Dělení Růží - Praotec Vítkovců rozděluje erby a rodové dědictví

Skupina tří olejomaleb na plátně nazvaná: „Dělení Růží – Praotec Vítkovců rozděluje erby a rodové dědictví“ je významná jako ojedinělý dokument šlechtické reprezentace a fixace rodové paměti. Obrazy se dochovaly v Telči, avšak kdy a pro koho byly pořízeny, zůstává zatím předmětem hypotéz. Tematicky obrazy kotví v legendě o původu a rozrodu Vítkovců, jejímž iniciátorem byl Oldřich II. z Rožmberka. Legenda sestává ze dvou navzájem propojených částí. V prvé části se vypráví o příchodu praotce Vítka do Čech, fantasií erbovní legendy označeného za člena rodu italských Orsiniů (Rožmberkové legendarizací údajně italského původu rodu posilovali své postavení mezi českým panstvem a snažili se tak přihlásit k nejpřednější evropské elitě). V druhé části legendy rozděluje praotec Vítek rodové dědictví svým pěti synům a zároveň je vybavuje erby různých tinktur s ústřední pětilistou růží. Právě k tomuto motivu se váží jednotlivé obrazy souboru. Obraz inventární čéslo T- 1100 zobrazuje Vítkovy syny Smila a Jindřicha, kterak s doprovodem míří na svá panství Stráž a Hradec. V užší levé části výjevu je zobrazen voj prostředního bratra Smila s praporcem modré růže ve zlatém poli směřující do přidělené Stráže. Na větší ploše malby je zobrazena skupina Jindřichova směřující k Hradci s rozlehlým rybníkem. Z rozboru možného historického pozadí vzniku maleb a s přihlédnutím k jejich technologickým parametrům vyplývá rámcová datace celého souboru do období kolem r. 1570–1580. Autor zůstává anonymní. Podrobné informace v připojeném PDF.