Oltářní křídla ze Zvíkovce – sv. Vavřinec a sv. Jan Evangelista

popis

Křídla nesou ve dvou polích nad sebou po jednom světci. Každý je zobrazen v celé postavě, stojící v prostoru definovaném pomocí šachovnicové či barevně nerozlišené dlažby, s motivem architektonického oživení čelního okraje oblým ústupkem nebo naopak konvexním segmentem. Perspektivou dlažby vymezený prostor uzavírá původně kosočtverečnou rytou sítí členěná zlacená plocha. Na prvním křídle, patrně s pozicí pohledově vlevo od původního středu oltáře, je zobrazen sv. Jan Křtitel a nad ním sv. Štěpán. Druhé křídlo nese figuru sv. Jana Evangelisty a nad ním sv. Vavřince. V dolních partiích dva svatí Janové, první Předchůdce Páně, se obrací ke středu, druhý světec, apoštol a Miláček Páně, hledí na diváka. V horních partiích jsou to dva svatí jáhnové - prvomučedníci. Svými postoji, obrácením ke středu či průčelně k divákovi a zobrazeným typem dlažby jsou postavy vázány do páru po diagonální ose. Chybějící střed a případně další křídla či nástavce čerpaly tematicky patrně z christologického cyklu, konkrétní podoba však zůstane patrně skryta. Podobně narážíme na limity v kvalitativním a slohovém hodnocení. Obě křídla byla totiž v minulosti a také v 70. letech minulého století vážně poškozena. O nestabilitě maleb svědčí i počet restaurátorských zásahů, které jsou bez výjimky označovány jako záchranné. Dílčí části malby jsou rekonstrukcí, jak nejlépe ukazuje pojetí nelogicky se vznášejících kamenů, atributu v postavě sv. Štěpána. Malba na zadních stranách křídel se nedochovala. Z názorů restaurátorů vyplývá, že zadní strany byly opatřeny jen barevnou úpravou. Nalezené souvislé stopy stříbra však snad naznačují nákladnější než jen monochromní úpravu. Pojetí figur osamoceně stojících v lapidárně pojatém prostoru je konzervativní. V kompozici i typech postav se projevuje vzdálená návaznost na vzory Martina Schongauera či Mistra E.S., která byla již zprostředkovaná spíše než doslovnou nápodobou grafických listů druhým životem těchto typů v dílenské praxi. S jistou rezervou je možné hledat analogie v soudobé malbě, zejména v tvorbě Mistra svatojiřského oltáře.

instituce / organizační jednotka

Státní hrad Švihov

podsbírka

Mobiliární fond Švihov

typ sbírky

Malířství, kresba a grafika

datace

15. století, rok 1480 až rok 1490

lokalita/místo vzniku

Evropa, střední, Čechy

rozměry/velikost

výška 180 cm, šířka 66 cm

materiál

Dřevo

technika

Tempera

původ

Zvíkovec

odkazy na publikace

Radostová Šárka (ed.): Ad unicum: umělecká díla z fondů Národního památkového ústavu I/2, Od gotiky k manýrismu, Hana Baštýřová, Tomáš Gaudek (co-eds.). Praha 2018, katalogové heslo č. 11, str. 111-118 (Šárka Radostová)

inventární číslo

SV00114