Jiří Zikmund byl synem Jindřicha Prakšického ze Zástřizl a Kateřiny Rájecké z Mírova. Již v roce 1582 se po násilné smrti otce stal dědicem buchlovského panství. Portrét vznikl v roce 1598 během studijního pobytu v Ženevě. Ačkoliv je zde zobrazen ve věku pouhých osmnácti let, na kamenný parapet byla vepsána báseň oslavující jeho osobu a starobylost rodu Zástřizlů. Autorem je Theodor Beza, významný ženevský reformátor a učenec. Báseň poukazuje na mravní kvality Jiřího, zdůrazňuje čest a důstojnost. Příslušnost k Jednotě bratrské je podtržena střídmým pojetím oděvu. Jedinou ozdobou černého kabátce jsou výrazné zlaté prýmky a knoflíky. Tmavý plášť, přehozený elegantně přes levé rameno, však svědčí o šviháctví šlechtice bez ohledu na konfesi. Datace: AET A TIS XVIII/ ANNO DNI/ MDXCVIII. Signatura: D. Pascalis fecit Genevae.
