• Instituce
  • Aktuality
  • Virtuální výstavy
  • Virtuální prohlídky
Procházet vše
Národní muzeumNárodní muzeum
  • Instituce
  • Aktuality
  • Virtuální výstavy
  • Virtuální prohlídky
Spravuje:
Národní muzeumNárodní plán obnovy
  • Správcům sbírek
  • O nás
Spravuje:
Národní muzeumNárodní plán obnovy

Copyright © 2026, Esbírky

Madona nebo světice

Otevřít jako stránku
Otevřít jako stránku

Madona nebo světice

15. století, kolem 1460–1470
SV00119
Torzálně zachovaná ženská figura mohla vzhledem k přítomnosti fragmentu korunky představovat Pannu Marii nebo některou ze svatých panen mučednic (Markétu, Kateřinu, Dorotu či Barboru). Zřejmě byla původně součástí skříně oltářního nástavce. Trup se naklání k levé ruce, kde byla původně postava Ježíška nebo atribut světice. Pravá ruka je rovněž odlomená, partie nad soklem je poškozena červotočem a hnilobou tak, že podstatné části chybí a původní modelace záhybů šatu není zřetelná. Celý povrch sochy je značněrozrušen působením červotoče a povětrnostních vlivů. Stylizace tváře se dosud odvolává na krásný sloh (vypouklé čelo a tváře, drobná ústa, vystouplá brada). Schéma běžné od poklasické gotiky – šat řasený souběžnými vertikálními záhyby, plášť přetažený před tělem kolem jedné ruky a přichycený pod druhou je proveden v pozdně gotických formách, které obsahují zřetelná rezidua tvarosloví krásného slohu. Vertikální záhyby činí zjevným příznačné zaklonění trupu a vystouplé břicho, plášť je traktován v základu mísovitými, ale lámanými a mačkanými záhyby. Tyto záhyby, ve struktuře sochy nejpokročilejší, pravděpodobně vedly Jiřího Fajta k poměrně pozdnímu datování do doby kolem roku 1480 (také v evidenci MF Švihov figuruje datace „poslední čtvrtina15. století“ nebo „1480–1490“). Francky orientovanou dílnu, z níž socha světice vzešla, situoval Fajt do západních Čech. Štíhlý, vertikálně orientovaný objem sochy, labilita esovitého postoje společně s naivní variací pozdně krásnoslohé tváře dovolují uvažovat o vzniku spíše v jižních Čechách. Blízkou analogií je sv. Máří Magdalena z Černice. Společné rysy určuje přidržení se rustikalizovaného krásnoslohého dědictví: pohyb, tvář, zbytky kaskád na bocích, štíhlý vertikální objem a zapojení progresivně působících dílčích záhybů pláště. V případě švihovské sochy jsou tyto záhyby více plasticky modelovány a rytmizovány. Takovéto zpracování draperie se objevuje v jižních Čechách a šířeji v podunajské oblasti v sochařství inspirovaném vídeňským centrem již od 40. let 15. století (viz Madonu ze sv. Majdaleny). Vznik švihovské sochy je proto pravděpodobný v prostředí jižních Čech ve třetí čtvrtině 15. století.
InstituceNárodní památkový ústav - Plzeňský kraj
SbírkaStátní hrad Švihov
PodsbírkaSbírka PI NPU-SV
PodsbírkaMobiliární fond Švihov
Typ předmětuSochařství
Autor předmětuNeznámý
Datace15. století, kolem 1460–1470
Lokalita/místo vznikuEvropa, střední, jižní Čechy
Rozměry/velikost108 x 32 x 17 cm
MateriálDřevo
TechnikaSochařství, zbytky polychromie
PůvodNárodní správa majetkových podstat Vystěhovaleckého fondu

Vidíte chybu? Pomozte nám zlepšit online sbírky českých muzeí.

Předmět spravuje

Národní památkový ústav - Plzeňský kraj

správce předmětu Madona nebo světice (SV00119)

Obrázek Madona nebo světiceObrázek Madona nebo světice
CC License option: CC_BY_NC_SA
Stáhnout