Stolička srstnatého nosorožce

Stolička srstnatého nosorožce (Rhinoceros antiguitatis Plumb.) pocházející ze spodní čelisti byla nalezena v Uhříněvsi při kopání základů blíže neurčené továrny v hloubce 4 metrů pod povrchem. Přesné datum nálezu neznáme, předpokládáme 20.-30. léta 20. století. Stolička po svém vyzvednutí putovala do tzv. pamětní síně (dobová obdoba místního muzea), kde byla vystavena až do roku 1956. Tehdy byla pamětní síň v Uhříněvsi zrušena a stoličku akvizitovalo říčanské muzeum. Srstnatí nosorožci obývali v podstatě celé území Eurasie a stejně jako mamuti se občas stávali i cílem lidského lovu. Sami však byli býložraví, v oblibě měli traviny i jehličnaté dřeviny. Dospělý jedinec měl na délku až 4,4 m a mohl dosahovat výšky až do 2 m. Mohutná srst je chránila před chladem a větrem. Poslední exempláře těchto zvířat vyhynuly kolem roku 8000 př. n. l. Přesná příčina není známa, většina přírodovědců se ale domnívá, že důvodem byla klimatická změna a s ní spojená proměna přirozeného prostředí. Svůj podíl mohl hrát také lov, který se s rostoucí lidskou populací zintenzivňoval.