aktuálně zveřejněno 234 155 sbírkových předmětů z 192 institucí
Venkov vždy představoval přímé sepjetí člověka s přírodou a jeho nejcennějším kapitálem v podobě hor, lesů, polí, vod a strání. Rokem 1949 se však spouští politické procesy, konfiskace a znárodňování majetku, jež se dotkly taktéž majitelů půdy a lesů. Jedná se o specifické historické období, kdy český venkov prošel radikální proměnou, kterou přiblížíme z perspektivy dobového fotografického dokumentu ze Sbírky Muzea dělnického hnutí Oddělení novodobých českých dějin. Narativní povaha výstavy vybraného souboru fotografií dovoluje pohled na rekonstrukci proměny funkce venkova 50. let 20. století ve společenské, kulturní i duchovní rovině. Fotografie demonstrují dobovou situaci lidí, kteří přišli o svá pole či louky, statky, hospodářství. Vykreslují ztrátu svobody v komunistickém režimu, sílu manipulace i znásilnění vesnice. Po roce 1949 byl venkov, stejně jako celé fungování státu, svázán socialistickými hospodářskými plány a soutěžemi na výkonnost s cílem centralizovat hospodářství, což vedlo k systematické kolektivizaci venkova pod taktovkou komunistické politiky. V Komunistickém manifestu se praví, že zavedením socialistického společenského řádu se stát sám rozpouští a mizí. Znamená to úpadek rozběhnuté modernizace, vzdělanosti i společenského a kulturního života venkova. Zabrány byly velkostatky, církevní půda i půda odsunutých sudetských Němců, posléze i místních drobných hospodářů ve jménu budování Jednotných zemědělských družstev, velkochovných drůbežáren, společných kravínů a vepřínů v socialistickém duchu. Potvrzuje to násilné vyvlastnění pozemků nejprve skrze společnou organizaci práce. V návaznosti na to došlo k rozorání mezí, aby ve finální fázi vlastníci o tento majetek zcela přišli a dostali odměnu jen za vykonanou nařízenou práci. Jedním z vynucovacích nástrojů ke změně byla tzv. osvěta s cílem ovlivňovat postoje, vědomí, životní styl i chování člověka. Fotografie vypovídají o dopadech kolektivizace na společenský život na vesnicích, postavení žen, proměnu kulturních a duchovních vazeb i politickém kalkulu ve prospěch mocenského ovládnutí venkova a kontroly trhu s potravinami.