Včelí úl

Kanitzův věncový slaměný úl „Lüneburgerkorf“ válcovitého tvaru je složen z několika slaměných lisovaných dílů – segmentů, které se stavěly na sebe. Tím vznikl několikadílný úl stojan, který je postaven na dřevěnou desku tvořící dno úlu s česnem. Úl byl sestaven ze 2 až 4 slaměných věnců – prstenců, o vnějším průměru 42 cm, výšce 18 cm a síle stěny 4 cm. Spodní díly plnily funkci plodiště a horní sloužil jako medník. Prstence byly k sobě vzájemně spojeny 4 železnými kramličkami. Jednotlivé slaměné díly mají čtverhranná zasklená pozorovací okénka. V horní části jsou věnce uzavřeny dřevěnou kruhovou deskou se čtvercovým výřezem pro 6 latěk dlouhých 23,5 cm a širokých 3 cm, které umožňovaly uchycení voskových plástů (u tohoto úlu však chybí). Horní deska je přiklopena slaměnou rohoží o průměru 45 cm, s kruhovým vyplechovaným otvorem pro krmení. měl silnějšístěny, a proto byl nejvíce používán na vřesovištích v severním Německu. Úly byly stavěny pod přístřešky chránící je před deštěm. Pokud bylo nutné úly stavět volně v přírodě, včelaři omazávali povrch slaměných prstenců směsí kravského hnoje a hlíny nebo směsí vápna a dřevěného uhlí. Při vybírání medu bylo nutné horní nástavek/prstenec odříznout, protože plásty byly prostavěny celým úlem. Odřezávání bylo prováděno ocelovou strunou nebo ostrým úzkým nožem. Plásty uchycené na laťkách v dřevěné desce byly také připevněny ke stěnám prstence. Po jejich odříznutí bylo možné plást s latičkou vyjmout.