Etnografický archiv negativů

Etnografický archiv negativů

Celek pod názvem etnografický archiv negativů prezentuje negativy zpracované v rámci projektu Záchrana a zpracování ohrožených negativů, který byl realizován v letech 2017 – 2021. Celek obsahuje tyto fondy, které jsou ve správě Archivu Národního muzea:

1/ fond Obrazový archiv etnografie:

Přes sto let staré negativy, a to především ty skleněné, jsou základním prvkem celého Obrazového fondu etnografie. Nejstarší z nich pocházejí z přelomu 19. a 20. století. Jsou výsledkem sběru významných etnografů, cestovatelů, ale i jednotlivých nadšenců, učitelů nebo místních patriotů. Zastoupeny jsou mezi nimi i fotografické ateliéry (např. Štenc, Tille, Hák). Obsahem negativů jsou v převážné většině lidové stavby nejen zasazené do krajiny, ale jednotlivé chalupy a hospodářské stavby včetně podrobných architektonických detailů. Část negativů zachytila dřevěné kostely a jejich interiéry, ale i kapličky, Boží muka a křížky i drobné projevy lidové víry. Dále je mezi negativy velké množství obrazů, představujících kroje, lidové řemeslo a zvykosloví. Fotografický materiál je cenným svědectvím, zobrazujícím dnes již převážně zaniklé stavby a způsob života především venkovského lidu.

Významní fotografové a etnografové, zastoupení ve fondu:

Emil Málek- ve fondu je zastoupen sbírkou 1670 ks skleněných negativů. Námětem jsou převážně slovenské a moravské národopisné oblasti, v malém množstvím také Čechy a hlavní město Praha. Obsah tvoří hlavně lidová architektura.

Karel Chotek- vystudovaný etnograf, pedagog, mimo jiné účastník několika dokumentárních fotografických výzkumných akcí z oblasti Českomoravské vrchoviny, moravsko-slovenského pomezí a dalších oblastí na Slovensku.

Libor Niederle - především archeolog, přesto i jeho negativy zahrnují obrazy z národopisnou tematikou.

Augustin Žalud- na počátku 20. století vedl Českoslovanskou společnost národopisnou a Národopisné muzeum v Kinského sadech.

František Řehoř - etnograf, zaměřený na studium Rusínů, Ukrajinců a dalších národností na východě (Halič, Bukovina). Své poznatky hojně publikoval v soudobých obrazových časopisech.

Jiří Daneš - cestovatel, zachytil oblasti Srbska, Hercegoviny, Černé hory a další jihoslovanské kraje.

2/ fond Václav a Dobroslava Menclovi

Skleněné negativy z třicátých až padesátých let 20. století obsahují fotografie z výzkumu lidové architektury (Mencl) a hradů (Menclová) z různých oblastí tehdejšího Československa. Jedná se přibližně o 500 ks skleněných negativů a dosud konkrétně nespočítané množství diapozitivů a filmových negativů. U mnohých negativů je patrné, že vzešly z fotografické činnosti a nadšení Václava Mencla.

3/ fond Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV)

Negativy v tomto fondu jsou uloženy ve dvou řadách. První pochází z ateliéru Otto. Jindřich Otto byl redakčním fotografem časopisu Tvar, který pro ÚLUV vycházel mezi lety 1948–1971. Úkolem Tvaru bylo představit nejen doma, ale i v zahraničí poválečný československý design. Představoval průmyslově vyráběné předměty, užité umění a lidovou tvorbu, včetně kritického přístupu ze strany výrobců, výtvarníků a mistrů lidové výroby.

Druhá řada negativů vznikla z činnosti pracovníků ÚLUVu a fotografie z nich byly přímo lepeny na identifikační karty vyráběných produktů. Jednalo se o výrobky z různých materiálů: dřeva, kovu, proutí, textilu atd, na kterých se podíleli pracovníci z řad drobných výrobců či domáckých pracovníků. Na jejich práci poté navazovali návrháři, kteří využívali potenciál lidových prvků těchto zkušených mistrů svého oboru. Fotografie tak detailně přibližují kulturu bydlení v druhé polovině 20. století.