Vedle výrobků z oblasti Gördesu jsou v západní Anatolii koberce z okolí města Kula nejznámější. Zdejší modlitební koberce nemají příliš syté barvy, v jejich kompozici se uplatňují široké vícedílné bordury a mihráby vrcholí mělkým, nevýrazným stupnicovým štítem. Specifickou podskupinu této provenience představují modlitební koberce s někdy detailně věrným, jindy jen schematickým vyobrazením cypřišů, smutečních vrb, někdy i drobných stavení, která vyplňují v pravidelných svislých řadách plochu mihrábu. Západním sběratelům tyto obrázky připomínaly cypřiši osázené středomořské hřbitovy, odtud vžité pojmenování této skupiny. Prezentovaný koberec má mihráb s mělkým stupnicovým štítem dělen na výšku na tři pásy, prostřední s geometrickou ornamentikou, postranní s nad sebou umístěnými osmi dvojicemi silně stylizovaných „hřbitovních“ stromů. Mihráb lemují stylizované květy karafiátů, pole nad ním vyplňuje mřížka se stylizovanými květy. Florálního původu jsou i výplně úzkých pásů čtyřdílné bordury. Kompozice jsou provedeny v nevýrazných až mdlých barvách, v nichž na šedavě béžovém světlém podkladu vystupují vzory provedené ve slabě purpurové, žlutookrové a jen místy i v kontrastní modročerné barvě. Koberec průměrné kvality lze zařadit do 2. poloviny 19. století. Je součástí orientálního salonu Františka Ferdinanda d’Este na Konopišti. Osnova: béžová vlna, 48 přízí na dm. Útek: žlutá vlna, 2 za řadou uzlů, 34 uzlů na dm. Vlas: vlna, symetrický uzel na 2 osnovních přízích, 816 uzlů na dm². Příčné okraje: jen osnovní třásně. Podélné okraje: původní chybí – bylo ustřiženo a nevhodně obšito novým černým obtáčením, vlna.
