Aktuality

Žijeme lidsky? Tak zní název výstavy s podtitulem Svaz československého díla 1914–1948, hnutí za reformu bydlení, která právě probíhá v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Vůbec poprvé představuje třicet let dlouhou existenci Svazu československého díla, který sdružoval vůdčí osobnosti československého designu (Pavel Janák, František Kysela, V. H. Brunner a další), školy a muzea s řemeslníky, závody (např. Sochor, UP závody) a družstvy (např. Krásná jizba, Artěl). Činnost svazu byla velmi široká, jeho členové připravovali výstavy svých členů doma i v zahraničí, vypisovali soutěže, udělovali stipendia studentům pro pobyt ve výrobních podnicích, zakládali pobočky v Čechách a na Slovensku.  

S okupací Československé republiky se v tuzemských archivech pojí spousta fotografického a dokonce i rozhlasového materiálu. Jak vypadaly plakáty vyrobené přímo občany, jež vyjadřovaly odmítavý postoj vůči vpádu vojsk Varšavské smlouvy, se můžete podívat v archivu Československého dokumentačního střediska.

V těchto dnech si kromě smutného výročí okupace Československa v srpnu 1968 připomínáme i další tragickou událost, která postihla Prahu o šest let později. Byl to požár Veletržního paláce, který od 90. let slouží Národní galerii. Devastující požár trvající šest dní způsobili neukáznění lakýrníci, kteří pracovali na údržbě budovy. Samotné znovuobnovení kompletně vyhořelého funkcionalistické skvostu, ze kterého zbyl jen železobetonový skelet, trvala téměř dvě desetiletí. Unikátní fotografie z požáru naleznete zde. 

Polovina prázdnin je už sice za námi, to však neznamená, že už nikam nemůžeme vycestovat, byť jen virtuálně. Vyrazit můžete jak za krásami naší republiky, třeba na hrad Kost nebo do Prachovských skal, tak i do zahraničí. Kromě Paříže, Bologni nebo Augsburgu naleznete v plakátových sbírkách tuzemských muzeí třeba i plakáty lákající do Norska nebo Holandska.

Dnes proběhne slavnostní zahájení 33. ročníku letních olympijských her, které se tentokrát konají v Paříži. Dění okolo her sleduje (nejen) česká společnost již několik měsíců, přičemž nedávno se nejčastěji diskutovaným tématem staly slavnostní oděvy olympioniků pro zahajovací ceremoniál. Národní muzeum uchovává rozsáhlou sbírku olympionik, mimo jiné i oděvů. Ve sbírce najdete návrh pro pánský oděv z roku 1924, dámský kostým z roku 1960, nebo nástupové oděvy pro zimní hry v roce 1988. Velmi zajímavá je i sbírka olympijských plakátů, některé z nich aktuálně naleznete na domovské stránce eSbírek. 

Dnes uděláme radost všem vášnivým šachistům, připomínáme si totiž mezinárodní den šachu. Jejich moderní podoba, jak ji známe dnes, vznikla v 15. století v jižní Evropě úpravou perské hry šatrandž, o níž je první doložená zmínka z 6. století. První zmínky o šachách na českém území pochází z 12. století, přičemž od 19. století se těší velké oblibě. Dokladem je vznik šachových spolků, klubů, časopisu Šach-Mat a samozřejmě i četných turnajů. 

Na dnešní den připadá výročí úmrtí (1932) jednoho z největších podnikatelů své doby Tomáše Bati. Před šestou hodinou ranní odstartovalo z Otrokovic jeho soukromé letadlo, které mělo namířeno do Curychu, tam již bohužel nedoletělo, krátce po startu se zřítilo. Tomáš Baťa tak po sobě zanechal rozsáhlý komplex výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí, který se rozkládal na čtyřech světových kontinentech a zaměstnával na třicet tisíc lidí.  

K digitalizaci svých sbírek postupně přistupují další a další instituce napříč světem. V tomto roce své sbírky zpřístupnilo také pařížské Musée Picasso. Na svém online portálu muzeum zpřístupnilo tisíce uměleckých děl z malířovy pozůstalosti. Kromě obrazů, kreseb, esejí, rozhovorů nebo odborných studií má veřejnost k dispozici i více než 19 tisíc dosud nezveřejněných fotografií. Tento výčet však není konečný, další digitalizace písemných dokumentů je plánovaná v příštích měsících. 

Pokud patříte mezi milovníky koček, tak si nemůžete nechat ujít výstavu Dobrá kočka i ta proradná, která právě probíhá ve Schwarzenberském paláci v Praze. Komorní výstava Národní galerie představuje grafické listy a kresby s náměty koček, které se v evropské grafice začaly objevovat od 16. století. Zpočátku byly kočky součástí větších vyobrazení, a to jako doprovodný motiv, později se však staly hlavním námětem. Byly zobrazovány nejen v rámci žánrových, alegorických, portrétních či přírodovědných výjevů, ale také na obrazech s náboženskou tematikou. Také na eSbírkách najdete několik děl s kočičí tématikou, například lept od Václava Hollara nebo malby na porcelánu od Heleny Shmaus Shooner.

Léto už panuje víc jak týden a s ním úzce souvisí různé prázdninové radovánky. Mezi předměty eSbírek jsme našli několik exponátů, které letní pohodu velmi dobře vystihují a najdete je mezi top předměty na hlavní stránce.

Věděli jste, že secese, jeden z nejpopulárnějších uměleckých stylů současnosti, má svůj vlastní svátek? Ten připadá na 10. června, přičemž toto datum nebylo vybráno náhodně. Iniciátorem prvního ročníku bylo maďarské Uměleckoprůmyslové muzeum, jehož budovu projektoval architekt Ödön Lechner, představitel maďarské secese, který zemřel právě 10. června 1914.

Během celého roku se slaví spousta významných dnů: většinou vzpomínáme na klíčové události našich dějin, úmrtí či narození významných osobností. Dnes si však pro změnu připomínáme méně prozaickou věc - evropský den jízdního kola. Cyklistika se u nás již dlouhá léta těší velké oblibě, jak o tom ostatně svědčí několik cyklistických muzeí včetně muzea v Boskovštejně, Nových Hradech nebo Žireči. Také na eSbírkách najdete bezpočet předmětů s cyklistickou tématikou. 

Za několik dní čekají členské státy Evropské unie volby do Evropského parlamentu. Ty se konají každých pět let a občané každého z 27 členských států mají možnost zvolit poslance, kteří budou zastupovat jejich zájmy. První volby s devíti členskými státy proběhly již v červnu 1979. Na webu Europeany máte možnost si prostřednictvím nové virtuální výstavy prostudovat historii těchto voleb včetně fotografií z prvního ročníku.

Jakou událost si vybavíte po vyslovení roku 1792? Jak moc znáte historii českého porcelánu? Pokud u obou otázek tápete, pak doporučujeme návštěvu nové výstavy Český porcelán tří století, kde se dozvíte odpovědi na výše uvedené a mnohem více. Výstava poprvé představuje historii českého bílého zlata z pohledu výtvarného vývoje. Najdete zde jak nejstarší příklady českého porcelánu, tak i výrobky soudobých designérů. 

Dnešní mezinárodní den muzeí je skvělou příležitostí k představení nové virtuální prohlídky. Její název zní Zneužitá muzea a jejím cílem je představit dobové předměty ze sbírek stranických muzeí vznikajících ve druhé polovině 20. století v Československu a sovětských satelitech. Tyto instituce měly za úkol prezentovat vládnoucí komunistickou ideologii, avšak po roce 1989 hromadně zanikaly a jejich sbírky ztratily původní smysl. Prostřednictvím takto tvořené ideologické kolekce Sbírky Muzea dělnického hnutí výstava poukazuje na dějinnou roli a možné způsoby využití zachovalých předmětů v dnešní době.

Kromě bojů o Český rozhlas souvisejících s koncem druhé světové války, si v těchto dnech připomínáme také další zajímavé výročí, kterým je zprovoznění pražského metra. Od vyjetí prvních robustních souprav Ečs vyrobených v Mytiščinském strojírenském závodě poblíž Moskvy uplynulo již 50 let. Jeho zprovoznění předcházelo osm let stavebních prací, jejichž výsledkem bylo devět stanic trasy C z Kačerova na Sokolovskou (dnešní Florenc). Dnes má metro tři trasy, zhruba 65 kilometrů a ročně přepraví na 600 milionů cestujících. 

První květnové dny jsou neodmyslitelně spjaty s koncem druhé světové války. V těchto dnech probíhal také boj o Český rozhlas, který se rozhořel během pražského povstání. Konflikt začal již 5. května v šest hodin ráno, trval čtyři dny a vyžádal si životy 170 českých občanů. Do boje se zapojili nejen příslušníci československých ozbrojených složek, ale i zaměstnanci rozhlasu a civilisté. Němci nasadili na dobití budovy rozhlasu těžké zbraně – tanky a z Hlavního nádraží rozhlas ostřelovaly z pancéřovaného vlaku kanóny. Rozhlas se nakonec dobít nepodařilo, byť se bojovalo o každý metr, každou místnost rozhlasové budovy. Boje skončily až 9. května, kdy do Prahy vjela Rudá armáda. 

Světový den grafiky primárně připomíná obory grafického designu, my bychom při této příležitosti rádi upozornili také na obor umělecké (volné) grafiky. Proto jsme pro vás připravili novou virtuální výstavu grafických listů s vyobrazením tuzemských památek. 

Mezinárodní den památek a sídel vyhlásili v roce 1982 UNESCO a odbor OSN pro vzdělání, vědu a kulturu. U nás si tento den připomínáme prostřednictvím konferencí, přednášek, speciálních komentovaných prohlídek a dnů otevřených dveří. Pokud nemáte možnost se vydat na výlet, můžete využít eSbírky, které jsou plné exponátů a fotografií z tuzemských památek. Kromě toho si můžete zblízka prostudovat unikátní umělecká díla, která jsou běžně ukrytá v depozitářích hradů a zámků NPÚ. Ty představuje projekt Ad unicum, v jehož publikacích najdete předměty gotické, renesanční či manýristické. Minulý rok se projekt zaměřil také na antické památky.

V tento den v roce 1818 vydala česká zemská šlechta slavnostní provolání, kterým bylo zřízeno Vlastenecké museum v Čechách, dnešní Národní muzeum. To původně vzniklo jako soukromá instituce, na jeho počátku se silně angažovali především šlechtici František Antonín hrabě Kolovrat – Libštejnský a Kašpar Maria hrabě Šternberk. Jejich podobizny, stejně jako portréty dalších významných vědců, literátů, hudebníků a umělců naleznete v Pantheonu Národního muzea. 

Dětské knihy, které si dnes připomínáme, jsou neodmyslitelně spjaty s ilustracemi. Na rozdíl od malířství či sochařství, však na sebe nechala dětská ilustrace dlouho čekat. Její základy položil až v druhé polovině 19. století Mikoláš Aleš svými pracemi pro Špalíček pohádek či české pověsti. Na něj navázaly legendární práce Broučků Vojtěcha Preissiga, i Ondřeje Sekory. Staropražské motivy se často objevují v díle Vojtěcha Kubašty. Tyto a další soubory ilustrací najdete v Knihovně Národního muzea. 

Poslední postní neděle, zvaná květná, uzavírá šestitýdenní období půstu a zároveň zahajuje pašijový týden, jehož vyvrcholením jsou velikonoční svátky. V tento den si připomínáme vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, jehož lid vítal palmovými ratolestmi. Vzhledem k tomu, že v našich podmínkách palmy nerostou, byly proto nahrazeny čerstvými proutky s tzv. kočičkami. Ty se o Květné neděli světí v kostele a napřesrok jsou spáleny na popel. 

Jarní rovnodennost, která letos vychází na 20. března, se vždy pojila s několika svátečními rituály. Tím nejznámějším, který se stále ještě na několika místech praktikuje, je vynášení Morany. Její figurína nejčastěji vyrobená ze slámy se spolu se starými a nepotřebnými věcmi spálila, zakopala do země nebo vhodila do vody. I na eSbírkách je patrný nástup jara – zimní top předměty vystřídaly exponáty s motivy květin.

Dnes, v roce 1805, se narodil český šlechtic a rakouský generál Eduard Clam-Gallas. Během své dlouhé vojenské kariéry se vypracoval až na generála a zúčastnil se tak několika významných bitev. V roce 1848 řídil brigádu v bitvě u Santa Lucie a Custozy, dva roky na to stál v čele I. armádního sboru Čechy ve Vídni a bojoval u Magenty a Solferina. Po postupném ukončení vojenské kariéry pobýval na svých sídlech ve Frýdlantě v Čechách a v Liberci.

Kde se psala historie českého feministického hnutí a kdo byli jeho klíčové osobnosti? O tom je nová výstava Praha feministická v Kampusu Hybernská. 

V letošním roce si připomínáme významné výročí. Před dvěma sty lety se v Litomyšli narodil skladatel Bedřich Smetana, jehož věhlas překročil hranice naší země. Při této příležitosti se bude konat spousta kulturních akcí a připomínek jeho díla. Národní muzeum se k výročí připojilo výstavou originálních historických kostýmů ze skladatelových oper. Výstava zároveň přináší pohled na restaurátorskou práci, která umožňuje kostýmy znovu spatřit tak, jak je mohli vidět diváci v druhé polovině 19. století v Prozatímním a Národním divadle.

Jistě jste zaznamenali, že v Pardubicích se veřejnosti otevřela nová architektonická památka. Automatické Gočárovy mlýny je rozsáhlý areál postavený mezi lety 1909 a 1910 coby první pardubická realizace architekta Josefa Gočára. Architektura mlýnů, nyní multifunkční kulturní areál, má návštěvníkovi asociovat babylonskou Ištařinu bránu. Mezi lety 2019 a 2023 proběhla jejich první etapa revitalizace, jejímž výsledkem jsou čtyři opravené budovy s informačním a vzdělávacím centrem, a dvěma galeriemi: Gočárovou galerií, dříve Východočeská galerie v Pardubicích, a GAMPA neboli Galerie města Pardubic. 

Popeleční středa připadající letos na středu 14. února znamená jediné: konec radovánek v podobě veselí a zabijačkových dobrot a začátek přísného půstu. Co znamenal masopust pro naše předky a jak se připravovali na postní období se můžete podívat na předmětech z eSbírek. 

Nezapomeňte, že na návštěvu výstavy Nejstarší šperky & ozdoby těla, která probíhá v Historické budově Národního muzea, zbývá už jen měsíc. V expozici najdete také nejstarší keramickou sošku na světě: Věstonickou venuši. Ta byla v Národním muzeu naposledy vystavena v roce 2014. 

Spartakiády neboli hromadná tělocvičná vystoupení čítajících až několik tisíc cvičenců se u nás poprvé konaly již v období první republiky. První celostátní spartakiáda proběhla v roce 1955, další pak v pětiletých intervalech. Kromě speciálně připravených sestav se akce vyznačovala jednotnými úbory pro každou skupinu, jejichž výroba probíhala v tuzemských textilních podnicích. Jedním z nich byl i n. p. Tosta Aš, ve kterém se šily úbory hned pro tři spartakiády. Vedle toho se v Tostě šily rukavice, šaty, volnočasové a sportovní oděvy či noční a spodní prádlo. 

Jan Palach, jenž rozhodl pro sebeupálení coby radikální formu protestu proti okupaci Československa, nebyl jedinou „živou pochodní“. Historik Petr Blažek zmapoval v období mezi lety 1966 až 1989 na padesát případů sebeupálení napříč zeměmi bývalého sovětského bloku. Jen v druhé polovině ledna 1969 se v reakci na Palachův čin pokusilo upálit deset osob. 

V prosinci minulého roku odstartovala v Národním muzeu unikátní česko-bavorská výstava Baroko v Bavorsku a v Čechách navazující na výstavu v německé Řezně obohacená o barokní poklady ze sbírek Národního muzea a dalších tuzemských i zahraničních zapůjčitelů. V šesti tematických celcích autoři výstavy představují unikátní umělecká díla z oborů malířství, sochařství, architektury, hudby, divadla či vědy. Výstava se snaží bořit zažité stereotypní představy o baroku jako o období temna a politických konfliktů a do popředí staví epochální rozmach prezentující obě země jako společný kulturní prostor propojený vzájemnou inspirací. Na prohlídku výstavy máte čas do 8. května 2024.

Se svátkem Tří králů je spojena velká spousta pranostik (například „Na Tři krále o hodinu dále“ nebo „Na Tři krále zima zlá je) i tradic. Asi nejznámější je obchůzka tří králů, kteří chodí od domu k domu, koledují a žehnají jednotlivým obydlím. Nápis nad dveřmi K+M+B s letopočtem však nesymbolizuje jména králů, nýbrž zkratku pro latinské Christus mansionem benedicat, v překladu Kristus ať obydlí žehná po celý rok.

Váháte, jakou podobu má mít Vaše novoroční přání neboli PF? Můžete se inspirovat naší sbírkou novoročních pohlednic, kterých je na eSbírkách na téměř devět set. 

S vánočními svátky je spojená spousta zvyků, které dodržovali již naši předkové. Bohužel vlivem různých okolností tyto tradice postupně mizí. Pojďme si je proto připomenout prostřednictvím předmětů na eSbírkách. Hezkou vzpomínkou je série fotografií ze Zálesí zachycující pouštění lodiček, házení botou nebo rozkrajování jablek. Během vánočních svátků nesměl samozřejmě chybět nazdobený stromeček a cukroví.

 S příchodem zimy se postupně proměnily i eSbírky: hlavní stránku zdobí nové top předměty s náměty zasněžených krajin z celé republiky. Pokochejte se spolu s námi pohledy do ulic starého Liberce a Sokolova nebo na imaginární zasněžené krajiny od Vojtěcha Preissiga či Adolfa Pergla.

Portál eSbírky se stále rozrůstají. V uplynulých dnech přibyla nová funkcionalita - specializované veřejné databáze. První z nich představuje speciální kurátorský výběr sportovních oděvů 20. století z Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea. 

Dnes si kromě svátku svatého Martina připomínáme také Den válečných veteránů. Ještě před třiceti lety bylo možné se setkat s veterány první světové války, k listopadu tohoto roku žilo podle Československé obce legionářské v Česku 82 veteránů druhé světové války. S některými z nich se již potkat bohužel nemůžeme, jejich vzpomínky jsou však naštěstí zaznamenané a dostupné na webu Paměti národa.

Víte, co má společného kostel Panny Marie Vítězné na Malé Straně, pražské Karlovo náměstí, hrad Bezděz a Litoměřice? Všechna místa jsou spojena s osobou Karla Hynka Máchy, od jehož úmrtí letos uplynulo 187 let. V prvním ze jmenovaných kostelů byl představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie pokřtěn, naopak u kostela sv. Ignáce na Karlově náměstí žil několik let se svými rodiči a bratrem Michalem. Mácha je známý svou vášní pro cestování, první cestu na Bezděz absolvoval spolu se svým spolužákem v roce 1832. V Litoměřicích našel místo svého odpočinku, poté co v roce 1836 skonal na choleru. 

Dušičky neboli Památka všech věrných zemřelých připadá na 2. listopadu a souvisí se svátkem Všech svatých slaveným od den dříve. Jeho tradice sahá hodně hluboko, až do dob Keltů, jež slavili Samhain, konec léta a začátek nového roku. Keltové věřili, že v tomto období se duše zesnulých vrací domů, proto jim jejich příbuzní svítilnami z vydlabaných řep ukazovali cestu do podsvětí. Na tyto pohanské tradice se snažil navázat v roce 998 sv. Odilo, opat z Cluny, když zavedl Památku věrných zemřelých. Na českém venkově se dušičky slavily různě. Nejběžnější tradicí je zapálení svíček a výzdoba hrobů květinami. Na svátky se také peklo speciální kynuté pečivo, tzv. kosti svatých.

O uplynulém víkendu jsme si připomínali 105 let od vzniku Československé republiky. Okolnosti vzniku našeho státu většinou známe, víte ale, kdy a kde vznikala československá měna? Československou korunu ustanovil zákon č. 84 z 25. února 1919, na jehož základě došlo ke stažení a okolkování rakousko-uherských bankovek. Ty pak byly postupně vyměňovány za československé státovky. První bankovkou byla 100 korunová státovka a prvními mincemi 20 haléř a 50 haléř. Jejich výrobu zajišťovala jediná československá mincovna, která se nacházela v Kremnici na Slovensku. Podívejte se na unikátní fotografie z jejího provozu. 

Tisícileté výročí smrti svatého Václava si celý národ připomínal v roce 1929 velkolepými oslavami, které začaly již dopoledne v hlavním městě na Václavském náměstí a v přilehlých ulicích. Odpolední program se přesunul na Pražský hrad, kde proběhl slavnostní oběd a poté ve Veletržním paláci výstava děl J. V. Myslbeka. Celodenní program ukončil tzv. hold národa u pomníku sv. Václava za účasti celé vlády. 

Před šestaosmdesáti lety nastal pro Čechoslováky smutný den. Po krátké nemoci v Lánech zemřel první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Po provedené pitvě bylo tělo převezeno do Prahy, kde bylo několik dní vystaveno na Pražském hradě. Do té doby se k otevřené rakvi přišlo poklonit více než půl milionů lidí. Velkolepý státní pohřeb se konal v úterý 21. září na Pražském hradě za zvuku Svatováclavského chorálu a skončil po více než devíti hodinách uložením ostatků do rodinné hrobky v Lánech. 

Dne 7. září 1836 se v Praze udála nebývalá věc: ve svatovítské katedrále proběhla poslední korunovace. Oním posledním korunovaným českým králem se stal Ferdinand V. zvaný Dobrotivý z rodu Habsburků. Samotný akt korunovace zahrnoval slavnostní pomazání, navléknutí prstenu jako symbolu zasnoubení panovníka se svou zemí a následné vložení svatováclavské koruny na hlavu krále. Po korunovaci pokračovaly oslavy slavnostní hostinou ve Vladislavském sále. Stranou nezůstal ani prostý lid, pro něj byla uspořádána lidová veselice u pražské Invalidovny.  

Prázdniny utekly, stejně jako každý rok, rychlostí blesku. Léto se chýlí ke konci, čas dovolených skončil, dospělí se vrací do klasického pracovního režimu a děti do školních lavic. Tématu návratu ke školní docházce se věnuje také jedna z virtuálních výstav na eSbírkách. Najdete tam fotografii školní výbavy z přelomu století, vybavení tělocvičen či dobové fotografie. 

Invaze vojsk Varšavské smlouvy ukončila liberálně reformní změny v Československu, známé pod pojmem Pražské jaro. Jak srpnové události vnímali českoslovenští občané? To si můžete poslechnout na záznamu z pražských ulic ze sbírek zvukového archivu Rádia Svobodná Evropa. Další desítky svědectví najdete v archivu Paměti národa.

Cílem Dne židovských památek, který tradičně připadá na pondělí 14. srpna, je zpřístupnit celou řadu židovských památek, které se nachází na území České republiky. K navštívení jsou synagogy a hřbitovy, včetně patnácti nedávno zrekonstruovaných objektů.

Dnes je Mezinárodní den koček. Den, který oslavuje jedno z nejběžnějších a nejstarších domácích mazlíčků. Většina z vás jistě ví, že je uctívali již staří Egypťané. Víte ale, že do Evropy se dostaly spolu s Vikingy na jejich lodích? Kočky se na celém světě vždy těšily velké oblibě a nezřídka se staly námětem uměleckých děl. Často je nalezneme v díle keramičky Heleny Schmaus Shooner, jeden ze svých leptů jim věnoval grafik Václav Hollar či Lumila Jiřincová. Kočku z orientálního prostředí najdeme také na obraze Antonína Pelce.

Všimli jste si, že sbírka našich virtuálních výstav se neustále potěšitelně rozrůstá? Jedná se o ideální variantu v případě, kdy si vybranou výstavu nemůžete prohlédnout osobně. Jsou totiž dostupné z pohodlí vašeho křesla či gauče. 

Emil Zátopek, svou manželkou atletkou Danou nazývaný Ťopek, je jedním z nejlepších atletů všech dob. Za svou sportovní kariéru vytvořil třináct světových rekordů. Největší věhlas získal pravděpodobně díky své účasti na olympijských hrách v Helsinkách, od kterých letos uplynulo 71 let. Zde Zátopek předvedl neuvěřitelný „trojboj“, neboť zvítězil hned ve třech disciplínách: běhu na 5km, na 10 km, a dokonce maratonu, který běžel poprvé v životě. Na eSbírkách se nachází hned několik předmětů s ním spojených, podívejte se. 

V dnešní den před 183 lety byla vykopáním základů zahájena stavba Národního muzea, jehož podoba vzešla z výsledků architektonické soutěže uspořádané v roce 1883. Z konkursu na návrh nové muzejní budovy, kterého se zúčastnilo na 27 architektů, vzešel vítězně Josef Schulz. Slavnostní dokončení hotové budovy proběhlo 18. května 1891, na její výzdobě se podíleli umělci generace Národního divadla – sochaři Bohuslav Schnirch, Antonín Wagner a Antonín Popp, a malíři Vojtěch Hynais, Václav Brožík a Julius Mařák. 

13. července 1925 objevil tým archeologa Karla Absolona v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem keramickou sošku ženy z období mladého paleolitu – Věstonickou venuši. Soška je datovaná do období 29 000 – 25 000 let př. n. l. a spolu s několika dalšími je považována za nejstarší známou keramickou sošku na světě. 

Od upálení Mistra Jana Husa letos uplynulo již 608 let. Připomeňte si spolu s námi výstavu Husovské unikáty v Národním muzeu uspořádanou při šestistém výročí události, která zásadně ovlivnila české dějiny.

Konečně je to tady. Školáci dostali svá vysvědčení, prázdniny a léto může konečně začít. K němu neodmyslitelně patří čundry po českých luzích a hájích. Tramping se zrodil už v době první světové války a od té doby se napevno vtiskl do populární kultury a ovlivnil generace hudebníků, umělců, spisovatelů i vrcholových sportovců. 

Stále přemýšlíte, kam letos vyrazit na dovolenou? Inspirujte se výběrem plakátů z českých sbírek, které zdobí hlavní stránky našeho portálu. 

Podle většiny antropologů je hudba považována za tzv. antropologickou konstantu, tedy něco, co se vyvine v každé společnosti, včetně izolovaných kmenů. Její historii a vývoj přibližuje České muzeum hudby na Malé Straně v několika expozicích. Ty si můžete prohlédnout také online na eSbírkách. 

Právě dnes uplynulo 62 let od úmrtí Karla Engliše, jednoho z nejvýznamnějších ekonomů a politiků meziválečné doby. V roce 1919 se stal prvním rektorem nově založené Masarykovy univerzity, u jejíhož vzniku stál jako jeden z iniciátorů. Mezi lety 1920 až 1931 byl ministrem financí, v pozdějších letech působil jako guvernér Národní banky československé. Vzpomínky nejen na své dětství, studium a kariéru, ale také na osobní setkání s předními osobnostmi první republiky (T. G. Masaryk, T. Baťa, K. Kramář a další) přibližuje v knize svých pamětí.

Mezinárodní den archivů, stejně jako oblíbené muzejní noci, má již několik let své místo stálé mezi tuzemskými kulturními akcemi. Připadá na 9. června a při této příležitosti archivy po celé republice otevírají své brány všem zájemcům, aby je seznámili se svou činností a ukázaly bohatství dokumentů, které tvoří nedílnou součást kulturního dědictví. Podívejte se, jaké akce si připravily archivy ve vašem okolí. 

Dnešní Den dětí má své kořeny v Turecku. První podnět k jeho založení přišel od ochránce národních práv Mustafy Kemala během Turecké války za nezávislost v roce 1920. Doporučení vyhlásit celosvětové oslavy dne dětí však trvalo dalších pět let, přišlo během Světové konference pro blaho dětí. V Československu se tento svátek připomíná od roku 1950 až dodnes. Oslav se letos účastní i kulturní instituce, například Národní památkový ústav nabízí pro návštěvníky mladší 18 let vstup zdarma na své památkové objekty.

Již jen do konce května máte možnost navštívit výstavu Papírová ves, která představuje bohaté dokumentační sbírky využívané k poznání tradičního lidového stavitelství. Výstava je jedním z výstupů projektu VISKALIA (Virtuální skansen lidové architektury), jehož cílem je zdigitalizovat a zachránit co nejvíce dokumentů o tradičních lidových staveních stojících na Chebsku, Valašsku, Slovácku a na dalších místech republiky.

Den matek, který si v Česku podle amerického vzoru připomínáme vždy druhou květnovou neděli, se v různých obměnách slaví již několik století po celém světě. Myšlenka na pravidelné mezinárodní oslavy přišla v roce 1907 v Americe. U nás je tato tradice mladší, poprvé je připomínán v roce 1923 na popud Alice Masarykové, která prosazovala zlepšení sociální situace a vzdělávání žen. Po druhé světové válce jej zatlačil do pozadí Mezinárodní den žen, ale i přesto se v některých rodinách připomínal. Od roku 1989 se opět slaví veřejně. 

Nezapomeňte, že právě dnes startuje v pražských Holešovicích Svět knihy. Téma letošního osmadvacátého ročníku „Autoři bez hranic“ reaguje na současnou dobu, v níž jsou hranice – nejen ty fyzické, ale i kulturní, sociální, sexuální, žánrové či politické – čím dál méně zřetelné. Veletrhu se každoročně účastní také kulturní instituce se svou publikační činností – Národní muzeum, Národní technické muzeum a další.

Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Takto začíná slavná báseň od Karla Hynka Máchy, kterou zná snad každý už od základní školy. Víte ale, kde v Praze se přesně nachází Máchova socha a kdo je jejím autorem? A kde je Mácha pohřbený? Na eSbírkách se nachází spousta předmětů spojených s Máchou, včetně grafických cyklů k jeho dílu, kde najdete další zajímavé informace.

V tento den, před 571 lety, byl v Praze na svatojiřském sněmu zvolen zemským správcem Jiřík z Poděbrad, budoucí český král. Jiří pocházel z poděbradské větve šlechtického rodu pánů z Kunštátu a jako jediný český panovník nepocházel z královské dynastie, nýbrž z panského stavu domácí šlechty.  Je známý snahou o poklidné soužití kališníků s katolíky, připomínky jeho osoby jsou patrné v ve spoustě českých měst i výtvarném umění. 

V těchto dnech před 78 lety začalo osvobozování Československa americkou armádou. První americké jednotky vstoupily na československé území už 18. dubna 1945, konkrétně do Hranic v ašském výběžku. O dva dny později se Američané dostali i do Aše, ale vzhledem k tomu, že Ašsko bylo obydleno převážně německým obyvatelstvem, nebyli vítáni jako osvoboditelé. Od 24. dubna se pak bojovalo o Cheb – opěrný bod německé armády. Boje trvaly dva dny, ačkoliv jeho starosta JUDr. Emil Janka vyjednával u Konráda Henleina o předání města bez boje, byl odmítnut. Boje byly ukončeny 26. dubna, kdy padl velitel obrany Chebu, což následně umožnilo podepsat kapitulaci a předejít tak zničení památkově hodnotného města.

Soutěž Czech Press Photo je prestižní novinářská soutěž, která letos probíhá již po osmadvacáté a jejím cílem je prostřednictvím vybraných fotografií veřejnosti představit nejdůležitější události uplynulého roku. V letošním roce odborná porota vyhlásila osm soutěžních kategorií, do kterých autoři přihlásili na šest tisíc snímků. Výběr toho nejlepšího je až do konce července k vidění v Historické budově Národního muzea v Praze.

První duben není jen dnem aprílových žertů, nýbrž také dnem ochrany ptactva. Původ tohoto svátku všech opeřenců je spojený s podpisem mezinárodní Konvence o ochraně užitečného ptactva z 1. dubna 1906. V Rakousko-Uhersku se však připomíná již od roku 1900, a to díky přírodovědci a průkopníkovi ochrany přírody na Slovensku a v Uhrách Oto Hermanovi (1835-1914). Na eSbírkách se kromě uměleckých předmětů s náměty ptáků nachází několik zoologických sbírek, připomeňme hlavně sbírku Národního zemědělského muzea v Praze nebo Slezského zemského muzea v Opavě. 

Jan Ámos Komenský, od jehož narození letos uplynulo 431 let, ovlivnil nejen české školství, ale i českou kulturu a umění. Jeho literární tvorba oslovila mnohé české umělce, častým námětem byla jeho díla pro Františka Bílka i Jana Konůpka. Samotného Jana Ámose Komenského pak vypodobnil grafik a ilustrátor Zdeněk Mézl, najdeme jej však i na známce Bohumila Heinze či na broušené váze Mileny Bartové. Skutečný unikát s portréty Jana Husa, Jana A. Komenského a Karla Havlíčka Borovského představuje secesní chatelaine ze sbírky Národního muzea.

Akce s názvem Březen – měsíc čtenářů se pořádá každý rok v březnu už od roku 2009 a jejím cílem je mimo jiné posilovat společenský význam a prestiž četby a propagovat činnost knihoven. Knihovní fondy zahrnující jak publikace, tak i sbírky exlibris, ilustrací či pohlednic naleznete i na eSbírkách. Své sbírky zde prezentuje například Uměleckoprůmyslové muzeum, Židovské muzeum či Slovanská knihovna.

Oslava mezinárodního dne žen má poměrně dlouhou historii. Jeho vznik iniciovala Americká socialistická strana v roce 1909 k výročí stávky newyorských švadlen za volební právo žen, která se konala o rok dříve. Na českém území se poprvé slavil v roce 1911 a jeho cílem bylo prosadit pro ženy volební právo. Na eSbírkách nalezneme ve sbírce Muzea dělnického hnutí několik letáků a plakátů upomínající na tento den.  

Včera se o své slovo konečně přihlásil měsíc březen, který již dává naději na blížící se jaro. Na eSbírkách se nachází několik uměleckých děl spojených s tématikou prvního jarního měsíce. Asi nejznámějším je zřejmě kalendárium Josefa Mánesa na pražském orloji, které zahrnuje také březen s tématikou začínající práce na poli. Druhé dílo vztahující se ke stejnému období naopak ilustruje situaci během revolučního roku 1848 v pražských ulicích. 

Ostatky, fašank či masopust – tyto termíny označují oficiální svátek hodování a veselení před dlouhým, čtyřicet dnů trvajícím půstem. Součástí masopustních oslav je průvod masek, který obchází s muzikou vesnici. Masopustní veselí mělo u nás dlouhou tradici, která se začíná v některých městech a vesnicích znovu obnovovat.  

Na dnešní den připadá svátek zamilovaných, který má největší tradici v anglosaských zemích, ale v minulých letech se začal prosazovat i u nás. Jeho původ sahá až do dob Římské říše – legenda praví, že biskupa sv. Valentýna dal umučit císař Claudius II., protože přes zákaz oddával snoubence podle křesťanského ritu. 

V těchto dnech před 85 lety se ve Vysokých Tatrách konaly zimní sletové hry, které byly nedílnou součástí Všesokolských sletů. Vedle tradičního závodu v běhu na lyžích na 50 km se nově odehrály soutěže v krasobruslení mužů a žen či turnaj v kanadském ledním hokeji. Více unikátních fotografií z těchto her najdete ve sbírce tělesné výchovy a sportu Národního muzea.  

Přesně před dvaceti lety prožil Václav Havel poslední den v prezidentském úřadu. Funkci prezidenta zastával od roku 1989, tehdy ještě jako poslední československý prezident, od roku 1993 jako první prezident České republiky. Ústav pro soudobé dějiny při Akademii věd uchovává zajímavou sbírku týkající se parlamentních voleb v červnu 1990, ze kterých jako prezidentský kandidát Občanského fóra vzešel právě Václav Havel. Na Pražském hradě působil více jak 13 let.  

Již během zítřka se dozvíme, kdo bude stát v čele České republiky v následujících pěti letech. Jak ale vypadaly volby v minulosti? Prohlédněte si negativy ze sbírky Národního muzea, které ilustrují volby ve druhé polovině 20. století. Najdeme zde ukázku z voleb do Národního shromáždění v roce 1948, či volby do zastupitelských sborů, jež probíhaly mimo jiné i v porodnici. Nechybí zde ani snímky z prezidentských voleb, konkrétně z roku 1948 a 1975.  

Věděli jste, že na Malé Straně na místě bývalého kostela sv. Máří Magdaleny se nachází České muzeum hudby, jež spravuje na 700 000 dokladů hudební historie? Pokud ne, doufáme, že právě probíhající výstava Hudba v architektuře Kryštofa Dientzenhofera vás k jeho návštěvě naláká. Jeden z nejznámějších barokních stavitelů Kryštof Dientzenhofer, od jehož úmrtí uplynulo minulý rok 300 let, stavěl paláce, městské domy, zámky, ale hlavně kostely a kláštery, jež jsou odnepaměti spjaty s hudbou. Výstava prostřednictvím dobových opisů, vzácných tisků i nových nahrávek přibližuje repertoár vybraných lokalit, na jejichž stavbě se K. Dientzenhofer podílel. Výstava trvá už jen do 23. ledna, tak s její návštěvou neotálejte. 

Vánoce a příchod nového roku máme již za sebou, ale ještě pár zimních měsíců nás bohužel čeká. Zpříjemněte si spolu s námi čekání na jaro prostřednictvím nových top předmětů: vánoční tématiku vystřídaly zasněžené krajinky z tuzemských sbírek.  

Na zítřejší den připadá svátek Tří králů, který dle křesťanské tradice připomíná příchod mudrců z Východu do místa narození Ježíše, do Betléma. Jedno z nejstarších vyobrazení tohoto setkání pochází z 3. století z římských katakomb. Rovněž v českých zemích šlo o velmi oblíbený námět, několik ukázek se nachází i na eSbírkách. Jedna z nejstarších představuje gotický kachel z hradu Točník, švábskou dřevořezbu nebo olejomalbu z Horšovského Týna. Tříkrálové předměty byly populární i na venkově, připomeňme především podmalby na skle z Národního muzea.  

K novému roku patří rozesílání novoročenek, spojených se zkratkou PF neboli pour feliciter. Jejich rozšíření nastalo v průběhu 19. století, v českém prostředí k jejich popularizaci údajně přispěl hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojtína. Novoročenky však můžete posílat i nyní, prostřednictvím eSbírek. Po vybrání konkrétního předmětu, třeba secesní pohlednice z Uměleckoprůmyslového muzea, stačí vyplnit vaše jméno a email odesílatele a příjemce.  

Rok se s rokem sešel, vánoční svátky jsou opět tady. Ne eSbírkách se nachází spousta předmětů s vánoční tématikou, připomeňme alespoň ty z virtuální výstavy Milý Ježíšku, přeji si… Za tým eSbírky vám přejeme klidné a požehnané Vánoce v rodinném kruhu a šťastný nový rok 2023. 

Na dnešek připadá svátek svaté Lucie, se kterým je spojená pranostika „Lucie noci upije“, stejně jako obchůzky tzv. Lucek. Bohužel je tato tradice většinou zastíněna svatomikulášskou nadílkou, což je ovšem velká škoda. Na rozdíl od sv. Mikuláše byly skupiny Lucek oděny v bílé pláště a škrabošky se zobákem. Jejich úkolem bylo obejít všech stavení ve vesnici a zkontrolovat, zda je každý kout jaksepatří uklizený. Pokud nebyl, hrozily nezbedníkům metlou z větviček. Zároveň hlídaly, zda hospodyně nepřede a nedere peří, což bylo v tento den zakázané.

Adventní doba je spojená s celou řadou tradic a zvyků, které nám zpříjemňují čekání na Štědrý den. Nejinak je tomu u mikulášské nadílky a postavy sv. Mikuláše, který vykonal několik zázraků. Podle jedné z legend vzkřísil sv. Mikuláš tři malé děti, které zlý hostinský zavraždil a naložil nasolené do sudů. Jiná legenda, ze které vzešla tradice mikulášské nadílky, vypráví příběh o zchudlém šlechtici a jeho třech dcerách, které od práce ve veřejném domě zachránil právě svatý Mikuláš, když jim oknem vhodil každé po jednom sáčku zlaťáků.

S prvním prosincem se náš web zahalil do adventní nálady. Hádáte správně, podzimní top předměty na hlavní stránce jsou nyní vánoční. Podívejte se, jaké exponáty spojené s nejkrásnějšími svátky v roce se nacházejí v tuzemských sbírkách.

Rok se s rokem sešel a máme tu první adventní neděli, tzv. železnou. Podle tradice zapalujeme první svíčku, které se říká také svíce proroků, na adventním věnci. V této době domácnostmi už obvykle voní upečené perníčky a první cukroví. Okna jsou vánočně vyzdobená a děti už netrpělivě vyhlíží Mikuláše s andělem a jejich nadílku. V českých sbírkách najdete několik druhů starých perníkářských forem různých tvarů, jaká bude vaším favoritem?

Dnes před 33 lety začala tzv. sametová revoluce, období politických změn, které vedly ke změně politického režimu v tehdejším Československu. Atmosféru těchto dní, které až na demonstraci v pátek 17. listopadu byly nenásilné, ilustruje soubor fotografií Karla Čtveráčka ze Severočeského muzea v Liberci. Snímky zobrazují situaci na pražských vysokých školách v průběhu studentské stávky, shromáždění na Václavském a Staroměstském náměstí, pochod z Vyšehradu a další.

V srpnu 2019 otevřelo Muzeum Slovenského národního povstání v Banské Bystrici novou multimediální expozici. Je zajímavé, že v expozici jsou k vidění jen tři fyzicky vystavené exponáty, ty jsou však doplněné spoustou multimédií včetně audio nahrávek pamětníků, video záběrů nebo panoramatické projekce. Pokud zrovna nemáte cestu na Slovensko, nevadí, expozici je možné navštívit i online včetně všech multimédií.

Na tento týden připadá polozapomenutý mezinárodní den spoření, což je skvělá příležitost k připomenutí několika zajímavých exponátů. Snaha šetřit si na horší časy provázela lidstvo snad odnepaměti, což dokládá různorodá sbírka předmětů v českých muzeích. Osobní pokladničky se vyráběly z různých materiálů, běžné jsou plechové, kovové, mosazné, porcelánové, najdeme ale i hliněné po vzoru lidové keramiky nebo tradiční prasátko. Jakou máte doma Vy?  

Víte, že zítra 28. října, bude u příležitosti vzniku samostatného Československého státu, možné navštívit sídlo Senátu ve Valdštejnském a Kolovratském paláci? V čase od 9 do 16 hodin si můžete prohlédnout nejkrásnější historické prostory včetně Hlavního sálu, Rytířské a Audienční síně nebo Mytologické chodby.

Sbírka virtuálních prohlídek se neustále rozrůstá. Tentokrát vás zveme na severní Moravu, konkrétně do Šumperka, Mohelnice a na zámek Úsov. V prvním případě vás expozicí přírody a dějin severní Moravy provede pomocí unikátní technologie GuidePORT Paulína Chiari, manželka původního majitele areálu, ve kterém dnes šumperské muzeum sídlí. V Mohelnici na vás čeká nová stálá expozice Pravěku Mohelnicka. Nakonec na Úsově naleznete expozici domácí fauny a lesnictví, kterou zřídil Johann II. z Lichtenstějna již v roce 1898. Konkrétní exponáty všech tří expozic si zároveň můžete kdykoliv prohlédnout na eSbírkách u jednotlivých institucí.

Za okny nám pomalu začal podzim a to znamená jediné: na začátku října začíná již tradiční Den architektury. Nenechte se ale zmást názvem festivalu, prohlídky architektonických památek a přednášky probíhají po celý týden od prvního říjnového víkendu. Od čtvrtka 6. října do neděle 9. října máte možnost zúčastnit se několika akcí: Ve čtvrtek komentované prohlídky brněnské čtvrti Trnitá či přednášky o městské cyklistice. Víkend nabízí prohlídku unikátní hydrocentrály v Olomouci, komentovanou prohlídku moderní slánské architektury a mnoho dalšího.

Život a skutky knížete sv. Václava, českého světce a hlavního patrona českého národa, jsou v českých dějinách umění častým námětem obrazů, grafik, soch. Podívejte se na rozsáhlý soubor exponátů se svatováclavskou tématikou, který je kdykoliv dostupný na eSbírkách. 

První podzimní den je tu a s ním i nové, tematicky laděné TOP předměty. Podívejte se na hlavní stránce, jaké exponáty s motivy podzimu se na eSbírkách nacházejí.

Tak by se mohla nazývat celá jedna sbírka exponátů na eSbírkách. Avšak kromě fotografií na kterých se prezident Osvoboditel přímo nachází, najdete mezi exponáty i předměty, které s TGM souvisí nepřímo. Ať jsou to fotografie darů, které prezident dostal od československé armády nebo snímky ze závodů, které byly po něm pojmenovány, všechny dokládají úctu a uznání, které se našemu prvnímu prezidentovi dostávalo. Prohlédněte si tuto různorodou sbírku a připomeňte si velkou osobnost českých dějin, o jejíhož úmrtí tento týden uplynulo 85 let. 

Blíží se víkend a s ním i každoroční celorepublikové Dny evropského dědictví, které letos připadají na týden od 9. do 18. září. Jejich slavnostní zahájení se tentokrát odehraje v Chebu spolu s oslavami 700. výročí zástavy Chebska českým králům. Od pátku 9. září do neděli 11. září je proto připravený bohatý program, který zahrnuje výstavu replik korunovačních klenotů, umělecké workshopy nebo koncert s videomappingem. Během celého víkendu bude zároveň možné navštívit unikátní historické krovy, prohlédnout si chebské kroniky z 18. století nebo Retromuseum a Galerii výtvarného umění včetně vzácné gotické monstrance.  

V pátek 2. září uplyne 675 od korunovace Karla IV. českým králem. Podívejte se, jaké památky se nacházejí na eSbírkách. Kromě menších předmětů, jako je tzv. parvus, neboli drobná stříbrná mince, nebo potvrzovací listina Karla IV. k hradu a městu Děčínu, se v tuzemských institucích nacházející i větší předměty připomínající vládu jednoho z největších Čechů. Ve fondech Národního muzea nalezneme originál sochy Karla IV. ze Staroměstské mostecké věže nebo fragment jeho pohřebního roucha. Za zmínku stojí také soubor vyobrazení Karla IV. z grafické sbírky Královské kanonie premonstrátů na Strahově.  

Prázdniny se pomalu chýlí ke konci, to žel nezměníme, ale před jejich koncem bychom vás rádi upozornili na jednu událost, kterou se rozhodně vyplatí navštívit. V sobotu 27. srpna probíhá na objektech Národního památkového ústavu již tradiční Hradozámecká noc. Program je velmi rozmanitý, od kostýmovaných prohlídek na Nových Hradech nebo prohlídky běžně nepřístupných prostor na Konopišti, každý si přijde na své.

Dnes si připomínáme úmrtí jednoho z našich nejvýznamnějších vědců, Otty Wichterleho. Snad už na základní škole se učí, že vynalezl kontaktní čočku, přičemž stroj na jejich výrobu vytvořil doma pomocí stavebnice Merkur a dynama z kola. Víte ale, že s jeho vynálezem čoček souvisí i jeho další objev – silonové vlákno?

V posledních dvou letech se do českých domácností dostává nový trend: pečení domácího chleba. Peče se klasický chléb z kvásku, žitný, se semínky či bramborový. Víte, ale jak vypadalo pečení chleba před čtyřmi staletími? Jaké nástroje se používaly či jak dlouho trvalo samotné hnětení těsta? To a mnohem víc se dozvíte na výstavě Chleba s máslem v Národopisném muzeu, která trvá už jen do 28. srpna.  

Rádi bychom vás upozornili na novou virtuální výstavu na eSbírkách. Tentokrát se věnuje výtvarnému umění ukrajinské emigrace, jehož rozsáhlou sbírku najdete ve Slovanské knihovně Národní knihovny ČR. Naše virtuální výstava zahrnuje vybraná díla od více než třiceti výtvarníků a výtvarnic. Najdete zde portréty, kresby s válečnými motivy, návrhy plakátů, pozvánek či divadelních dekorací.

V sobotu uplyne 49 let od úmrtí jedné z našich nejvýznamnějších krajkářek, Emilie Paličkové Mildeové (1892–1973). Během svého působení ve Státním ústavu školském v Praze vytvořila unikátní krajková díla, a to jak drobný domácí textil, tak i rozměrná mnohafigurální pannó, která sklízela mnoho úspěchů jak u nás, tak i v zahraničí. S její prací se můžete seznámit prostřednictvím sbírky Vyšší odborné školy textilních řemesel a Střední umělecké školy textilních řemesel v Praze, která je dostupná na eSbírkách.  

S Karlovým mostem, jehož výročí zahájení stavby jsme připomínali minulý týden, souvisí také naše dnešní novinka. V tomto týdnu před 370 lety došlo k vysvěcení dokončeného Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí kardinálem Arnoštem z Harrachu, 13. pražským arcibiskupem. Vysvěcení byl přítomen císař Ferdinand III., na jehož pokyn byl sloup vystavěn. Sloup stál na svém místě až do 3. listopadu 1918, kdy došlo k jeho stržení a nenávratnému poškození rozvášněným davem. Připomeňte si někdejší krásu Mariánského sloupu prostřednictvím jeho fragmentů uchovávaných v Lapidáriu Národního muzea.  

Na sobotu 9. července připadá výročí údajného položení základního kamene Karlova mostu samotným císařem Karlem IV. Dle spekulativní hypotézy vytvořené ale až ve 20. století astronomem Zdeňkem Horským došlo k symbolickému zahájení jeho stavby 9. července 1357 v 5 hodin a 31 minut ráno. Ať už to ve skutečnosti bylo jakkoliv, jisté je, že Karlův most je druhým nejstarším kamenným mostem v České republice a v průběhu své historie přežil několik pohnutých i radostných událostí českých dějin. Podívejte se spolu s námi na historické fotografie a další vyobrazení Karlova mostu v uplynulých staletích včetně jeho unikátní sochařské výzdoby.

Před stoosmi lety došlo v Sarajevu k atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d´Este (1863-1914). Synovec císaře a krále Františka Josefa I. měl mimo jiné ve velké oblibě lov, kvůli kterému zakoupil zámeček Konopiště, který následně dal přestavět v jedno z nejmodernějších sídel v monarchii. Zde trávil většinu roku se svou manželkou, vévodkyní Žofií z Hohenbergu (rozenou Chotkovou), která atentátu v Sarajevu také podlehla. 

Evropský den hudby vznikl v roce 1981 na popud bývalého francouzského ministra kultury Jacka Langa. Tento celoevropsky uznávaný svátek je věnován hudbě a všem, kteří se jí věnují, a zároveň představuje perfektní příležitost k prohlédnutí sbírek s hudební tématikou. Vaší pozornosti by nemělo uniknout České muzeum hudby na pražské Malé Straně a jeho sbírky, nebo online hudební fond Moravské zemské knihovny v Brně čítající přes 6700 starých hudebních tisků a téměř 2500 hudebních rukopisů.  

Už jste viděli nové virtuální prohlídky? Na konci roku jsme vás informovali, že eSbírky se rozrostly o novou sekci, která nabízí prohlídku muzejních expozic ve 3D. V současné době se můžete projít například Regionálním muzeem v Teplicích či stálou expozicí Jihočeského muzea v Českých Budějovicích a my vám můžeme slíbit, že další virtuální prohlídky budou brzy následovat.  

S novým týdnem pro vás máme tip na další kulturní akce. Tentokrát se konají dokonce dva velké festivaly, které se určitě vyplatí navštívit. V pátek 10. června startuje již tradiční Noc kostelů, která nabízí možnost navštívit v nočním světle nejen kostely, ale i krypty, modlitebny, kláštery či věže. Druhou událostí je Víkend otevřených zahrad, probíhající celý víkend od 10. do 12. června. Do letošního ročníku se zapojilo 235 zahrad a parků z celé republiky. 

V těchto dnech probíhá již po osmnácté Festival muzejních nocí, který umožňuje návštěvníkům zažít muzea a galerie v úplně jiném světle. Vedle prohlídek stálých expozic a výstav je nabízena řada doprovodných i kulturních programů. Do letošního ročníku se přihlásilo rekordních 601 institucí a 178 měst z celé republiky. Podívejte se, jaký program je připraven v Plzni, v Roztokách u Prahy, na Olomoucku nebo Královehradecku. Seznam všech přihlášených institucí naleznete na oficiálních stránkách festivalu.

Sbírka antických váz vystavovaných v Podřipském muzeu v Roudnici nad Labem se jako první v České republice převedly do digitální podoby. V projektu podpořeném Ministerstvem kultury ČR spojily své síly Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví katedry historie FF UJEP, Ústav historických věd FF Univerzity Pardubice, Podřipské muzeum a Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, které vázy do Podřipského muzea trvale zapůjčilo. Jak se celý projekt povedl se můžete podívat zde. 

Jarní měsíce jsou každoročně spojeny s dny oslavujícími světové kulturní dědictví, památky a muzea. Nejinak tomu je i tento týden, kdy na středu 18. května připadá Mezinárodní den muzeí, jehož letošní téma zní „Síla muzeí“. Mezinárodní rada muzeí ICOM definuje muzejní instituce jako „nenahraditelná místa poznání, která nás učí o minulosti a otevírají naše oči novým nápadům...“. K jeho oslavám se připojuje nespočet kulturních institucí, které je možné v tento den navštívit zdarma. Zároveň se v tomto týdnu odehrává také festival Open House Praha zpřístupňující 101 běžně nepřístupných budov. Ať už se rozhodnete Mezinárodní den muzeí oslavit prohlídkou některé muzejní expozice nebo nepřístupné budovy, přejeme vám hezkou zábavu.  

Po mnoho staletí zaujímala víra v lidském životě nezastupitelné místo. Osvětlovala fungování světa, nabízela stabilitu, ochranu a naději v nejistých časech. Nahlédněte prostřednictvím nové virtuální výstavy do pestrého duchovního života venkovského člověka v 18. a 19. století a odhalte část rozsáhlé etnografické sbírky Národního muzea. 

Před 77 lety, 5. května 1945, vypuklo povstání proti německé okupaci v našem hlavním městě. Povstání začalo 5. května v šest hodin ráno po vysílání českého rozhlasu, které hlasatel Zdeněk Mančala vedl v provokativní česko-německé řeči. Připomeňte si s námi pět dní tvrdých bojů na území Prahy prostřednictvím negativů ve sbírce novodobých českých dějin Národního muzea.  

Na tento týden připadá Světový den grafiky, a proto bychom rádi upozornili na jedinečnou grafickou sbírku Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Ojedinělý soubor čítající na několik tisícovek kreseb a grafických listů byl součástí Strahovské knihovny až do likvidace kláštera v roce 1950, kdy byla sbírka rozdělena mezi Památník národního písemnictví, Národní muzeum a další instituce. Po restituci v 90. letech se kanonii vrátila zhruba polovina sbírky, která zahrnuje na 50 tisíc děl a od roku 2020 probíhá její postupné zpřístupňování na eSbírkách. Díky tomu si můžete prohlédnout portréty významných osobností ze 17. až 19. století, bohatý soubor devocionální grafiky a mnoho dalších zajímavých děl. 

V sobotu 23. dubna se odehrají oslavy Mezinárodního dne památek a sídel. Kromě muzeí a galerií z celé republiky se tohoto kulturního svátku pravidelně účastní i Národní památkový ústav se svými objekty. Program je velmi rozmanitý, můžete absolvovat speciální kastelánské prohlídky na hradě Grabštejn či v klášteře Zlatá Koruna, nebo si prohlédnout jindy nepřístupné prostory hradu Šternberk. Další objekty plánují tématické přednášky, jarní trhy, výstavy a další akce. Pokud se ale i přesto rozhodnete zůstat doma, předměty z českých hradů a zámků si můžete prohlédnout také online na eSbírkách. 

Velikonoční svátky jsou, stejně jako svátky vánoční, neodmyslitelně spjaty s bohatě prostřeným stolem plným všemožných sladkých a slaných dobrot. Tradiční velikonoční pokrmy dobře ilustrují v českých sbírkách dochované pečící formy a další kuchyňské pomůcky. Nejznámější pokrm - beránka ze sladkého těsta si na Bílou sobotu původně pekli lidé, kteří si nemohli dovolit jehněčí maso. Ve tvaru beránka mohl být také sýr. Na Bílou sobotu se pekl také mazanec symbolizující svým tvarem jarní slunce. Zapomenout nemůžeme ani na jidáše, připravované na Škaredou středu, které symbolizují Jidášovu smrt oběšením. Různé tvary měly i perníky nebo další sladké pečivo, na které se používaly jak keramické, tak i dřevěné formy.

V tomto týdnu slavíme Mezinárodní den sportu za rozvoj a mír, který byl poprvé vyhlášen v roce 2013. Sport je oslavován jako jedinečný nástroj k sjednocování lidí, který pomáhá překonávat jak etnické, náboženské, tak i sociální rozdíly. Připomeňte si tento den spolu s námi díky jedinečné sbírce tělesné výchovy a sportu, kterou spravuje Národní muzeum. Prostřednictvím tisíců fotografií si můžete prohlédnout záběry z tuzemských závodů, stejně jako z olympiád nebo Sokolských sletů. Kromě toho vám nesmí uniknout rozsáhlá sbírka trofejí, sportovního vybavení či oděvů.

Archiv Národního muzea uchovává ve svých sbírkách rozsáhlý soubor fotografické dokumentace lidové kultury, která je výsledkem práce několika generací muzejních etnografů. V nové virtuální výstavě vám představíme unikátní snímky lidové architektury z této sbírky ve všech jejích podobách. 

Portál eSbírky je nekonečnou virtuální galerií, která kromě fotografií či tiskovin prezentuje také reprodukce uměleckých děl a uměleckého řemesla. Jedním z unikátních souborů je série grafik od světoznámého umělce Václava Hollara ve sbírce zábřežského muzea. Druhá nejpočetnější kolekce Hollarovy tvorby v republice, hned po sbírce v Národní galerii, zahrnuje širokou škálu námětů: portéty, personifikace, stavební památky, veduty a mnoho dalších.

Když na počátku 20. století v reakci na dekorativnost secese vznikl v Paříži kubismus, málokdo tušil, jaký ohlas získá mezi umělci v českých zemích. Kubistické tvarosloví se zde uplatnilo v sochařství, malbě, užitém umění a dokonce i architektuře. Jedním z představitelů kubismu byl také Pavel Janák, architekt, teoretik a designér, od jehož narození právě uplynulo 130 let. 

Padesátá léta 20. století jsou synonymem velkých změn také pro český venkov. Ve jménu budování Jednotných zemědělských družstev, společných vepřínů či drůbežáren docházelo na venkově k zabírání velkostatků i půdy drobných hospodářů. Jaký dopad měla kolektivizace na život na vesnici, postavení žen, proměnu kulturních i duchovních vazeb a nakonec na samotnou krajinu se můžete podívat v nové virtuální výstavě ze Sbírky Muzea dělnického hnutí Oddělení novodobých českých dějin.

Na dnešek tradičně připadá Mezinárodní den žen a při této příležitosti bychom rádi připomenuli několik umělkyň, které se významně podíleli na formování českého užitého umění. Za zmínku určitě stojí Marie Fischerová Kvěchová a její soubor plakátů a ilustrací, stejně jako práce Minky Podhajské. V textilním umění nemůžeme opomenout krajková panó Emílie Paličkové Mildeové a její žačky Boženy Rothmayerové. Nakonec jsme si nechali secesní keramiku Anny Boudové Suchardové, sestry sochaře Stanislava Suchardy a sklářskou výtvarnici Jiřinu Pastrnkovou. 

Na dnešní den připadá Mezinárodní den průvodců v cestovním ruchu, a ačkoliv si na otevření českých památek ještě chvilku počkáme, můžeme do nich nahlédnout již teď. Na eSbírkách jsou dostupné exponáty více než stovky pamětihodností, které jsou v péči Národního památkového ústavu. Ať už se vydáte na virtuální prohlídku pozdně gotických dřevořezeb z kláštera v Kladrubech, na sbírku portrétů do zámku ve Velkých Losinách nebo na umělecké řemeslo na zámku Kozel, věříme, že se nebudete nudit.

Na dnešní den jsme si pro vás připravili malé překvapení: TOP předměty s valentýnskou tématikou. Jednotlivé plakáty můžete využít jako přání, které lze přes ikonku „sdílet“ rozeslat e-mailem či Messengerem do celého světa. A pokud sv. Valentýn neslavíte, tak nevěšte hlavu. Možnost rozeslat fotografie předmětů z eSbírek funguje po celý rok.

V připomínání významných osobností našich dějin budeme pokračovat i v letošním roce a začneme hned tento týden. V dnešní den před šedesáti lety zemřel všestranně nadaný umělec Max Švabinský (1873-1962). Jeho záběr byl obdivuhodný – věnoval se olejomalbě, perokresbě, kresbě, akvarelu, litografii a dalším technikám. Navrhoval plakáty, známky, vitráže, mozaiky, vytvářel karikatury. Kromě uvedených prací je jeho dalším velmi známým dílem portrét Sidonie Nádherné, poslední majitelky zámku Vrchotovy Janovice, který spravuje Národní muzeum.

Na dnešní den již tradičně připadá Mezinárodní den památky obětí holocaustu, připomínající utrpení Židů, Romů, homosexuálů a dalších nevinných obětí během druhé světové války. Bližší seznámení s jejich osudy nabízí pražské Židovské muzeum ve svých on-line výstavách. Výstava Sbírka Terezín zprostředkovává pohled do terezínského ghetta prostřednictvím originálních dokumentů, on-line prezentace Do boje s modlitbou pak přináší příběh Hanuše Rezka, který působil jako polní rabín československé zahraniční armády na Středním východě a později ve Velké Británii.

O pražské defenestraci v roce 1618, která stála na počátku třicetileté války, se učíme již na základní škole a mnohdy je to jedna z mála událostí, kterou si s tímto léta trvajícím konfliktem spojíme. Jak si však máme takovou defenestraci představit? Tuto dramatickou scénu se pokusil vylíčit malíř Karel Svoboda, který vypodobnil také nejvyššího kancléře Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka, jež zemřel přesně před 370 lety.

Soubor virtuálních výstav na eSbírkách se neustále rozrůstá. Poslední výstava, která rozšířila dosavadní nabídku, představuje unikátní dokumentační materiál Etnografického oddělení Národního muzea. Osmatřicet skleněných negativů nabízí vhled nejen do tradiční venkovské společnosti minulého století v Československu, ale také do dění v jeho hlavním městě. Digitalizace snímků je součástí projektu IROP, díky němuž si je můžete prohlédnout v online verzi a již nyní vám můžeme slíbit, že se brzy dočkáte další výstavy negativů z tohoto projektu.

Tým portálu eSbírky vám přeje šťastný nový rok plný umění a kultury! Při této příležitosti jsme si pro vás připravili malý dárek - nové top předměty s tématikou příchodu nového roku. 

Pokud jste v předvánočním shonu nestihli rozeslat novoroční přání, nepropadejte panice. Na eSbírkách najdete nespočet novoročenek od renomovaných autorů, které můžete elektronicky rozeslat do celého světa. 

Všimli jste si, že eSbírky se stále rozrůstají? Nyní můžete absolvovat tzv. virtuální prohlídku, která umožňuje prohlížení muzejních expozic ve formátu 3D. Tak račte vstoupit!

„Odchází jím příliš brzo nejen zakladatel a výtvarný představitel moderní české architektury, velký umělec a vzácný učitel, ale také neumdlévající pracovník, obětavý přítel a organisátor uměleckého života“. Těmito slovy si v roce 1923 redakce časopisu Veraikon připomněla Jana Kotěru, autora projektu královehradeckého muzea, vily Barbo manželů Kramářových, Právnické fakulty v Praze a dalších staveb v Čechách i zahraničí. Od narození tohoto architekta, urbanisty a designéra, který zásadně ovlivnil českou architekturu 20. století, uplyne tento týden přesně 150 let.

Ve čtvrtek 9. 12. uplyne 150 let od úmrtí Josefa Mánesa (1820-1871), jednoho z nejvýznamnějších malířů českého romantismu. Během své umělecké tvorby se kromě portrétní a krajinářské malby, kterou nalezneme také v Praze na staroměstském orloji či v karlínském kostele, věnoval i ilustracím a grafice. Jmenujme například prapor a kroje pro tělocvičný spolek Sokol nebo moderní exlibris, které navrhl Mánes pro svého přítele Vojtěcha rytíře Lannu. Význam Mánesovy tvorby potvrzuje skutečnost, že jeho busta je součástí Pantheonu Národního muzea. Jak vypadal Josef Mánes a další osobnosti Pantheonu, které se zasloužily o rozvoj české kultury, se můžete podívat přímo zde.

Předvečer svátku Svatého Mikuláše je tradičně spojený s  obchůzkami nebeské trojice. Její uspořádání však nebylo vždy takové, jak je známe dnes: v dřívějších dobách byl sv. Mikuláš součástí velkého průvodu masek, ve kterém často nechyběla ani Smrtka. Skupina sv. Mikuláše, anděla a čerta naděluje samostatně až od 19. století. Pomyslnou mikulášskou nadílku jsme si pro vás připravili také my a to v podobě nového výběru top předmětů. Ať se vám líbí!

Kolik vyznamenání zdobilo uniformu Františka Ferdinanda d´Este, když jej zasáhla kulka atentátníka Gavrila Principa? Kde končily hranice Protektorátu Čechy a Morava? Na tyto a další otázky najdete odpověď v nové virtuální výstavě! Výběr nejzajímavějších předmětů z našich novodobých dějin doplňuje novou stálou expozici Dějiny 20. století. Tuto unikátní výstavu, rozšířenou o nespočet interaktivních prvků a filmových materiálů, najdete v Nové budově Národního muzea. 

Tento týden si kromě výročí Sametové revoluce připomínáme také další významnou událost. Přesně před 138 lety bylo znovuotevřeno Národní divadlo. Stalo se tak po ničivém požáru, který zachvátil budovu 12. srpna 1881. Požár byl vnímán jako celonárodní katastrofa a vyvolal založení nové sbírky na obnovení divadla. Do dvou let bylo divadlo pod vedením architekta Josefa Schulze obnoveno a prvním představením, které bylo po požáru uvedeno, byla Smetanova Libuše. Připomeňte si s námi na eSbírkách tento zajímavý milník našich dějin.

Jedenáctý listopad máme tradičně spojený se sledováním předpovědi počasí a otázkou, zda přijede nebo nepřijede svatý Martin na bílém koni. Jestli se letos dočkáme bohužel nevíme, ale během vyhlížení sněhové nadílky se můžete podívat na tohoto oblíbeného světce v jiném světle: ztvárněného technikou podmalby na skle. Tento specifický způsob malby na skleněnou desku se u nás začal objevovat od druhé poloviny 18. století, nejčastěji poblíž skláren v pohraničí. Na eSbírkách naleznete velkou sbírku podmaleb z několika muzeí.

Ve čtvrtek si již po sto třetí připomínáme jednání delegace Národního výboru s představiteli protirakouského zahraničního odboje, které vyústilo v založení samostatné Československé republiky. K tomuto výročí naleznete na eSbírkách spoustu předmětů. Ať už vás zajímají přední osobnosti Československa, politická situace, kultura i každodenní život, každý si přijde na své. Z osobních fondů doporučujeme fond prvního ministerského předsedy Karla Kramáře, ve kterém nechybí fotografie z jeho veřejné činnosti, stejně jako z rodinného života. Dějiny každodennosti pak dobře ilustruje rozsáhlá sbírka textilu a módy i sbírka plakátů, která zároveň dokumentuje kulturní dění v republice.

Od dnešního dne jsme rozšířili soubor virtuálních výstav o další neobyčejnou sbírku z fondu nově připojené instituce k portálu eSbírky. Tentokrát vám pomocí unikátních fotografií a perokreseb ze sbírek Slovanské knihovny představíme přírodu, každodenní život obyvatel, lidové zvyky a řemesla v Haliči, na Podkarpatské Rusi, Slovensku a Ukrajině. Neváhejte a vydejte se s námi na cestu časem na začátek 20. století do nedotčené krajiny slovanských národů. 

Po nedávné výstavě ex libris představuje Národní muzeum další umělecká díla spjatá s knižní kulturou: v pátek 15. října začíná výstava Moderní knižní obálky z muzejní knihovny. Expozice připravená oddělením knižní kultury Knihovny Národního muzea představí prostřednictvím vybraných děl rozličné přístupy výtvarníků k tvorbě knižních obálek napříč jedním stoletím. Řada vystavených prací jsou originální předlohy pro obálky knih vytvořených renomovanými českými umělci. Prohlédnout si můžete například díla Ondřeje Sekory, Josefa Lady, Josefa Vodrážky, Jaroslava Hořánka, Václava Kabáta, Dany Puchnarové a dalších. Díla některých ze zastoupených můžete nalézt rovněž na eSbírkách. Expozici doplňují ukázky autorských tiskařských štočků – a to jak linorytových, tak i dřevorytových, a ukázky knih s obálkami odkazující na prezentované předlohy. 

Už jste viděli naši novou virtuální výstavu? Představuje současnou tvorbu českých exlibristů a doplňuje stejnojmennou výstavu v Národním muzeu. Pokud jste ji nestihli navštívit osobně, tak nezoufejte, její virtuální verzi si můžete prohlédnout kdykoliv a kdekoliv.

V pátek 8. října si připomínáme památný den sokolstva, který je poctou všem členům a členkám Sokola, kteří se obětovali v boji za svobodu a demokracii naší republiky. Největší a v české historii nejúspěšnější tělocvičný spolek založili v roce 1862 Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Kromě velkého přínosu k české a slovenské tělovýchově se jeho členové významně angažovali během obou světových válek. Podrobněji se s historií Sokola můžete seznámit prostřednictvím eSbírek, které disponují bohatou sbírkou předmětů se sokolskou tématikou. 

Na první říjnový den již více jak třicet let připadá Mezinárodní den kávy. Kromě oslavy tohoto oblíbeného nápoje se jeho iniciátoři snaží prostřednictvím hnutí Fair trade upozornit také na nelehké podmínky pěstitelů kávy. Celý proces výroby od zrnka až po šálek lahodného nápoje včetně úskalí, která pěstitele doprovází, rekonstruuje Muzeum kávy na pražské Letné. Jeho sbírky zahrnují také rozmanité kávové příslušenství včetně dóz, mlýnků či pražiček a zásobníků. 

Skutečnost, že sportovní klání jsou nedílnou součástí české historie, dokazuje již více jak jedno století událost nadcházejícího víkendu. V neděli 26. září odstartuje 124. ročník legendárního závodu Praha – Běchovice. Tento jedinečný závod se běží nepřerušeně již od roku 1897 a jeho konání neznemožnily ani obě světové války. Jak tento závod ve svých počátcích vypadal, můžete zjistit díky fotografiím ze sbírky tělesné výchovy a sportu Národního muzea.

Pouze do konce září máte možnost navštívit v Národním muzeu jedinečnou výstavu Sluneční králové. Unikátní expozice představuje největší archeologické objevy českých egyptologů ve starověkém královském pohřebišti v Abúsíru na severu Egypta a na její realizaci se čekalo několik let. Součástí výstavy jsou kromě předmětů ze sbírek Národního muzea také exponáty ze světových muzeí, z nichž některé jsou zapůjčeny do zahraničí vůbec poprvé. Proto neváhejte a poznejte kulturu a umění Slunečních králů na vlastní kůži.

Začátek podzimu je neodmyslitelně spjatý s rozmanitými kulturními událostmi a výjimkou nebude ani druhý týden v září, kdy ve dnech od 11. do 19. září probíhají Dny evropského dědictví. I když téma letošního ročníku zní Památky pro všechny, kvůli nejisté epidemiologické situaci se do akce nemohlo zapojit více institucí. Přesto si jejich sbírkové fondy můžete prohlédnout z pohodlí domova a to prostřednictvím portálu eSbírky. Virtuálně tak můžete navštívit třeba Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, Národní technické muzeum nebo Slezské zemské muzeum a další instituce.

Již jen do konce října máte možnost navštívit výstavu „Volejbalové století“, kterou připravilo Národní muzeum ve spolupráci s Českým volejbalovým svazem při příležitosti oslav 100 let od založení první volejbalové organizace u nás. S vybranými exponáty se můžete seznámit z pohodlí domova prostřednictvím naší nové virtuální výstavy.

Ve čtvrtek 28. srpna uplyne 272 let od narození světoznámého básníka, prozaika a dramatika Johanna Wolfganga Goethe (1749 – 1832). Kromě bohaté literární činnosti, kterou si můžete připomenout prostřednictvím ilustrací Petra Dilingera z fondu Knihovny Národního muzea, se J. W. Goethe věnoval také přírodovědě, geologii a mineralogii. Poslední ze jmenovaných věd se aktivně zabýval během svých návštěv západočeských lázní. Zde kromě léčebných procedur absolvoval vyjížďky do přírody s cílem zkoumat místní nerostné bohatství. Minerál pojmenovaný na jeho počest, goethit, stejně jako další nerosty nejen z Karlovarska jsou soustředěny v mineralogicko-petrologické sbírce Přírodovědeckého muzea.

Velice nás těší, že vás můžeme upozornit na připojení dalšího kraje k portálu eSbírky. Sbírkové předměty muzeí a galerií z celé republiky nově rozšířily exponáty příspěvkových institucí, které zřizuje Ústecký kraj. Nejpočetněji zastoupenou institucí Ústecka na našem portálu je Regionální muzeum v Teplicích. Muzeum disponuje rozmanitými sbírkami: na své si přijdou obdivovatelé drobných knižních značek, neboli ex libris, stejně jako milovníci tuzemské i zahraniční malby a plastiky 20. století. Zajímavostí muzea je sbírka modelů hub severozápadních Čech vytvořených podle přírody Stanislavem Lánským z Náchoda.

Dnes je tomu přesně 161 let, kdy na tento svět přišel jeden z určujících umělců českého malířství a zároveň nejvýznamnější malířská osobnost evropské secese — Alfons Mucha. Rodák z moravského města Ivančice se narodil 24. července 1860 a jak to už občas bývá, při ucházení se o studium na pražské Akademii byl nejdříve odmítnut "pro nedostatek talentu". Na uznání však Mucha nemusel čekat dlouho — okamžité slávy dosáhl v Paříži koncem roku 1894, kdy přijal zakázku vytvořit plakát pro tehdejší nejslávnejší herečku, Sarah Bernhardt. Světová výstava v Paříži v roku 1900 se následně již celá nesla ve znamení jeho osobitého "Art nouveau". Barevné litografie ze sbírky Regionálního muzea v Chrudimi jsou jasným důkazem všestrannosti tohoto umělce, jehož jméno se neslo i dalšími uměleckými obory — od sochařství, přes fotografii až po divadlo.

18 května se koná Mezinárodní den muzeí, do kterého se zapojují muzea po celém světě. ICOM (Mezinárodní rada Muzeí) - zvolila pro rok 2021 téma "Budoucnost muzeí: Obnova a spolunalézání". Téma odkazuje i na digitální transformaci, kterou si během uplynulého roku svět muzeí a galerií prošel. eSbírky od svého počátku využívají digitální nástroje pro uchovávání, shromažďování a prezentování muzejních sbírek. Díky platformě eSbírky se můžete podívat na to, jak se spojuje kulturní odkaz minulosti s digitální budoucností. Nová virtuální výstava Virtuální kabinet kuriozit prezentuje díla, které souvisejí s předchůdci budování sbírek v době rudolfínské Prahy. Virtuální kabinet kuriozit inspirován tímto konceptem si můžete vytvořit z předmětů publikovaných na eSbírkách i Vy. Bezplatně se registrujte v pravém horním rohu webového portálu a přidejte si do sekce “Moje předměty” ty oblíbené. Jak by vypadal váš kabinet kuriozit?

Druhou květnovou neděli slavíme Den matek. Tento svátek zpopularizovala již v 20. letech 20. století zakladatelka Československého červeného kříže Alice Masaryková, dcera prvního prezidenta ČSR Tomáše Garrigue Masaryka. Symbol mateřství a role matky je vyobrazován od nepaměti ve výtvarném umění. Emocionální pouto mezi matkou a jejím dítětem patří k nejčastějším ikonografickým typům Panny Marie, která drží své dítě, Ježíše na rukách. Tento motiv se  přepsal i do moderního sochařství. Sochy Josefa Mařatka, Ladislava Janoucha a Jindřicha Tocksteina zobrazují matku a dítě v různých podobách i materiálech jako je mramor, opuka a sklo. Portrétní fotografie Josefa Váchala zachycují nejen vztah umělce se svou matkou, ale také její podoby stárnutí. Malířský portrét své matky namaloval také Václav Rabas ve Studii k podobizně matky. Pouto, které tito umělci zachytili nám připomíná, jak je pro člověka důležité mít úctu k obětavosti a starostlivosti mateřství.

Při příležitosti mezinárodního dne tance, který se slaví v den narození tvůrce moderního baletu Jeana-Georgesa Noverre, se konají ve světě různé taneční a performativní vystoupení. Na eSbírkách se můžete inspirovat tanečními motivy na fotografiích, obrazech a sochařských dílech ve sbírkách českých muzeí a galerií. Bude to plastika taneční sestavy v hudebním tempu rondo, nebo “Smrt a sedlák”, zobrazující  konečnost života v duchu memento mori? Secesní alegorie tance malíře Ludvíka Vacátka je naopak výzvou k radosti a oslavou nespoutanosti mládí. Podobně ilustrace lidového tance Václava Fialy z knihy „Hubička a jiné ještědské obrázky“ zobrazuje tanec zamilované dívky a chlapce. Krátký výběr podob tance napříč historií uzavírá Tanec žen během Československé spartakiády v roce 1955, který je symbolem ideálu socialistické kolektivizace.

22. dubna se koná Den země. Ekologicky zaměřená iniciativa tohoto dne vznikla u levicových aktivistů v sedmdesátých letech dvacátého století v Americe. V současné době je jeho poselství velmi aktuální, zejména ve výzvě ochrany životního prostředí. V minulosti bylo přírodní bohatství zobrazováno v podobě alegorií živlů, nebo samotné alegorie ženské figury země a zemědělství. Ta symbolizovala bohatou úrodu a hojnost. V druhé polovině 20. století se stále více rozšiřují environmentální myšlenky ve výtvarném umění. U českých umělců se objevují abstraktní obrazy a sochařská díla odkazující na téma exprese země. Motivy ochrany přírody se výrazně projevily i ve fotografii. O tom svědčí ekologicky zaměřený cyklus černobílých snímků fotografa Vojtěcha Barteka s názvem "Má země", který zachytává podobu průmyslem zatěžované ostravské krajiny z konce sedmdesátých let.

Nová virtuální výstava “Bižuterie z dílny bratří Neigerů” vám odhalí nevšední krásu šperků vyráběných v rodinné dílně v Jablonci nad Nisou před 2. světovou válkou. Osud jejích tvůrců — sourozenců Norberta Maxe a Moritze Maxe — skončil tragicky v koncentračním táboře na území okupovaného Polska. Jejich nevšední bižuterie — inspirovaná mimoevropským dekorem — se však zachovala a dnes je uložena ve sbírce Náprstkova Muzea.

8. duben byl vyhlášen za Mezinárodní den Romů na čtvrtém kongresu Mezinárodní romské unie (International Romani Union) v roce 1990. Tento den je živou připomínkou romské kultury a tradic a je také výzvou k ochraně a podpoře lidských práv. S tímto posláním bylo také v roce 1991 založeno Muzeum romské kultury, které prezentuje romské kulturní dědictví v duchu tolerance a vzájemného porozumění a kterého sbírkové předměty naleznete v digitální podobě také na eSbírkách. Ze sekce vizuálního umění je zajímavá například malba akademické malířky Bohumily Doleželové, jejímž motívem je romský komunitní život. Dalším příznačným dílem je obraz Rudolfa Dzurka. K výrazným rysům romského způsobu života patří také kočovnictví. Na eSbírkách si můžete prohlédnout i specifický vzhled romských oděvů a doplňků, konkrétně zdobenou pánskou vestu nebo repliku pestrobarevné dámské halenky, kterou nosila významná romská spisovatelka Luminita Cioaba. Charakteristické prvky romské kultury v podobě hudby, zpěvu a tance jsou zachyceny také na malbě z Rabasovy galerie v Rakovníku, nebo na ilustraci, či dobové pohlednici z Knihovny Národního muzea. Příběh romské kultury sahá do starověké Indie, přes příchod do Evropy, tragické události romského holocaustu až dodnes a představuje bohatou historii jejich hmotného i nehmotného dědictví.

MDŽ se slaví každoročně 8. března po více než 40 let, od doby, kdy byl tento den vyhlášen organizací OSN za mezinárodní svátek. Zároveň je výročím událostí roku 1908, kdy v New Yorku vypukla stávka amerických švadlen za lepší pracovní podmínky. V Československu pak byl svátek využíván k reprezentaci komunistické ideologie. Na dobových plakátech jsou ženy vyobrazované jako silné a emancipované pracovnice. V současnosti je téma rovnoprávného postavení žen ve společnosti stále aktuální. Proto si můžeme v tento den připomenout například role žen, napříč spektrem jejich etnických a historických podob zachycených na fotografiích.

Původ svátku zamilovaných sahá až do dob Římské říše. Legenda praví, že nese jméno biskupa Valentýna, který tajně oddával zamilované páry navzdory zákazu císaře Claudia II. V římském martyrologiu se jeho svátek slaví 14. února. Také se ale může spojovat s dnem pohanských oslav bohyně Juno, římské ochránkyně manželství a plodnosti, který se váže k polovině února. Na eSbírkách se můžete podívat na sérii portrétů biskupa Valentýna z knihy „Wyobrazení a krátké žiwota wypsánj oslawených Služebniku a přatel Božich“ z roku 1817 ze sbírek Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Bohyni Juno zpodobnil sochař Matyáš Bernard Braun v díle, které v 18. století zdobilo nároží jednoho z pražských domů. Dnes je ve sbírkách Národního muzea.

16. ledna uplyne přesně 51 let od doby, co se na Václavském náměstí na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy počátkem roku 1969 upálil student filozofické fakulty Jan Palach. Jeho smrt vyvolala ve společnosti nejen úctu a obdiv, ale také řadu reakcí. Ve virtuální výstavě Reflexe Palachova činu v hmotné kultuře si můžete prohlédnout sbírkové předměty Národního muzea, které se různými způsoby vážou k tomuto významnému Palachovu činu.

S novým rokem přichází nový začátek. Symbolem křesťanské tradice je příchod božstva své říše: Slavnost Zjevení Páně. Ta se v ikonografii zobrazuje jako klanění se Troch králů, mudrců z Východu narozenému Ježíši. Na eSbírkách najdete tohle vyobrazení v různých technikách a stylech. Renesanční triptych ze sbírek Státního zámku Červené Poříčí, okenní terč
ze 17. století z Národního muzea, malba na skle z dílny malíře Vincenze Jankeho, grafika Královské kanonie premonstrátů na Strahově, nebo skleněná figurka Městského muzea v Železném Brodě. Epifanie nebo zjevení se také pojí s tradici žehnaní příbytku, ať přináší nový letopočet klid a mír jeho obyvatelům. 

„Pokojné prožití vánočních svátků a mnoho štěstí v novém roce!“ Vánoční a novoroční přání se posílali poštou již od poloviny 19. století. Jejich vznik sahá do viktoriánské éry Velké Británie. Státní úředník Sir Henry Cole si první komerční pohlednici nechal vyrobit u umělce Johna Callcotta Horsleyho. Na eSbírkách si můžete tuhle tradici připomenout zasláním elektronické pohlednice. Vybrat si můžete například z tradičních vánočních pohlednic Knihovny Národního muzea, secesních ilustrací Uměleckoprůmyslového muzea, nebo jakýchkoli tematických sbírkových předmětů. Po vybráni předmětu stačí vpravo dole kliknout na růžovou ikonu Poslat pohlednici. Zobrazí se již tradiční pohlednicový formát do kterého napíšete text přání, zadáte Vaše jméno, Váš email, email příjemce a pošlete. Veselé Vánoce, hodně zdraví a štěstí v novém roce vám přejí eSbírky!

17. listopadu si připomínáme kromě Dne boje za svobodu a demokracii, také Mezinárodní den  studentstva. Historie tohoto dne sahá do období roku 1939, kdy byla násilně potlačena poklidná demonstrace k 21. výročí vzniku Československa. Zraněním podlehl student Jan Opletal a jeho pohřeb se stal také protestem proti válečné okupaci. V návaznosti na tyto události na našem území Hitler uzavřel vysoké školy a nechal popravit vedoucích představitelů studentské organizace a dalších studentů deportoval do koncentračních táborů. Na počest jejich památky v roce 1941 při příležitosti londýnské schůze Mezinárodní studentské rady bylo zveřejněno Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu, jež vyhlásilo tento den Mezinárodním dnem studentstva. Historie se opakovala v roce 1989, kdy v tento den studentské demonstrace zahajují začátek sametové revoluce a tím i pádu komunismu v Československu. Na eSbírkach se můžete podívat na fotografie z poslucháren, které ilustrují atmosféru na vysokých školách, ukázky studentských samizdatů, fotografie protestů v ulicích Prahy a pochodů listopadovým městem. Rozsáhlý soubor archivních předmětů k revolučnímu roku si můžete také připomenout v kolekci Europeana 1989.

27.10 je organizací UNESCO vyhlášen Světový den audiovizuálního dědictví. Audiovizuální archívy jsou důležitým zdrojem naší kolektivní paměti a vypravěči rozmanitých kulturních a sociálních příběhů. Zachovat a chránit tyto památky budoucím generacím je zásadním cílem pro všechny paměťové instituce. Na eSbírkach se můžete podívat na dobovou techniku, která tuto roli zajišťovala, jako například vývojnice na film z padesátých a z osmdesátých let, snímací amatérskou kameru pro film značky Admira, nebo Monitor Tesla z přenosového vozu Správy radiokomunikací Praha.

18. května slavíme Mezinárodní den muzeí. Letošní rok se nese v duchu tématu Muzea za rovnost: rozmanitost a začleňování. I když jsou podmínky pro setkávání se omezené, virtuální prostor poskytuje inkluzivní podmínky pro všechny s přístupem k internetu. Pojďme společně oslavit tento den online procházkou po muzeích napříč republikou a projít se od Historických sbírek přes Umělecké řemeslo až k Fotografii a mnohým dalším. eSbírky jsou dostupné bezplatně a bez limitů a poskytují přístup ke sbírkovým předmětům českých muzeí a galerií z pohodlí domova.

7. dubna oslavujeme Světový den zdraví. Byl vyhlášen od roku 1950, kdy vznikla Světová organizace zdraví - WHO (World Health Organization).  Tento den je připomínkou neustálého zlepšování kvality svého života preventivní péčí o své tělo. Už za první republiky lidé užívali domácích rad a receptů na zlepšení zdraví. V roce 1936 vznikla oblast naturopatie nebo naturopatické medicíny, která využívá řadu pseudovědeckých praktik označovaných jako „přírodní“, „neinvazivní“ nebo propagující „samoléčení“. Populární byla kniha Bilzovo léčení přirozené nemeckého naturopata Friedricha Eduarda Bilze. Existovali také různě pomůcky, jako Horské slunce, které sloužilo k léčbě zánětů a léčbě dutin, nebo Přístroj pro domácí elektroléčbu.

Jak trávili čas doma naši prarodiče? Virtuální výstava Všude dobře, doma nejlíp představuje předměty asociující volnočasové domácí aktivity - hry, četbu,  poslech hudby, nebo partie šachu. Trávení volného času se s dobou a technologiemi mění, avšak některé již tradiční způsoby domácí zábavy s námi zůstávají nadále.

Jubilejní 30. výročí Sametové revoluce se nese v duchu událostí a oslav. Připomínáme si významné období od pádu komunistického režimu a transformace v současnou demokraci. Večer v den výročí 17. listopadu Národní muzeum představí videomapping „Cesta ke svobodě“. Po 20.00 bude promítán příběh pádu železné opony na fasádu Historické budovy, která byla němým svědkem revolučních shromáždění na Václavském náměstí. Uvnitř budovy se otevírá také multimediální výstavní komplex věnovaný výročí roku 1989, který bude spojovat novou a historickou budovu Národního muzea. Na eSbírkách si můžete poslechnout autentické dobové rozhlasové záznamy a  prohlídnout fotografie dokumentující atmosféru studentských stávek, které předcházeli celorepublikovým demonstracím. Více můžete vidět v nových projektech a expozicích naživo nebo poslechnout online na www.schodycasu.cz.

Připomínáme si 101. výročí vzniku samostatného Československého státu. Toto datum je vzpomínkou na den, kdy v Ženevě delegace Národního výboru československého vedená Karlem Kramářem, zahájila jednání o podobě republiky. Politické události které se napříč 20. stoletím odehrávali byly pro samostatnou republiku nelehké. Povaha novonalezené československé identity měnila osudy lidí, někdy s vírou v budoucnost a někdy tragicky. Loňský společný projekt Národního muzea a Slovenského národného múzea s názvem „Česko-slovenská výstava a Slovensko-česká výstava“ nabízí nahlédnutí na to, jak se historické události vyvíjeli na časové ose, a na některé vybrané exponáty.

Letos 10. října byla vyhlášena již 118. Nobelova cena za literaturu, kterou získal německý spisovatel Peter Handke. Zároveň je to 35 let, co byla cena udělena českému básníkovi, překladateli a spisovateli Jaroslavu Seifertovi. Na eSbírkach si můžete připomenout jeho přínos pro literární svět v nahrávce Rozhovor s Helenou Friedlovou o díle Jaroslava Seiferta po udělení Nobelovy ceny za literaturu, nebo si poslechnout audio verzi jeho výjimečných děl Sonety o Praze a Osm dní.

Při dataci první knihy tištěné knihtiskem, jenž vynalezl Johanes Gutenberg v polovině 15. století, se zdroje různí. Ovšem za nejvýznamnější Gutenbergův tisk je pokládána tzv. 42řádková latinská bible. Ve sbírce Vzpomínky na knihtisk Národního muzea se můžete seznámit s předměty jako jsou šídlo, sazebnice, nebo štoček, které spolu s dalšími artefakty sloužily k mechanické reprodukci. Na eSbírkách můžete také virtuálně nahlédnout do českého nejrozšířenějšího vydání Bible Melantrichovy ze 16. století. Vynález knihtisku poprvé umožnil mechanickou reprodukci tiskovin ve velkých nákladech, čímž zásadně změnil povahu světa informací pro lidstvo. 

Před 182 lety významný český vědec a polyhistor Jan Evangelista Purkyně poprvé formuloval svou buněčnou teorii stavby těl živočichů. Tímto významným objevem přispěl k založení a studiu vědecké disciplíny cytologie. Na ilustracích Zdeňka Buriana, z edice Věda a mládež, jsou zachyceny scény z jeho života a práce. Například jak přemýšlí u Plösslova drobnohledu, nebo předvádí svůj další výjimečný objev - kinesiskop. Tento předmět sloužil k animaci pohybových fází a dnes je zastoupen ve sbírkách Národního technického muzea. Vynález si můžete prohlédnout i na fotografii v našch eSbírkách.  

Dnes je 2. září a první školní den pro školopovinné. Jak vypadalo prostředí pro vzdělávaní v 19. a 20. století si můžete prohlédnout v nové virtuální výstavě s názvem Do školy! Kolekce školních předmětů a fotografií z fondů eSbírek jsou k vidění zde.

Protifašistický odboj na území Slovenské republiky v závěru druhé světové války, který byl zahájen 29. srpna v Banské Bystrici, je součastí středoevropské historie. V SNP bojovalo kromě Slováků také přibližně 2000 Čechů. Zastoupeni byli i Poláci, Rumuni, Rusíni, Ukrajinci, Francouzi, Bulhaři, Jugoslávci a další. Generál Július Nosko byl člen ilegálního Vojenského ústředí při SNP a náčelník štábu československé armády na Slovensku. Ve sbírce Oddělení novodobých českých dějin Národního muzea můžete shléhnout, jak vypadala jeho vojenská uniforma. Více o životě tohoto důstojníka československé a slovenské armády se můžete dočíst v knize pamětí "Takto bojovala povstalecká armáda", ve kterých Nosko sepsal svůj pohled na odboj.

Okupace Československa a invaze vojsk Varšavské smlouvy na naše území, v srpnu 1968, po sobě zanechaly ve společnosti kromě vzpomínek a fotografií ulic okupovaných armádou s tanky také pachuť po napětí, polarizaci společnosti, strachu a vzdoru. Na záznamu Rádia Svobodná Evropa si můžete poslechnut nesouhlas a obavy z vyhrocené politické situace, které lidé vyjadřovali na Václavském náměstí. Atmosféru v ulicích mapují letáky, plakáty, karikatury, básně a výzvy spoluobčanům, zachované v dokumentační sbírce Černá kniha. Plakáty vyjadřující hesla jako Probuďte se! a Za Svobodu!, letáky varující před zatýkáním a nesouhlasné novinové titulky, zobrazují vizuální odpor ulice jako důležité poselství bránit právo na svobodu.

Navečer dne 9. června byly Lidice obklíčeny nacistickými okupanty a druhý den byla vyvražděna značná část jejich obyvatel. Všechny domy včetně školy, kostela a fary byly polity benzínem a podpáleny. Ilustrace Petra Dillingera Plačící žena, hořící Lidice symbolizuje zoufalství a krutost chladnokrevné pomsty. Fotografie K. H. Franka před lidovým soudem v Praze umožňuje podívat se do tváře člověka, který zodpovídal za útlak československého národa v období okupace a podílel se na vyhlazení obcí Lidice a Ležáky. Za své válečné zločiny byl oběšen na dvoře Pankrácké věznice před zraky 5000 diváků. 

8. května 1945 byla podepsána úplná a bezpodmínečná kapitulace Německa. Tento den se v Evropě slaví jako konec druhé světové války. Na našem území je tento svátek spjat s osvobozením Československa a vzpomínkou na ty, kteří ztratili svůj život. Nahlédněte do sbírky Slezského zemského muzea Památník II. světové války. Najdete tam předměty jako Portrét kapitána Rudé armády Ilju Jemeljanoviče Jakimova, který padl dva dny před osvobozením v Ostravě, nebo letecký kožíšek příslušníka čs.leteckých jednotek ve Francii a Velké Británii Karla Mrázka. Prohlédněte si zachovalé dobové fotografie, dopisy, telegramy, dekrety, jízdenky na vlak, průkazy totožnosti a další materiály, které jsou němým svědectvím pohnuté doby.

Svátek práce vznikl na počest vypuknutí stávky chicagských dělníků v Haymarket. Oslavy prvního máje v socialistickém režimu byly typické okázalou propagandou. Průvody městy a tribunální shromáždění politiků provázely alegorické vozy, mávátka, transparenty, pugety šeříků. Fotografie ze sbírek Slezského zemského muzea zobrazuje žáky zdobící auto do prvomájového průvodu, na kterém nechybí portréty čelních představitelů strany, transparenty a květy. Současné podoby tohto svátku však odkazují pouze k zachovávání lidových tradic. Předvečer prvního máje je spojený s filipojakubskou nocí, kdy se pálí čarodějnice. Tenhle rituál souvisí s vírou v odstranění zlých sil a vítáním nových vitálních energií jara. Strana zelených krátce po pádu socialistického režimu iniciovala "pálení čarodějnic a zbytků po starém režimu". Plakát na tuto akci se nachází ve sbírce Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd a jeho poselství je pro jasnost textu a minimální zdobnost zřejmé. Podoby jara naopak vzkvétají v knižní kultuře a literatuře. Pro období romantizmu a symboliky milostného vzplanutí je významným dílem lyrickoepická skladba Máj Karla Hynka Máchy. Knižní obálka z Uměleckoprůmyslového musea v Praze pochází z období secese. Ve 20. století se setkáváme s poetickými motivy jara, rostlin, křehkosti a subtilnosti mládí v kolekci prací grafičky, ilustrátorky a malířky Ludmily Jiřincové. Sbírka obsahuje množství ilustračních souborů ke knihám ze 70. a 80. let, jako Pohádka máje, Sladká beznaděj, nebo Jaro, sbohem.  

Užijte si spolu s námi jedinečnou prohlídku předmětů, které byly zdokumentovány během letošní Pražské muzejní noci v rámci eSbírky pop-up fotoateliéru v Národním památníku na Vítkově. Všem účastníkům děkujeme za poskytnutí unikátních kousků do virtuální výstavy a věříme, že se při příležitosti Pražské muzejní noci setkáme při podobné akci zase o rok!

Zajímá Vás historie "exlibris"? Pokud ano, máte až do září 2018 jedinečnou šanci navštívit v Národním památníku na Vítkově tematickou výstavu s názvem "Ta kniha patří mně! Historie českého exlibris do roku 1945". Menší ochutnávku vybraných historických exlibris či dalších artefaktů týkajících se dobové výrobní technologie můžete nalézt i ve formě virtuální výstavy!

Letos si kromě jubilejního stého výročí vzniku Československa připomínáme i další "kulatiny" historických událostí, které se v turbulentním dvacátém století nesmazatelně vepsaly do našich národních dějin. Řadu tzv. osudových osmiček startuje sedmdesáté výročí únorového převzetí moci komunisty v roce 1948. Poslechněte si při této příležitosti např. rozhlasové pořady zachované ve sbírce Československého dokumentačního střediska.

Jak se formovala krajina v české kotlině a jak ji v průběhu času vnímali umělci napříč obory? Podívejte se na novou virtuální výstavu s názvem "Krajina ve službách národa", která vznikla v rámci interního grantu Národního muzea.

Ještě do konce ledna máte možnost navštívit výstavu Fenomén Masaryk, která se koná v Nové budově Národního muzea. Její malou virtuální ochutnávku vám nabízíme zde.

Mohou mít řadu podob. Některá vznikla jako umělecká díla, jiná zas formou náhodného výběru ve fotoalbu. Podívejte se na sbírku novoročních přání, která se během sedmi let sešla na našem portálu.

"Lidé vypadali laskavější, no zkrátka Vánoce!" O vánočních přípravách, které začaly až týden před Vánoci, o kapří gastronomii, návštěvách z USA a teple domova vzpomíná Alice Masaryková. Vy můžete sváteční čas vyplnit např. návštěvou Nové budovy Národního muzea, kde stále probíhá výstava Fenomén Masaryk!

Žlutá, zelená, modrá, duhová ... Sbírka antického skla z Národního muzea - Historického muzea je plná překvapivých barev a tvarů. Podívejte!

Podívejte se na novou virtuální výstavu Čerti, kterou připravili kurátoři z Divadelního oddělení Národního muzea - Historického muzea. Najdete zde loutky, návrhy kostýmů i fotografie z divadelních inscenací.

Na eSbírkách přibyly překrásné pohádkové ilustrace Jana Černého-Klatovského. Soubor téměř padesáti obrázků je o to vzácnější, že nebyl doposud reprodukován v žádné knize.

Máte doma předmět, který připomíná dobu Československa a nese si s sebou nějaký zajímavý příběh? Přihlašte jej do soutěže a nechte jej vystavit v rámci chystané velkolepé výstavy.

Možná budete trošku překvapeni, ale víte, jak vypadá první zákon ČSR? 28. října uplynulo 99 let, co tato honosná listina vznikla z pera (totiž tužky) Aloise Rašína.

Víte, že letos bude v rámci přehlídky Designblok opět zapojeno Lapidárium Národního muzea? Sbírku soch a fragmentů z kamene oživí současní designéři a umělci, a to od 26. do 30. října. Zastavte se!

Výstava "Dobrodružný svět románů Karla Maye", kterou jste mohli vidět v pražské Galerii Malostranské besedy, už je sice za námi, vy si ale vystavované ilustrace můžete prohlédnout ještě zde, ve virtuálním fondu "Ilustrace k románům Karla Maye". Howgh!

"To kalné ráno ..." Právě dnes je tomu 80 let, kdy zemřel brzy ráno na zámku v Lánech první český prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Poslechněte si speciální pořad ze Zvukového archivu Rádia Svobodná Evropa, jak se na "tatíčka" vzpomínalo 16 let po jeho smrti.

Od 15. září 2017 je v souvislosti s osmdesátým výročím umrtí "Prezidenta Osvoboditele" otevřena výstava pod názvem "Fenomén Masaryk". Výstava představí TGM nejen tradičně jako bojovníka za národní samostatnost a postavu nebývalé politické důležitosti, a posléze i svého druhu žijící mýtus, ale i jako člověka z masa a kostí (včetně jeho lidských vztahů, ideálů a názorů). Přijďte se podívat do Nové budovy Národního muzea, lákadlem pro Vás může být třeba unikátní Masarykův jezdecký oblek! Výstava potrvá do konce ledna 2018.

Ne každá obsílka v poštovní schránce znamená nepříjemnosti. Své by mohl vyprávět např. Dr. Josef Volf, někdejší skriptor Bibliotheky Musea království Českého, později její ředitel ...

Muzeum východních Čech v Hradci Králové připravilo originální výstavu s názvem Velká vizita!, věnovanou historii zdravotnictví a zdravotní sociální péče mezi světovými válkami. Kdo to má do Hradce Králové z ruky, může si řadu z atraktivních exponátů prohlédnout v aktuální virtuální výstavě.

Dnes si připomínáme smutné výročí popravy, která v českých dějinách nemá obdoby. Připomeňme si touto reportáží události z roku 1950, kdy byla popravena nejen Milada Horáková, ale i další osobnosti, které svými názory a postoji nevyhovovaly komunistickému režimu.

Období svateb je v plném proudu, a tak pro vás kurátoři z Historického muzea - Národního muzea připravili tematickou výstavu, která v pražském Národopisném muzeu Národního muzea představuje svatební folklor 19. a 20. století. K návštěvě vás jistě navnadí i naše svatební virtuální výstava.

Už máte plány na sobotu 10. června? Pokud ne, najděte si svůj ideální večerní program na stránkách Pražské muzejní noci a navštivte třeba Novou budovu Národního muzea. Můžete si tu s námi zasoutěžit a vyhrát zajímavou cenu!

Pamatujete si na sběrovou akci s názvem Europeana 1914-1918? Loni v dubnu jsme díky ní digitalizovali přes 2000 unikátních předmětů z tohoto válečného období. Výsledky si nyní můžete prohlédnout i zde, na eSbírkách. Připravili jsme pro vás i virtuální výstavu, která představuje výběr toho nejzajímavějšího z celé kolekce.

Letošní rok uplynulo 72 let od výbuchu lidového odporu proti německé okupaci českých zemí. Tzv. Květnové povstání bylo krvavou tečkou za druhou světovou válkou. Připomeňme si tyto dramatické dny prostřednictvím fotografií zachovaných v rámci samostatného fondu ve Sbírce novodobých českých dějin.

Chtěli byste procestovat Rakousko Uhersko? Máte možnost! I když tato mnohonárodnostní říše již před téměř sto lety zanikla, dopomoci vám k tomu může unikátní sbírka kolorovaných diapozitivů z přelomu 19. a 20. století. Její část je k dispozici ve formě virtuální výstavy na našem portálu eSbírky.

Víte, že portál Europeana v těchto dnech představuje v rámci jarní Art Nouveau Session to nejlepší z období secese? Kromě plakátů, maleb, grafik, nádobí a šperků z tohoto ornamentálního období zde najdete i tematické články o zajímavostech a osobnostech té doby.

S prvními jarními dny přichází do našeho virtuálního prostoru pozitivní téma, a to "svatby". Tento malý cyklus představuje v pražském Letohrádku Kinských svatební folklór českého venkova ve dvou fázích. Ochutnávku té první, s názvem "Námluvy" si můžete prohlédnout již nyní zde.

Numismatická sbírka Národního muzea je velmi bohatá, z nově publikovaných fondů by vás mohly zaujmout např. účelové známky a žetony, které v minulosti sloužily jako platební prostředky nebo poukázky.

Byli jste někdy v Metropolitním muzeu umění v New Yorku? Tato celosvětově vyhlášená instituce uvolnila nyní 441.174 uměleckých děl do virtuálního prostoru, a tak si je můžete prohlédnout ve vší digitální kráse zcela zdarma.

Až do 26. 3. 2017 můžete v Českém muzeu hudby zhlédnout výstavu "Když císař umírá". Malou ochutnávku vám představujeme skrze novou virtuální výstavu.

Rekonstrukce Historické budovy Národního muzea je již v polovině, zanedlouho bude odkryta fasáda v původní podobě. Víte, že architektonický návrh Josefa Schulze měl během soutěže na tuto budovu v roce 1883 celkem 26 konkurenčních návrhů? Některé z nich jsou v Národním muzeu uchovány. Podívejte se!   

Podívejte se na novou virtuální kolekci Matice opavská, která reflektuje právě probíhající stejnojmennou výstavu ve Slezském zemském muzeu. Navštívit ji můžete v opavské Historické budově do 24. února.

Víte, že unikátní nález z roku 1926 - výlitek mozkovny neandrtálce - je poprvé vystaven pro veřejnost? Národní muzeum jej zapůjčilo na výstavu "Vítejte u neandrtálců", která probíhá až do konce roku 2017 v pavilonu Anthropos v Brně.

Jak vypadalo domácí zpravodajství 2. ledna 1990? Poslechněte si komentář k novoročnímu projevu Václava Havla nebo zahraniční okénko.

Vánoční nadílka v podobě 100 000 publikovaných předmětů na eSbírkách nám udělala obrovskou radost. Děkujeme všem spolupracujícím a přejeme klidný zbytek roku 2016!

Pokud byste rádi poslali vánoční pohlednici svým blízkým, ty naše elektronické ještě dorazí včas. Vyberte si z eSbírkových vánočních přání a pošlete na jakoukoli emailovou adresu pomocí tlačítka "Poslat pohlednici". Přejeme vám krásné svátky!

V období nejdelších nocí se eSbírky rozsvítily unikátní sbírkou lamp z Prachatického muzea.

Advent je tu a s ním i každoroční dumání nad vánočními dary. Výstava Milý Ježíšku, přeji si ..., která nyní probíhá v Národopisném muzeu Národního muzea, představuje mozaiku vysněných dětských představ. V Letohrádku Kinských můžete výstavu navštívit až do 31. 1. 2017.

Dalším nováčkem na eSbírkách je Městské muzeum a galerie Břeclav. Představen je prozatím jejich výběr z etnografické a historické sbírky, na další příspěvky se můžeme těšit již brzy!

Všimli jste si, že počet partnerských institucí na eSbírkách rychle vzrůstá? Zatím posledním nováčkem je u nás Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, další budou následovat záhy.

Slezské zemské muzeum připravilo výstavu s netradičním tématem Spolkový život ve Slezsku. Co vás v Historické výstavní budově čeká? Můžete nahlédnout zde.

Už i u nás můžete nahlédnout do dob nedávno minulých a podívat se na vybrané kousky z výstavy Retro, která nyní probíhá v Nové budově Národního muzea.

Ve Vlastivědném muzeu v Šumperku nyní probíhá výstava sochaře Juraje Hovorky. Mimo naši virtuální výstavu doporučujeme zhlédnout i fotografie ze zahájení výstavy, kde byl osobně přítomen i pan umělec.

Pamatujete, jak jsme vás na jaře prosili o poskytnutí materiálů z první světové války, které máte schované doma v poličce? Podívejte se na krátkou reportáž, jak sběrová akce Europeana 1914-1918 vypadala. 

Všimli jste si něčeho zajímavého u sbírky Vlastivědného muzea v Šumperku? Řadu jejich nových předmětů na eSbírkách je totiž možné zhlédnout i v tzv. 3D zobrazení, tedy ze všech stran. 

Poklad na stříbrném jezeře, Divokým Kurdistánem, Satan a Jidáš, Kara ben Nemsí, Vinnetou ... Karel May oslovil svými příběhy už řadu generací, obrazovou představivost čtenářů pak podpořila mj. trojice ilustrátorů, jejichž originální tvorbu představujeme nyní na eSbírkách.      

Až do 16.10. máte možnost zhlédnout v prachatickém Muzeu české loutky a cirkusu výstavu "Vodníci". Pokud máte ze zelených mužíčků obavy, podívejte se na naši virtuální výstavu. Najdete zde malou ukázku toho, co vás v Prachaticích čeká.

Tenká, dynamická linie, vykreslující s neomylnou přesností detail i perspektivu prostoru. Takové jsou ilustrace Kateřiny Černé, které nově představuje Knihovna Národního muzea. 

21. srpna 1968. Poslechněte si, jaké reakce vyvolal vpád vojsk Varšavské smlouvy mezi lidmi v okolí Václavského náměstí. Zvukový záznam pochází ze Zvukového archivu Rádia Svobodná Evropa.

Víte, jak byly zdobeny knižní vazby na přelomu 19. a 20. století? Představujeme vám sbírku knihařského náčiní, která je uložena v Národním muzeu.

Léto ještě neskončilo! Alespoň na eSbírkách rozhodně ne. Podívejte se na novou sbírku, věnující se trampingu. Víte například, co je to "camrátko"?

Letní olympijské hry jsou tu! Podívejte se na naši vrituální výstavu Olympijský plakát. Najdete zde ty nejlepší ze sbírek Národního muzea.

Víte, co je u nás nového? Vlastivědné muzeum v Šumperku stále navyšuje počet publikovaných předmětů z historické sbírky a Knihovna Národního muzea zveřejnila krásné ilustrace a návrhy knižních přebalů od akademické malířky Dany Puchnarové.

Víte, že Uměleckoprůmyslové museum v Praze již brzy otevře své brány veřejnosti? Rekonstrukce historické budovy bude dokončena koncem tohoto roku.  

Kvapem se blíží letní Olympijské hry v Rio de Janeiro! Nalaďte se na sportovní vlnu v Národním památníku na Vítkově. Národní muzeum zde představuje sbírku plakátů z uplynulých olympijských her, které svou povahou odráží umělecké tendence své doby.

Dumáte, kam letos na dovolenou nebo alespoň na jednodenní túru s batůžkem? Doporučujeme pro inspiraci zhlédnout sbírku skleněných diapozitivů, uloženou v Národním muzeu. I my zde spřádáme plány na výlety.

Při příležitosti vydání knihy "Josef Váchal - Kniha vzpomínek" přibyla na eSbírkách zajímavá série fotografií. V hlavních rolích: Josef Váchal, Anna Macková a Tarzán.

27. května byla představena kolekce oblečení pro českou výpravu na letošní olympijské hry v Riu de Janeiru. Víte, jak vypadaly oblečky českých sportovců v minulosti? Podívejte se zde. 

23. května zemřel akademický malíř Zdeněk Mézl. Umělec, který své dílo postupně předával do sbírek Knihovny Národního muzea. Podívejte se na bohatou sérii osobitých grafik i s krátkým povídáním ze života.  

Víte, že úspěšná výstava "Afghánistán - zachráněné poklady buddhismu" je prodloužena až do 4. zaří 2016? Prohlédnout si ji můžete v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur.  

Již tento víkend 20. - 22. 5. budete moci před branou pražského Výstaviště v Holešovicích zažít virtuální cyklovýlet "Big Art Ride" za evropským uměním, pomocí systému Oculus Rift! Projekt, kterého se za Českou republiku účastní Národní muzeum, Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brně, Husitské muzeum v Táboře a Národní památkový ústav představuje celkem 280 nejkrásnějších a nejhodnotnějších uměleckých děl z celé Evropy.  

Už tuto sobotu 11. 6. nás budete moci potkat v rámci Pražské muzejní noci v Národním památníku na Vítkově. Budeme zde mít u Hrobu neznámého vojína kancelář s Virtuální poštou a také tematickou výstavu artefaktů z 1. světové války, z nichž většinu jsme získali díky sbírkové akci Europeana 1914-1918. Přijdou i legionáři, tak se určitě zastavte!

V tomto roce si připomínáme 150. výročí válečného konfliktu Prusko-rakouské války. Muzeum východních Čech v Hradci Králové při té příležitosti připravilo velmi zajímavý program, který představí tuto událost z mnoha různých úhlů pohledu formou výstav i přednáškového cyklu. 

Pražská sbírková akce Europeana 1914-1918 zaznamenala velký zájem veřejnosti, do digitálního archivu nám přibyde více než 4000 nových předmětů! 16. dubna proběhne od 12:00 do 18:00 další sbírková akce v Brně, v kině Art. Neváhejte a přijďte, čeká vás mimo jiné promítání němé verze filmu "Osudy dobrého vojáka Švejka" v doprovodu živé hudby!

O víkendu nás čeká velká sbírková akce Europeana 1914-1918. Projekt už se uskutečnil ve 22 evropských zemích, dosavadní výsledky si můžete prohlédnout zde. 

Máte doma či na chalupě uchované poklady z období první světové války? Fotografie, dopisy, pohlednice nebo jiné předměty z této doby? Už 2. a 3. dubna budete mít možnost Vaše cenné památky zdigitalizovat a představit veřejnosti v rámci sbírkové akce Europeana 1914-1918, v kině Ponrepo. Více o tomto víkendovém programu naleznete zde. 

Meč proti meči, O Děvín a Velehrad ... na eSbírky přibyla dramatická kresebná linka ilustrátora, grafika, typografa a pedagoga Michala Kudělky ze sbírek Knižní kultury Národního muzea.

Mezi nové partnery eSbírek patří od tohoto týdne také Institut umění - Divadelní ústav. Zde si můžete prohlédnout první vlaštovku z jejich bohatého fondu.

Víte, že portál Europeana nedávno změnil design? Stránky jsou nyní mnohem přehlednější a snáze dohledáte nejnovější zajímavosti. Např. omalovánky pro dospělé :)

V letošním roce uplyne 150 let od tzv. Sedmitýdenní války, kdy se na našem území střetly armády Rakouska a Pruska. Tento válečný konflikt zásadně změnil tvář Evropy. Máte doma artefakty, které se nějakým způsobem pojí s tímto obdobím? Muzeum východních Čech v Hradci Králové pořádá sbírku, která by Vás mohla zajímat.

Dnešní den patří památce obětí holokaustu. Ve sbírkách Židovského muzea v Praze lze nalézt mnoho artefaktů, které tuto smutnou etapu připomíná. U některých až zatrne. 

Jak vypadal smutný devatenáctý leden ve vysílání Rádia Svobodná Evropa? Vyjádření Antonie Hegerlíkové nebo rozhovor s ošetřujícím lékařem Jana Palacha Radko Vrabcem si lze poslechnout zde, ve Zvukovém archivu Rádia Svobodná Evropa. 

"... Co se tkne výstavy mánesovské - přísahám už kolik let na Kubína a Špálu, od loňska na Fillu k tomu. Ať se chytí čehokoli ... " Korespondence Františka Kavána, významného českého krajináře a žáka Julia Mařáka, nyní k nahlédnutí zde na eSbírkách!

S Novým rokem přichází na scénu nová muzea a další rozmanité sbírky. Tentokrát představujeme sbírku krásného historického nábytku Oblastního muzea v Mostě.  

Na eSbírkách přibyly digitalizované exponáty Regionálního muzea v Litomyšli. Část jejich uměleckých sbírek si můžete prohlédnout zde.

Sekce virtuálních výstav se k naší velké radosti rozrostla směrem na východ, a to v podobě vybraných předmětů z výstavy "Říše středu", která nyní probíhá v Náprstkově muzeu v Praze. 

Dílo Ludmily Jiřincové je na eSbírkách vystaveno již druhým rokem. S potěšením však můžeme konstatovat, že sbírka se v našem virtuálním světě rychle rozrůstá. A to např. o celou sérii samostatných grafických listů.

Víte, že houby nám mohou pomáhat jako ochrana před mrazem? Podívejte se na čepice ušité z chorošů, které se nacházejí ve sbírkách Národního muzea - Historického muzea. O zajímavých vlatnostech hub a především o ochraně těchto specifických organismů se můžete více dovědět na přednášce "Ochrana biodiverzity hub", která se koná 26. 11. v Nové budově Národního muzea.

Na eSbírkách přibyly krásné exponáty Městského muzea v Polné. Vaší pozornosti by neměl uniknout např. edukativní soubor Staré polenské školy.

5. listopadu si připomínáme 125. výročí narození významného malíře Jana Zrzavého. K této příležitosti pořádá Národní muzeum vzpomínkový večer, a to 6. listopadu od 17h v Nové budově Národního muzea. 

Víte, jak vypadal koncept prvního zákona Československé republiky ze dne 28. října 1918? Možná budete překvapeni ... 

Pamatujete na první svobodné volby po pádu železné opony v tehdejším Československu? Mezi nově přispívající instituce na eSbírkách přibyl Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd a s ním i velmi zajímavý soubor plakátů, fotografií a volebních lístků z tohoto přelomového období.

Pětiletý projekt bádání a prezentace různých pohledů na kulturní dědictví Slezska se v letošním roce uzavírá výstavou, která je skutečně velkoryse pojatým epilogem této série. Vydejte se na cestu 20. stoletím a nahlédněte, jaké předměty na výstavě Neklidné století můžete ve Slezském zemském muzeu vidět.

Čechy žijí v těchto dnech hudbou Antonína Dvořáka. Světoznámý hudební skladatel se narodil před 174 lety a jako jeden z mála českých skladatelů zanechal svou stopu i za oceánem. O "americké polce", české hrdosti a tónu dálek a osamění v partiturách předčítá v nahrávce z archivu Rádia Svobodná Evropa Josef Škvorecký.   

Víte, že před deseti lety byl znovuotevřen Letohrádek Kinských v Praze na Smíchově? Budova byla před rozsáhlou rekonstrukcí řazena mezi nejohroženější památky v České republice. V letech 2002 – 2005 však proběhla její revitalizace a jako jedna z budov Národního muzea byla v říjnu 2005 slavnostně otevřena. Národopisné muzeum  - Musaion dnes mimo stálou expozici Česká lidová kultura představuje i výstavu Národopisné ohlédnutí - Česká chalupa dnes.

Dostalo se k Vám druhé vydání Zpravodaje eSbírky? Pokud ne, naleznete jej společně s prvním číslem v naší složce "Profesionálům".

Už jste navštívili novou aplikaci Do muzea!? Najdete zde podrobný přehled muzeí napříč Českou republikou a také aktuality, které Vám přiblíží současné dění v konkrétních institucích. Jejich služby můžete na základě vlastní zkušenosti také ohodnotit podle konkrétních kritérií a upravovat tak žebříček oblíbených českých muzeí.

eSbírky byly jedním z hlavních témat semináře "Národní agregátor ve světě eCulture", který se konal 14. 7. v Knihovně Akademie věd. Nemohli jste se zúčastnit? Zveřejnili jsme na stránkách eMuzea krátkou zprávu a prezentace řečníků. Podívejte se zde.

6. 7. 2015 uplynulo 600 let od upálení Mistra Jana Husa. Národní muzeum v rámci tohoto výročí připravilo výstavu s názvem Husovské unikáty ze sbírek Národního muzea (1415 - 2015). Malou ukázku můžete před její návštěvou zhlédnout zde.

PRAŽSKÁ MUZEJNÍ NOC. Již dnes můžete navštívit od 19:00 do 1:00 vybrané pražské instituce zcela zdarma. Řada z nich pro vás připravila speciální program - zažijte muzeum netradičně a nezapomeňte v nové budově Národního muzea navšívit (mimo jiné) i stánek s eSbírkovou noční poštou.

Jen do 8. 6. máte možnost zhlédnout v nové budově Národního muzea sborník Antithesis Christi et Antichristi, známý též jako Jenský kodex. Pokud už to dnes nestihnete, zhlédněte jej aspoň zde, v elektronické podobě.

Už víte, jak budete s rodinou trávit dětský den? Navštivte třeba Lapidárium Národního muzea nebo vyražte za zvířátky na výstavu Archa Noemova!

Od 15. května do 13. června probíhá v Česku Festival muzejních nocí. Řada muzeí si v rámci této akce připravila pro své návštěvníky atraktivní program. Kam všude se můžete podívat v nočních hodinách? Inspiraci můžete načerpat třeba zde. 

Víte, že na dnešní den připadá MEZINÁRODNÍ DEN MUZEÍ? Letos se nese pod heslem "Muzea pro udržitelnou společnost".

Nestihli jste výstavu Hudba a politika, která donedávna probíhala v Národním památníku na Vítkově? Prohlédněte si zde alespoň virtuálně výběr exponátů, které zde byly k vidění.

Připomeňme si i zde události, které se v České republice děly před 70 lety. Ve sbírce oddělení novodobých českých dějin Národního muzea najdete unikátní soubor fotografií, z nichž chvílemi naskakuje husí kůže ...

Víte, jaké skvosty jsou uchovány v Lapidáriu Národního muzea na pražském Výstavišti v Holešovicích? Již od 1. května je opět možné po zimní pauze navštívit tuto pozoruhodnou sbírku soch a architektonických fragmentů z kamene. Nahlédněte, co Vás během návštěvy čeká.

Rekonstrukce historické budovy Národního muzea je plánována minimálně na 3 roky. Nás to ale nemusí tolik trápit - máme ji totiž k prohlédnutí zde. A zde dokonce ve 360°!

Ilustrace výtvarníka Stanislava Kolíbala můžete na eSbírkách zhlédnout již nějaký čas. Podívejte se také na video, kde autor hovoří o okolnostech vzniku těchto jeho prací.

Víte, že některé předměty z výstavy Země a její pán můžete zhlédnout i zde, formou virtuální výstavy? Ve Slezském zemském muzeu je možné expozici zhlédnout do 5. července.

Na eSbírkách přibyly nádherné ilustrace významného symbolistického grafika, sochaře a architekta Františka Bílka. Sbírka se nachází v oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea.

Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek, Postřižiny, Skřivánci na niti ... Víte, že 28. března by se autor předloh k těmto filmům dožil 101 let? Podívejte, jaký měl tento rodák z Brna rukopis. 

Jasoň, Martináč a Otakárek aneb přivítejme na eSbírkách první motýly! Pochází ze sbírek Západočeského muzea v Plzni, které touto krásnou prezentací zahájilo s eSbírkami spolupráci. 

Už jste si koupili březnové Literární noviny? V jejich příloze Biblio se můžete dočíst o sbírkách oddělení knižní kultury Národního muzea, které jsou k dispozici online - totiž o sbírkách, od kterých Vás teď dělí jen jeden klik.

K partnerským muzeím eSbírek se začátkem roku připojilo Městské muzeum Týn nad Vltavou, prezentaci jeho sbírek si můžete prohlédnout zde.

Víte, že rekonstrukce zámku v Lánech podle návrhu architekta Josipa Plečnika trvala v roce 1921 pouhých 10 týdnů? Blesková akce byla provedena za účelem úpravy sídla k letnímu pobytu prezidenta T.G. Masaryka s rodinou. 

S prvním březnovým dnem a prvními jarními paprsky se vyšplhal počet digitalizovaných předmětů na eSbírkách přes 50 000! Děkujeme Vám!

2. března 2015 by se Bedřich Smetana dožil 191 let. K tomuto výročí se v prostorách Muzea Bedřicha Smetany koná výstava s názvem "Čestné diplomy a dary Bedřichu Smetanovi", kterou můžete zhlédnout do 30. března. Bližší informace naleznete zde. 

14. února roku 1919 se narodil cestovatel a souputník Jiřího Hanzelky Miroslav Zikmund. Krátký rozhovor o jejich cestovatelských dobrodružství s Tatrou 87 a posléze s Tatrou 805 si můžete poslechnout zde.

Víte, že ve sbírkách Národního muzea se nachází i unikátní Dukát opavského vévody Přemka I.? V rámci výstavy "Země a její pán" jej mohli zhlédnout návštěvníci Slezského zemského muzea na vlastní oči. Nyní je k vidění zas jen virtuálně zde, na eSbírkách.

11. 2. 2015 uplynulo 110 let od narození českého ilustrátora Zdeňka Buriana. Jeho dílo je zpravidla spojováno s paleontologickými rekonstrukcemi a ilustracemi ke knihám Eduarda Štorcha. Zde si však můžete prohlédnout pár ilustrací, které Burian připravil pro knihu o významném českém vědci Janu Evangelistu Purkyně.

6. února 2015 uplynulo 110 let od narození českého herce, dramatika a scénáristy Jana Wericha. Jeho humoristická vystoupení si lze připomenout třeba skrze tuto nahrávku, kde se svým charakteristickým způsobem špičkuje s kolegou Miroslavem Horníčkem.

Na 27. ledna připadá Den obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Podívejte se na kolekci fotografií neZnámých židovských občanů z let 1942 - 1944, kterou Židovské muzeum prezentuje skrze online výstavu.

Ilustrace Artuše Scheinera ke knize Louskáček a myší král použije nakladatel pro nové vydání knihy v Moskvě. K originálním ilustracím českého ilustrátora-samouka se dostal díky eSbírkám. Další kresby Artuše Scheinera si můžete prohlédnout zde

Fotograf František Illek věnoval velkou část svého pracovního času sportovní reportážní fotografii. 2871 unikátních snímků z jeho pozůstalosti, které zachycují sportování v Československu ve 30. - 40. letech 20. století je nově k vidění zde.

4. 1. 2015 skončila v domě U Kamenného zvonu úspěšná výstava „Josef Váchal: Magie hledání“, zorganizovaná pod hlavičkou Galerie hlavního města Prahy. Některé prezentované předměty pocházely ze sbírky Knihovny Národního muzea, můžete je nalézt ve formě virtuální výstavy na eSbírkách.cz!

Vlastivědné muzeum v Olomouci obohatilo portál o svou sbírku digitalizovaných předmětů. Ochutnávku z jeho bohatých sbírek můžete zhlédnout zde.

Na eSbírkách najdete v digitalizované formě všechny opavské meteority, které byly k vidění na výstavě „Unikáty zemských muzeí“. Pokud to máte do Slezského zemského muzea daleko, prohlédnout si je můžete i zde.