Fragmenty oltáříku ze Žlebů - Trůn milosti se sv. Máří Magdalenou mezi sv. Vavřincem a sv. Štěpánem

popis

Kostěné prvky, pocházející patrně ze dvou až tří rozdílných původních celků, skládaly středovou část adjustace, kterou v 19. století vytvořil pravděpodobně František Schmoranz. V této asambláži se reliéfy dochovaly v auerspergských sbírkách na zámku Žleby. Je pravděpodobné, že reliéfy byly do Čech dovezeny přímo Auerspergy, kteří je mohli v 19. století zakoupit při svých cestách do Itálie, teoreticky i přímo pro doplnění oltáříku českého původu. Ať už byl jejím autorem kdokoli, asambláž dobře doplňovala vybavení v té době v novogotickém duchu přestavovaného sídla Auerspergů ve Žlebech. V roce 1960 byl celek zásahem restaurátora opět rozebrán a dnes je znám pouze z fotografií. Reliéf je složen ze tří samostatně řezaných úzkých destiček, jejichž protáhlý vypouklý tvar určoval materiál získaný z dlouhých zvířecích kostí, pravděpodobně koňských. Tyto části dále rámují patrně novější kostěné lišty, původně však byly jednotlivé destičky jistě zasazeny do jednoho či dvou celků, patrně rozměrově i typově shodných oltáříků, kde byly spojeny zdobenými dřevěnými rámy. Oltáříky určené pro osobní zbožnost měly zpravidla podobu triptychu s výjevy v jedné či dvou řadách nad sebou. Vzácněji byly vytvářeny rozměrnější skladby, kde by vzhledem k tématu mohlo jít také o vrcholovou část takového polyptychu. Centrální část nese vyobrazení Trůnu milosti, tzv. Gnadenstuhl, kdy trůnící Bůh Otec drží v náručí krucifix s korpusem Krista. Ikonografie navazuje především na francouzskou a anglickou produkci slonovinových diptychů či pacifikálů druhé poloviny 14. století, kde mělo toto téma své místo. Oproti nim však kompozici i její význam obohacuje postava klečící sv. Máří Magdalény, která objímá po způsobu kalvárie patu kříže. To je umožněno protažením vertikálního břevna až k zemi. Hospodin přidržuje krucifix levicí, pravou rukou žehná. Nad jeho hlavou vyplňuje vrchol štítu stylizovaný strom. Na postranních reliéfech doprovázejí kříž svatí jáhni Vavřinec (atribut roštu) a Štěpán (tři kameny na hlavě). Poněkud nesourodě byly druhotně připojeny protějškové profánní profilové postavičky, umístěné po stranách převýšeného štítu v pozicích akrotérií. Vlevo stojí mladík s krátkým kabátcem a přiléhavými punčochami, proti němu dívka v dlouhém splývavém šatu s rukama pod pasem spojenýma. První, a dosud také poslední, kdo se reliéfům podrobněji věnoval, byla Olga Pujmanová v rámci příspěvku publikujícího druhotnou žlebskou asambláž, kterou označila trefně jako pseudotriptych. Kostěný reliéf zařadila do tvorby rodiny Embriachi, střed do doby kolem roku 1400, profánní dvojici posunula do druhé čtvrtiny 15. století. Upozornila také na analogii ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, kde je ve své původní celistvosti dochován příbuzný oltářík, připsaný dílně Baldassareho Embriachi. Připsání žlebských reliéfů přímo ruce Baldassareho je v kontextu způsobu produkce jeho dílny bez konkrétní archivní zprávy nemožné. Rukopis zakládající sloh Embriachi dílna systematicky využívala a již v době existence dílny se začala v Itálii tvořit další díla, která nesou atribuci Maniera di Baldassare Embriachi. V produkci rodiny Embriachi a jejího okruhu tak patrně bude možné místo žlebských reliéfů dále patrně jen málo zpřesnit specializovaným studiem. Bohatý a dosud málo zpracovaný fond sestává z děl rozptýlených v Itálii i mimo ni tak, jak to v případě drobných oltáříků určených pro osobní devoci odpovídá jejich funkci.

instituce / organizační jednotka

Státní zámek Žleby

podsbírka

Mobiliární fond Žleby

typ sbírky

Sochařství

autor předmětu

Baldassare degli Embriachi – dílna

datace

14. století, kolem 1400 a 1. třetina 15. století

lokalita/místo vzniku

Evropa, Itálie

rozměry/velikost

výška 29 cm, šířka 16 cm

materiál

Kost

technika

Sochařství

původ

Žleby

odkazy na publikace

Radostová Šárka (ed.): Ad unicum: umělecká díla z fondů Národního památkového ústavu. I/2, Od gotiky k manýrismu, Hana Baštýřová, Tomáš Gaudek (co-eds.). Praha 2018, katalogové heslo č. 2, str. 73-76 (Šárka Radostová)

inventární číslo

ZL07193a