Výroba koberců v hornaté střední Anatolii se v řadě místních středisek rozvinula již ve středověku. Do Evropy se začaly dovážet později než díla ze západní Anatolie. V lokální, vzájemně izolované tvorbě se vytvořily místně specifické kompozice a typy, které se udržely často až do 20. století. Pro oblast jsou charakteristické zejména modlitební koberce, oblíbené i v Evropě, a proto tam i ve velkém dovážené. Prezentovaný modlitební koberec pochází z okolí města Kirşehir. Má charakteristické rysy své provenience se stupnicovým, hrotem zakončeným zeleným mihrábem a širokou vícedílnou bordurou zdobenou v hlavním pásu geometricky pojatými dvojicemi háků různých barev na modrém pozadí. Základní kompozici oživují detailní prvky jako je stylizovaná váza s kyticí ve středu mihrábového pole nebo v poli nad mihrábem diagram žerdi s ondřejským křížem, s hvězdicemi na koncích břeven kříže. Velmi zajímavý, kvalitní kus pochází z konce 18. století. Dnes je součástí orientálního salonu, který si na Konopišti pořídil arcivévoda František Ferdinand d’Este v 90. letech 19. století. Osnova: béžová vlna, 66 přízí na dm. Útek: světlemodrá, béžová, světlehnědá vlna, 2 za řadou uzlů, 31 uzlů na dm. Vlas: vlna, symetrický uzel na 2 osnovních přízích, 1 023 uzlů na dm². Příčné okraje: jen osnovní třásně. Podélné okraje: ploché obtáčení přes dvě dvojice osnovních přízí, střídá se světlemodrá a růžová vlna.
