Povrch dýky je postižen důlkovou korozí v jinak ušlechtilé tmavě zelené patině, která je na obou břitech olámaná. Čepel je nezdobená, se středovým žebrem procházejícím od hrotu až mezi otvory pro nýty v týlu a rombickým průřezem. Týlní část chybí, takže nelze určit její původní tvar ani počet otvorů pro nýty k připevnění rukojeti, dochované jsou pouze dva z necelé poloviny. Vzhledem k tvaru i rozměrům lze dýku s největší pravděpodobností přiřadit k typu Vrhaveč a datovat do stupňů B B2 až B C mohylové kultury střední doby bronzové.
