Pro rozšíření produkce ručně vázaných koberců na Kavkaze mělo rozhodující význam hnutí kustar, které se rozvíjelo od šedesátých let 19. století a jehož cílem bylo oživit tradiční řemesla. Výroba koberců se z nich ukázala jako nejúspěšnější. Ženy pracovaly doma a kustar jim poskytoval vzory, materiál a zajišťoval odbyt. Typickým zástupcem tohoto okruhu tvorby v okolí ázerbájdžánského města Gandža jsou koberce se šikmými pásy v poli, vyplněnými vzory vázanými podle zadání. Vazačce přesto zůstal prostor pro uplatnění vlastní invence, volná místa zaplňovala postavami zvířat v tradiční stylizaci. Napravo v horní části středového pole, pod mohutnějším bílým čtvernožcem, by neměla uniknout pozornosti drobná tmavá figura představující člověka nebo snad ptáka s rozepjatými křídly. Osnova: béžová vlna, 50 přízí na dm. Útek: střídá se béžová a hnědá vlna, 2–3 za řadou uzlů, 31 uzlů na dm. Vlas: vlna, symetrický uzel na 2 osnovních přízích, 775 uzlů na dm². Příčné okraje: jen osnovní třásně. Podélné okraje: ploché obtáčení přes tři dvojice osnovních přízí, žlutá vlna.
