Západní autoři zařazují koberce s tímto vzorem mezi kazaky typu karačop, jejichž produkční oblast leží na jih od gruzínské metropole Tbilisi. Na rozdíl od známějšího a rozšířenějšího typu karačopů mají ale protáhlejší formát, charakteristickou středně modrou půdu obvykle s odstínem do zelena, příjemně odstíněným abrašem a především u horního i dolního okraje středového pole rámování ve tvaru mihrábového vrcholu s příčným zakončením. Pro zmíněný rozšířenější typ karačopu je příznačná symetrie k podélné i příčné ose, kdežto u tohoto typu se pravidelně objevují motivy, které se vymykají ze symetrie k příčné ose a koberec „směrují“. Zde to jsou například čtyři postavy zvířat kolem středového červeného medailonu a pátá v jeho horní části. Někteří autoři, především ázerbájdžánští, označují tento vzorový typ jako kedabek a nezařazují jej do okruhu tvorby kazaků, ale do okolí města Gandža v Ázerbájdžánu. Dva koberce téhož typu jsou také ve fondu Státního zámku Telč. Osnova: světle béžová vlna, 56 přízí na dm. Útek: béžovooranžová vlna, 2–4 za řadou uzlů, 25 uzlů na dm. Vlas: vlna, symetrický uzel na 2 osnovních přízích, 700 uzlů na dm². Příčné okraje: jen osnovní třásně. Podélné okraje: ploché obtáčení přes dvě dvojice osnovních přízí, růžovooranžová vlna.
