Brakteát velkého střížku Přemysla Otakara I. či Václava I.
Brakteát (z latinského braktea = plíšek) je stříbrná jednostranná mince knoflíkovitého tvaru z velmi tenkého střížku. Na českém území byly brakteáty zavedeny začátkem 13. století Přemyslem Otakarem I. a nahradily v té době silně znehodnocené denáry.
Předlohou českých brakteátů byly brakteáty pocházející z Míšně. První mince měly průměr okolo 40 mm a hmotnost téměř 1 g. Postupně se průměr mince zmenšoval až na 28 mm. Mince byla v době platnosti stále nazývána denarius a její platnost ukončila měnová reforma Václava II. v roce 1300, kdy začala ražba pražského groše. Brakteáty byly jednoduché mince ražené z tenkého plechu. Měly miskovitý nebo knoflíkovitý tvar, vzniklý úderem razidla. Brakteáty byly až na výjimky tzv. němé mince - chybí zde jména panovníků jako vydavatelů. I tyto mince nakonec trpěly měněním velikosti i ryzosti, lidmi byly lámány, aby vznikly menší díly a mince se spíše vážily.
