Muzeum Jindřichohradecka

Jindřichohradecké muzeum bylo založeno jako městské muzeum v roce 1882. Od svého vzniku několikrát změnilo sídlo. Od roku 1928 jsou jeho hlavní expozice umístěny v renesanční budově bývalého jezuitského semináře na Balbínově náměstí. V roce 2003 se zřizovatelem instituce stal Jihočeský kraj a muzeum přijalo svůj současný název Muzeum Jindřichohradecka.

V současnosti sídlí Muzeum Jindřichohradecka v areálu bývalého minoritského kláštera ve Štítného ulici čp. 124 v Jindřichově Hradci. V jeho prostorách se nacházejí odborná pracoviště, sbírková knihovna s badatelnou, konferenční sál, výstavní prostory a část stálých expozic. Většina stálých expozic je i nadále umístěna v budově bývalého jezuitského semináře na Balbínově náměstí. Muzeum spravuje také kostel sv. Jana Křtitele s bývalým minoritským klášterem a městskou vyhlídkovou věž. K nejvýznamnějším exponátům patří Krýzovy jesličky – největší lidový mechanický betlém na světě, zapsaný v Guinnessově knize rekordů.

Muzeum Jindřichohradecka uchovává více než 70 000 sbírkových položek představujících přes 100 000 sbírkových předmětů mimořádné historické, umělecké a dokumentační hodnoty. Sbírky dokumentují historii, kulturní dědictví i každodenní život Jindřichohradecka od pravěku po současnost. Zahrnují archeologické, historické, etnografické, numizmatické, umělecké a technické sbírky, stejně jako rozsáhlé kolekce fotografií, skleněných desek, pohlednic, regionální literatury, historických tisků, rukopisů a dalších specializovaných sbírkových fondů.