Posmrtná podobizna Jáchyma z Hradce

popis

Na zámku v Telči se mezi renesančními portréty dochovalo také plátno s posmrtným vyobrazením Jáchyma z Hradce (1526–1565). Vzhledem k tomu, že zámek Telč byl sídlem Jáchymova mladšího bratra Zachariáše (1526/27–1589), dá se předpokládat, že právě on mohl být objednavatelem a vlastníkem obrazu. Podobu Jáchyma v dospělosti známe z jeho celofigurálního portrétu z Lobkowiczkých sbírek. Hruď mohutného muže s plnovousem zdobí kolana s Řádem zlatého rouna, obraz tedy vznikl po roce 1561. Podobizna zobrazuje poprsí nebožtíka s hlavou spočívající na černém polštáři. Oděn je do černého šatu s děleným bílým nabíraným límcem. Jáchym má zavřené oči, o tragickém skonu svědčí též drobné rány na obličeji. Kompozice portrétu je velmi prostá, nepochybně opakuje zažité schéma pro tento portrétní žánr, které vidíme i na posmrtné podobizně císaře Ferdinanda I., jež se dochovala rovněž na zámku v Telči a vznikla o pouhý rok dříve. Malíř poslední upomínky na hradeckého pána však výrazně převyšoval uměleckými schopnostmi autora císařova portrétu. Pracoval rychlými tahy štětce v podmalbě i vrchních vrstvách. Jistou rukou vystihl rysy portrétovaného, měkce modeloval obličej, vlasy a vous. Celkový výraz malby umocňuje nasazení světlých míst. V oblasti očí jsou patrná pentimenti, jak malíř hledal správné umístění víček pomocí více tahů. Při posuzování tohoto díla však musíme brát v potaz značné množství přemaleb, zejména na pozadí a v partii šatu, které ukázal restaurátorský průzkum. Eva Bukolská označila za autora podobizny monogramistu BI, jehož ztotožnila s Johannem Bocksbergerem ml. (1539-1587). Tímto monogramem jsou však značeny protějškové podobizny Zachariáše z Hradce s chotí Kateřinou dochované rovněž na zámku v Telči, avšak nikoli Jáchymův posmrtný portrét, jak by se z autorčina textu mohlo zdát. Restaurátorský a technologický průzkum provedený v roce 2014 na podobiznách Jáchymova bratra a švagrové prokázal sádrový podklad, který je typický pro italské malířství, avšak neobvyklý pro záalpské umělce. Původ a školení monogramisty BI bychom tudíž měli hledat na severu Apeninského poloostrova, s konkrétním jménem ho však zatím ztotožnit nedokážeme. Přestože všechna tato tři plátna představují v rámci renesančního portrétního malířství v českých zemích velice kvalitní díla a ukazují na mimořádnou vyspělost výtvarného mecenátu pánů z Hradce, nejde o práce téhož autora.

instituce / organizační jednotka

Státní zámek Telč

podsbírka

Mobiliární fond Telč

typ sbírky

Malířství, kresba a grafika

datace

16. století, 1565

lokalita/místo vzniku

Evropa, střední Evropa (?), Nizozemí (?)

rozměry/velikost

výška 42,5 cm, šířka 58 cm

materiál

Plátno

technika

Olejomalba

původ

Telč

odkazy na publikace

Radostová Šárka (ed.): Ad unicum: umělecká díla z fondů Národního památkového ústavu. I/2, Od gotiky k manýrismu, Hana Baštýřová, Tomáš Gaudek (co-eds.). Praha 2018, katalogové heslo č. 36, str. 253-256 (Blanka Kubíková).

inventární číslo

T-01642a