Koberec gandža

popis

Pro rozšíření produkce ručně vázaných koberců na Kavkaze mělo rozhodující význam hnutí kustar, které se rozvíjelo od šedesátých let 19. století a jehož cílem bylo oživit tradiční řemesla. Výroba koberců se z nich ukázala jako nejúspěšnější. Ženy pracovaly doma a kustar jim poskytoval vzory, materiál a zajišťoval odbyt. Typickým zástupcem tohoto okruhu tvorby v okolí ázerbájdžánského města Gandža jsou koberce se šikmými pásy v poli, vyplněnými vzory vázanými podle zadání. Vazačce přesto zůstal prostor pro uplatnění vlastní invence, volná místa zaplňovala postavami zvířat v tradiční stylizaci. Napravo v horní části středového pole, pod mohutnějším bílým čtvernožcem, by neměla uniknout pozornosti drobná tmavá figura představující člověka nebo snad ptáka s rozepjatými křídly. Osnova: béžová vlna, 50 přízí na dm. Útek: střídá se béžová a hnědá vlna, 2–3 za řadou uzlů, 31 uzlů na dm. Vlas: vlna, symetrický uzel na 2 osnovních přízích, 775 uzlů na dm². Příčné okraje: jen osnovní třásně. Podélné okraje: ploché obtáčení přes tři dvojice osnovních přízí, žlutá vlna.

instituce / organizační jednotka

Státní zámek Náměšť nad Oslavou

podsbírka

Mobiliární fond Náměšť nad Oslavou

typ sbírky

Oděvy a textil

datace

19. století, okolo 1900

lokalita/místo vzniku

Asie, západní Ázerbájdžán - Gandža

rozměry/velikost

šířka 126 cm, výška 228 cm

materiál

Vlna

technika

Tkaní

původ

Buchlovice

odkazy na publikace

Štulc, Josef - Klimtová, Zdenka - Chudárek, Zdeněk - Dřevíkovská, Jitka: Koberce Orientu na hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu. Praha 2014, str. 39-40, č. kat. 22 (autor hesla Zdenka Klimtová)

inventární číslo

NO62