Koberec uşak s velkým medailonem

popis

Označení uşak se v současné době přijímá spíše jako zařazení do širší skupiny, kam kromě produkce města, které jí dalo název, může spadat také tvorba měst Bergamy, Gördesu, Kuly, Demirci a Selendi. Mezi uşaky se tak s uvedenou výhradou zařazují natolik odlišné a různorodé vzory osmanských koberců, jako jsou uşak s velkým a malým medailonem, s hvězdicemi, s arabeskami („lotto“), s mihráby s dvojí špicí známé jako transylvánské a v minulosti také koberce s bílou půdou. K širokému repertoáru vzorů se v 17. století zařadil typ s velkým medailonem a bohatou, jemnou ornamentikou, patrně ovlivněný perskou tvorbou. Uşaky s velkým medailonem byly hodnoceny nejvýše, protože se jejich komplikovaný vzor vymykal typickému geometrickému řešení tradičních vzorů, a navíc vynikaly velkým formátem. V klasické podobě byly poměrně jemně vázané, s velkým medailonem tvaru mandorly ve středovém poli, vyplněným arabeskovým vzorem, jehož části se opakovaly v rozích pole. U našeho koberce jsou to však čtvrtiny hvězdic odpovídající vzorování uşaku označovanému jako hvězdicový, a to není jediná odlišnost od klasické podoby. Tvar medailonu není oblý, ale šestistranný, odlišné jsou bordurové vzory, v hlavním pásu na podélných stranách dokonce dva různé, hustota vazby 494 uzlů na dm² je zhruba poloviční než u typických uşaků s velkým medailonem. Uşaky se šestistranným medailonem se obvykle zařazují do 18., případně do počátku 19. století, ačkoliv koberce s podobným tvarem medailonu a geometrizovaným vzorem naznačujícím nižší hustotu vazby zachytili už v 17. století holandští malíři Jan Vermeer van Delft a Gerard Terborch. Charles Grant Ellis navrhl v souvislosti s podobným atypickým kobercem ve sbírkách Philadelphia Museum of Art možnost, že jde o kopii vyrobenou v jiném místě, odkud se koberce na rozdíl od typických zástupců svého druhu nevyvážely v takovém rozsahu a běžnými cestami. Lze pokládat za pravděpodobné, že také uşak z Telče je kopií úspěšného vzoru vyrobenou mimo hlavní produkční centrum, a to případně už v 17. století. Osnova: melírovaná vlna – bělavá a béžová, 38 přízí na dm. Útek: střídá se béžová, žlutá, červená a modrá vlna, 2 za řadou uzlů, 26 uzlů na dm. Vlas: vlna, symetrický uzel na 2 osnovních přízích, 494 uzlů na dm², ve vazbě šikmé linie „lazy lines“. Okraje nezachovány. Staré opravy látáním a doplňováním, podšito bavlněnou tkaninou.

instituce / organizační jednotka

Státní zámek Telč

podsbírka

Mobiliární fond Telč

typ sbírky

Oděvy a textil

datace

18. století

lokalita/místo vzniku

Asie, Anatolie

rozměry/velikost

délka 347 cm, šířka 213 cm

materiál

Vlna

technika

Tkaní

původ

Telč

odkazy na publikace

Štulc, Josef - Klimtová, Zdenka - Chudárek, Zdeněk - Dřevíkovská, Jitka: Koberce Orientu na hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu. Praha 2014, str. 53-54, č. kat. 52 (autor hesla Zdenka Klimtová)

inventární číslo

T-01789