Oltářní archa z Libochovic - Útěk do Egypta (fragment s postavou sv. Josefa)

Monumentální skupinu Korunování tvoří tři samostatné sochy v nadživotní velikosti, představující trůnícího Boha Otce, Pannu Marii a Krista. Skupina zaujímala původně střed oltářního nástavce, na jehož křídlech byly osazeny reliéfy nalezené na půdě zámku v Libochovicích, představující výjevy Adorace Krista, Klanění Tří králů, Útěk do Egypta a reliéf Navštívení Panny Marie. Dvojice andělů v jáhenských šatech, držící nepůvodní kadidelnice, patrně původně asistovala scéně Korunování Panny Marie, jak to známe z řady příkladů intaktně dochovaných pozdně gotických oltářních celků. Reliéf Navštívení věnoval roku 1865 místní farář do Národního muzea. Skupina Korunování Panny Marie a reliéfy andělů a Klanění tří králů byly po roce 1898 Eduardem Fialou, který řídil rekonstrukci zámku, nalezeny na půdě a restaurovány. Tři figury Korunování osazeny na rozměrné novogotické konzoly na východní stěně v zámecké kapli. Reliéfy byly vsazeny do novogotické architektury ve zjevně nepůvodní sestavě, kde andělé klečeli po stranách scény Klanění Tří králů, zobrazené v menším měřítku. V letech 1950–1951 byla skupina restaurována znovu (mj. sňaty přemalby se vzory, vytvořené při předchozí novogotické opravě) a osazena na oltář hradní kaple na Švihově. Kompozice mariánských reliéfů vychází z dřevořezů z oblíbeného cyklu Mariina života od Albrechta Dürera, vydávaného od roku 1504. Grafické předlohy určily částečně také stylovou polohu reliéfů. Do značné míry jednotná typika obličejů a charakter draperie odkazuje přímo k tvorbě dílny Hanse Tomana v Memmingen, který patří k významným představitelům hornošvábského sochařství první čtvrtiny 16. století (archivními prameny doložen 1514–1525).