Lucie, noci upije, ale dne nepřidá.
Tak zní asi nejznámější pranostika spojená se svátkem svaté Lucie. Víme však, co se vpředvečer tento den odehrávalo u našich předků? Svátek sv. Lucie patřil především ženám a dívkám, které tento den nesměly drát peří ani příst. Věřilo se, že té přadleně, kterou by Lucka přistihla při práci, by naplnila komínem celou světnici prázdnými vřeteny a ty by musela obratem napříst. Někdy se za Lucky převlékaly sousedky a chodily kontrolovat ostatní, zda nepředou nebo nederou peří. Těm, které přistihly při draní rozfoukal peří po světnici a těm, které předly, rozmotaly napředené nitě. Jinde po vesnicích chodívala bíle oděná a zahalená dívka s nožem, tak zvané Lucka, která hledala děti, které se o adventu nepostily. Pokud by takové našla, hrozila jim rozpáráním břicha. Někde chodilo po staveních Lucek více a děti, které se dokázaly hezky pomodlit, obdarovávaly, ostatním hrozily metlou. Svatá Lucie byla zároveň ochranitelkou proti čarodějnictví. Proto od jejího svátku až do Božího narození dávaly hospodyně kravám kousek těsta smíchaného s rozličným kořením a zeleninami, aby nad nimi neměly zlé síly moc.
