Tygr ussurijský je největším poddruhem tygra a nejmohutnější kočkovitou šelmou (hmotnost až 300 kg a celková délka i s ocasem 3,3 m). Ve 40. letech 20. století se ocitl na pokraji vyhubení. V důsledku lovu a devastace přirozeného prostředí přežilo jen několik desítek jedinců. Zlepšení přineslo až uzákonění úplného zákazu lovu (1947) a založení několika rezervací. Další kritické období nastalo po pádu Sovětského svazu, kdy ochrana rezervací ochabla. Na populace tygrů začal nepříznivě působit také pokles genetické variability způsobený nízkou početností tygrů v období největší krize (tzv. efekt hrdla láhve). V roce 1994 byla proto vyhlášena „Operace Amba“ (Amba je domorodý název tygra). Jejím cílem bylo omezit činnost pytláků, zamezit těžbě dřeva v tajze a zřídit další rezervace. Za necelých 10 let se skutečně podařilo stav volně žijících jedinců více než zdvojnásobit. Přesto je tygr ussurijský i nadále ohrožován pytláctvím pro kožešinu i další části těla (např. kosti) využívané v tradiční asijské medicíně.
Významný podíl na záchraně tygra ussurijského mají i zoologické zahrady. Žije v nich až 1000 jedinců (asi dvakrát více než v přírodě). Už dlouho však chovatelé řeší otázku – kam s ním? Vypouštět do přírody v zajetí odchované velké šelmy nelze (ztratily strach z lidí) a rozšiřovat jejich chov není ekonomicky únosné (dospělý jedinec denně spotřebuje 5–8 kg masa). Smutný paradox – ohrožený poddruh tygra se stal nadbytečným – ukazuje na méně známé problémy současné ochrany přírody.
O exponátu: Tygřice Octavie pochází ze Zoo Dvůr Králové nad Labem. Na zhotovení preparátu se finančně podílel prof. Zdenko F. Daneš (Tacoma, USA) a návštěvníci Národního muzea.
