košile má krátké zapínání na knoflíčky.
Říčanský Sokol vznikl podle archivů již v květnu 1870, první pokus o jeho založení ale neměl dlouhého trvání. Trvalou existenci si místní jednota vysloužila až po dvaceti letech, kdy ji založila skupina kolem Eduarda Čížka, Františka Bačovského, Josefa Chmela a dalších občanů Říčan a Radošovic. Tělocvičná jednota spadala pod středočeskou župu Jana Podlipného. Svůj domov a tělocvičnu nalezla v sálu hostince „U sokola“. Hned zpočátku začali cvičit muži a dost. Vznikla též spolková knihovna a ochotnický divadelní soubor. Ženy se ke cvičení přidaly v roce 1902. Poprvé se říčanští sokolové představili na všesokolském sletu v Praze v roce 1912. Dvacátá léta 20. století se pak stala zlatou érou říčanského Sokola: vznikl sokolský biograf a letní cvičiště. Jednota také získala vlastní prapor. V roce 1931 vznikají tenisové kurty a je založena tradice sportovního oddílu Tenis Říčany, později se přidávají další sportovní oddíly. Ve 30. letech sokolské sdružení hlásí na čtyři stovky členů a členek.
Říčanský Sokol byl obnoven v roce 1990. V roce 1991 je sokolská jednota znovu oficiálně ustanovena pod názvem Tělocvičná jednota Sokol Říčany a Radošovice. Poslední administrativní změna nastala v roce 2003, kdy místní sokol přešel pod správu jednotní župy Barákovy.
