Referát Československé dokumentační středisko 1948-1989 při Historickém muzeu Národního muzea vznikl v srpnu 2003 na základě darovací smlouvy mezi Národním muzeem a Československým dokumentačním střediskem, o. p. s., které je pokračovatelem exilového ČSDS nezávislé literatury, které bylo založeno v březnu 1986 ve Spolkové republice Německo.
Dokumentační středisko od svého vzniku spojovalo funkce literárního archivu, specializované knihovny a badatelského, studijního, informačního a publikačního zařízení.
Systematicky sbíralo svědectví o nezávislém myšlení a tvorbě v Československu po roce 1948, o nezávislých kulturních, politických a náboženských aktivitách.
ČSDS má rozsáhlé sbírky československého samizdatu. Je zde soustředěna knižní produkce československých exilových nakladatelství z období 1948-1989. Významnou část knihovny tvoří cizojazyčná literatura - fond překladů nezávislé tvorby českých a slovenských autorů, fond odborné bohemikální literatury a odborná literatura o střední a východní Evropě druhé poloviny minulého století. V knihovně je též fond polské samizdatové a exilové literatury.
V archivu jsou uloženy dokumentační sbírky písemné i nepísemné povahy, které vznikly díky soustavným badatelským a akvizičním aktivitám jeho dlouholetého vedoucího prof. Viléma Prečana. Jedná se hlavně o osobní fondy a pozůstalosti, písemnosti spolků, občanských iniciativ, institucí, politických stran, exilových nakladatelství a samizdatových dílen, novinové výstřižky, plakáty, fotografie, filmy, videozáznamy a audiozáznamy.
K badatelsky nejvíce využívaným archivním souborům patří Dokumentační sbírka Václava Havla, fond Rádia Svobodná Evropa, sbírky Charty 77 a VONSu, fond Československé sociální demokracie v exilu, Archiv Nadace Charty 77 ve Stockholmu, sbírka samizdatové a exilové literatury.
Orientace na získávání, zpracovávání a zpřístupňování svědectví a dokumentů nezávislého myšlení po roce 1948 a pozůstalosti významných osobností činných v disentu a exilu zůstává nadále akviziční prioritou činnosti Československého dokumentačního střediska 1948-1989.
Předností sbírek ČSDS je zejména to, že tu jsou na jednom místě soustředěny prameny umožňující studovat historii duchovního vzdoru jedné středoevropské země proti komunistické totalitě komplexně, v širokém mezinárodním kontextu.
Počet badatelů pracujících s archiváliemi, zvukovými nahrávkami a video nahrávkami činí průměrně 50 osob, kterým bylo předloženo cca 110 - 190 předmětů (na základě údaje z roku 2008).
-
Projev Antonína Novotného na celostátní konferenci KSČ
-
Kasalová - Bušová, bývalá zaměstnankyně RFE, rozhovor s redaktorkou Tomanovou
-
Karel Kasal - prohlášení o poznatcích z rozhlasové stanice RFE
-
Andrej Žiak - návrat čs. delegace z Ghany
-
Emil Hácha - vzpomínka na 15.3.1939
-
Na pomoc zemědělské praxi - 3. sjezd JZD
-
Půlhodinka pro ženy - projev ministra Uhra k setí cukrovky
-
Projev Antonína Novotného k 10. výročí Února
-
Jozef Gonda - útok na zemědělské vysílání RFE
-
Projev Zdenka Nejedlého k 1.5.1957
-
Projev gen. Bohumila Lomského k 9.5.1957
-
Rudolf Barák - rozhovor
-
Útok na RFE
-
Návštěva sovětské delegace v ČSR - projev Dvorského a Bulganina v Košicích
-
Karol Bacílek - rozšíření pravomocí slovenských národních institucí
-
Útok na RFE - k počátečním nepokojům v Maďarsku
-
Rádio Miškovec - slovenské vysílání, Dunajská konference
-
Projev Antonína Zápotockého k maďarským událostem
-
Útok na RFE - ohlas maďarských událostí ve Velké Británii
-
Útok na RFE - poznámka dopisovatele z Moskvy
-
Útok na RFE - maďarské události (3.12.1956)
-
Útok na RFE - maďarské události (4.12.1956)
-
Útok na RFE - maďarské události (7.12.1956)
-
Projev Antonína Novotného k mezinárodní situaci