František Palacký (14. 6. 1798, Hodslavice - 26. 5. 1876, Praha). Schödlova miniatura F. Palackého je po Tkadlíkově olejovém portrétu z roku 1821 druhou nejstarší podobiznou tohoto největšího českého historika. Zachycuje ho jako třicátníka. Portrét tvoří dvojici s miniaturou Terezie Měchurové (inv. čís. H2-159926), rovněž od Schödla. Rodinná tradice je interpretovala jako podobizny ženicha a nevěsty a přiřazovala tedy oba portréty k roku 1827, neboť svatba se konala 16. září toho roku. Ve skutečnosti je zřejmé, že miniatury nejsou komponovány jako protějšky a nemohly tedy vzniknout současně. Portrét Terezie Měchurové vznikl patrně jako první, ještě před svatbou, a byl nejspíše zásnubním dárkem Palackému. Palacký ji po svatbě nosil stále při sobě a jak víme z jeho dopisu Terezce z 27. 9. 1828, nechtěně ji tím v dešti poškodil. Slíbil však, že ji dá Schödlovi na opravu. Pravděpodobně při té příležitosti, nejspíše ještě koncem roku 1828, namaloval Schödl i jeho miniaturní portrét, který se tak stal volným pendentem k předchozí miniatuře. Miniatura je zasazena v novějším trojdílném pouzdře s přiklápěcím víčkem, s rovným sklem, potaženém červenohnědou lakovanou kůží, zdobenou zlacenými linkami. Toto pouzdro je kopií pořízenou někdy po roce 1912 podle poškozeného originálního pouzdra, jež bylo použito na uložení fotografické kopie miniatury (inv. čís. H2-143 475).
