Zobrazená žena představuje dle patrně druhotně připojeného identifikačního nápisu Isabellu Malvezzi, která pocházela z boloňské šlechtické rodiny, jež se do dějin zapsala mimo jiné neúspěšným pučem proti vlivné boloňské rodině Bentivogliů. Isabella Malvezzi se provdala za benátského generála Antonia IV. Collalto (*19. 8. 1548), se kterým měla tři děti – Massimiliana Francesca (*1603), Vittorii (*1605) a Pietra Orlanda (*2. 3. 1607). Jako jeho třetí manželka se patrně nepodílela na výchově Antoniova prvorozeného syna Rombalda (1575–1630, matka Julia markýza Torelli di Casei), který v roce 1630 v hodnosti nejvyššího velitele císařské armády rozhodoval o vyplenění Mantovy. Právě za jeho válečné zásluhy mu císař daroval v roce 1623 zámek Brtnici a panství Černou a Rudolec na jihozápadní Moravě. Collalto začal své nové državy stavebně rozvíjet a za tímto účelem si na Moravu pozval císařského architekta Giovanni Pieroniho, kterému svěřil plány na zvelebení staveb na svém panství. Kopie portrétu Isabelly Malvezzi tak mohla být pořízena v souvislosti s budováním portrétní galerie rodu Collalto v Brtnici. Ve sbírkách státního zámku Jaroměřice nad Rokytnou se nacházejí další dva portréty příslušníků rodu Collalto. Jedná se o podobiznu Collaltina I. (1523–1569) od Giovanni Antonia Fasolo, která pochází ze zámku Uherčice, a o zpodobnění Rombalda Collalta získané ze zámku v Třešti. Malba ukazuje poprsí šlechtičny en face. Světle hnědé vlasy má vysoko vyčesané, v uších perlové náušnice. Je oblečená do šatů šedivé a zlaté barvy s vyztuženými průramky rukávů, kolem krku ji zdobí okruží a vysoko vztyčený límec. Z tmavého pozadí výrazně vystupuje bledý inkarnát. Způsob malířského podání, ostré světlo a tvrdá linie barevných přechodů ukazují, že malba je spíše dobovou kopií o něco starší, patrně italské práce.
