Křtitelnice z Ronova s postavami Adama, Evy a světců

popis

Mimořádně bohatě zdobené tělo křtitelnice zcela pokrývala složitá, dnes pouze fragmentárně dochovaná výzdoba, sestávající z reliéfního ornamentální pásu s motivy přetínaných výběhů při patě nádoby, na němž pod baldachýny a na jednoduchých konzolkách stojí dvanáct postav. Adam a Eva s jablkem před stromem poznání připomínají počátek života i prvotní hřích, jehož břímě je křtem smyto. Doprovodných devět figur ženských i mužských označují svatozáře. Pokud míra poškození dovoluje soudit, bylo provedení figur patrně hrubšího charakteru, jak dovoloval hrubozrnný materiál. Z torzálního stavu reliéfu lze dnes původní ikonografii rozeznat jen hypoteticky. Výrazně odlišná a tudíž identifikovatelná je postava rytíře, zdá se bez dalších atributů, může jít tedy dobře o českého zemského patrona sv. Václava, jak navrhl J. Frič. Po jeho pravici stojí sv. biskup (mitra a biskupská berla), na pravé ruce snad můžeme rozpoznat negativní otisk tří „zlatých hroud“, atributu sv. Mikuláše. Další postava vpravo se zdá být rovněž s berlou oděná v biskupské či opatské roucho. Čtvrtá figura by mohla být sv. Ludmilou, pokud motiv na hrudi budeme číst jako pozůstatek dlouhé roušky vázané na uzel. Pátá, patrně mužská figura drží v levé ruce předmět (klíče sv. Petra či rošt sv. Vavřince). Napravo od sv. rytíře rozeznáváme snad ženskou figuru s dlouhými vlasy a předmětem (pyxidou či věží) v pravé ruce – mohla by to být sv. Máří Magdaléna nebo sv. Barbora. Zbývající tři figury jsou vzhledem k úbytku hmoty nečitelné a ústřední dvojici nelze zkoumat (je pohledově nedostupná), podobu dvou nahých figur s motivem stylizovaného stromu však s určitou rezervou můžeme potvrdit (dle archivní fotografie). Bohatou figurální výzdobu, její ikonografii i způsob zahloubení výklenků pro sošky, musíme považovat za velmi neobvyklou a nemáme k ní ve fondu křtitelnic analogii. Figurální kamenné reliéfy se dochovaly v největším množství na svornících. Koncem 15. století byla nejbližším centrem nejživější kamenické produkce nepochybně Kutná Hora v souvislosti s dostavbou chrámu sv. Barbory zahájenou v roce 1483. Od roku 1489 zde působil i kamenický mistr Matěj Rejsek a po jeho smrti od roku 1512 Benedikt Ried. Srovnatelný je například svorník s Kristem žehnajícím kalich od Matěje Rejska, kde v paralelních tenkých záhybech nacházíme podobu řasení rouch světeckých postav křtitelnice. Lokální kamenické huti pracovaly na řadě dalších míst. Hrad Lichnice procházel rovněž přestavbou. Stavebníky zde byli Trčkové z Lípy, přičemž Mikuláš Trčka z Lípy mladší získal hrad darem od krále Vladislava Jagellonského v roce 1490.

instituce / organizační jednotka

Státní zámek Žleby

podsbírka

Mobiliární fond Žleby

typ sbírky

Etnologické a etnografické sbírky

datace

15. století, okolo 1500

lokalita/místo vzniku

Evropa, Čechy

rozměry/velikost

výška 100 cm

materiál

Pískovec

technika

Sochařství

původ

Žleby

odkazy na publikace

Radostová Šárka (ed.): Ad unicum: umělecká díla z fondů Národního památkového ústavu. I/2, Od gotiky k manýrismu, Hana Baštýřová, Tomáš Gaudek (co-eds.). Praha 2018, katalogové heslo č. 12, str. 119-122 (Šárka Radostová)

inventární číslo

ZL11427