• Instituce
  • Aktuality
  • Virtuální výstavy
  • Virtuální prohlídky
Procházet vše
Národní muzeumNárodní muzeum
  • Instituce
  • Aktuality
  • Virtuální výstavy
  • Virtuální prohlídky
Spravuje:
Národní muzeumNárodní plán obnovy
  • Správcům sbírek
  • O nás
Spravuje:
Národní muzeumNárodní plán obnovy

Copyright © 2026, Esbírky

Hůl "žižkovka"

Otevřít jako stránku
Otevřít jako stránku

Hůl "žižkovka"

19. století, po r. 1840
H3828
Hnědá dřevěná vycházková hůlka s ozdobnou kovovou hlavicí ve tvaru hlavy vousatého muže v přilbě s páskou na pravém oku. Špička chybí. V etnografických sbírkách říčanského muzea se nachází i několik starých vycházkových holí. Vycházkové hole měly v minulosti obvykle podobu dřevěné tyče opatřené hlavičkou ve vrchní části a byly opatřeny špicí (nejčastěji kovovou) v dolní části. Na venkově bývaly rovněž oblíbeny hole ze samorostů, jimž se říkalo sukovice. Kromě toho, že hole sloužily starším lidem coby pomůcka k pohybu, o níž se mohli opřít, byly rovněž vyhledávaným módním doplňkem. Hlavičky holí bývaly často také zdobeny různými drahými kameny nebo lidskými či zvířecími hlavičkami. Speciálním typem vycházkové hole byly tzv. hole žižkovky, které zdobila hlavička známého husitského hejtmana Jana Žižky z Trocnova (cca 1360–1424). Postava Jana Žižky patří neodmyslitelně k českým dějinám, ať již na něj máme jakýkoliv názor. Původem představitel jihočeské nižší šlechty se vypracoval přes člena lapkovské družiny a žoldnéře až na pražský královský dvůr, kde se patrně seznámil s myšlenkami pražského reformačního hnutí. Poté se stal jednou z vůdčích osobností táborských a posléze východočeských husitů. Žižka je postavou spjatou i s dějinami Říčan, které v prosinci roku 1420 coby katolický opěrný bod obléhal. Hole „žižkovky“ se začaly vyrábět v roce 1840 v Táboře místními soustružníky na základě popudu ředitele místní školy a vlastence Antonína Svatoše. Posléze se rozšířily po celých Čechách a byly jedním z odznaků českého vlastenectví v průběhu 19. století, zejména během revoluce roku 1848. Hole „žižkovky“ jsou uchovány např. v muzeích v Táboře a v Národním muzeu v Praze. Říčanská „žižkovka“ se vzhledově nijak výrazně neliší od jiných holí tohoto typu. Obličej husitského válečníka je odvozen od slavné Žižkovy hlavičky, jež bývala součástí reliéfu táborského znaku z tamní radnice (dnes muzea), přilba lehce připomíná tzv. šalíř, který v sobě ovšem nese antikizující prvky. Kovová špice hole se nedochovala. Do sbírek muzea hůl darovala v roce 1964 říčanská učitelka paní Vaňousová.
InstituceMuzeum Říčany
SbírkaSbírka PI MR
PodsbírkaHistorie
PodsbírkaEtnografie
PodsbírkaOsobní věci a potřeby
Typ předmětuHistorické sbírky
Autor předmětuNeznámý
Datace19. století, po r. 1840
Lokalita/místo vznikuČeské Budějovice, České Budějovice, Tábor
Rozměry/velikostd. 900 mm
MateriálDřevo

Vidíte chybu? Pomozte nám zlepšit online sbírky českých muzeí.

Předmět spravuje

Muzeum Říčany

správce předmětu Hůl "žižkovka" (H3828)

Obrázek Hůl "žižkovka"Obrázek Hůl "žižkovka"
CC License option: CC_BY_NC_SA
Stáhnout