Na dnešním vzhledu interiérů muzejní budovy mají nezanedbatelný podíl také další díla, která s původní dobou její realizace přímo nesouvisejí - ať už vznikla dříve nebo později. V ochozech vestibulu a na podestě hlavního schodiště se návštěvník setká především s osmi nadživotními bronzovými sochami českých historických a mytických postav. Jednou z nich je i socha Přemysla Oráče. Tyto sochy pocházejí z odkazu velkostatkáře Antonína Veitha (1793 - 1853), mecenáše českých vzdělanců a umělců, jako pozůstatek jeho romantického projektu na zřízení Slavína české historie v Tupadlech u Liběchova. Velkorysý záměr zůstal z různých důvodů nedokončen. Autorem sochy Přemysla Oráče, doplněné radlicí, knížecí korunou a kmínkem lísky, byl Ludwig Schwanthaler. Odlitek této sochy byl zhotoven roku 1851.
