Vojta Náprstek (1826-1894) vytvořil v domě U Halánků, kde jeho matka provozovala pivovar a vinopalnu, společenský salón, kde se nescházeli jen malíři, ale především čeští politici (F. Palacký, F.L. Rieger, F.A. Brauner, J. Grégr, K. Sladkovský), literáti (J. Neruda, S. Čech, J. Zeyer, J. Vrchlický, J.V. Sládek, K.J. Erben, B. Němcová), vědci (J.E. Purkyně, J. Studnička, J. Goll, M. Tyrš, T. G. Masaryk) a také cestovatelé (E. Holub. J. Kořenský, O. Feistmantel, P. Durdík, Ant. Stecker, E.S. Vráz aj.). Náprstek ač sám necestoval, byl velkým mecenášem nejen cestovatelů, ale všech, kteří v zahraničí šířili dobré jméno českých zemí. Jeho podpora krajanů zvláště v USA mu vynesla titul čestný konzul Amerických Čechů. Kontakty s Amerikou udržoval Náprstek od svého návratu z USA (1848-1857), kam se uchýlil po perzekuci za účast v revolučních bojích ve Vídni a v Praze. Po návratu domů (1858) začal budovat veřejnou knihovnu, kde se scházeli jeho přátelé. Od roku 1865 začaly knihovnu navštěvovat také pražské paní a dívky, které zde pod Náprstkovou patronací založily Americký klub dam, první český ženský vzdělávací spolek. Později se Náprstek rozhodl založit také průmyslové muzeum, což se mu podařilo díky štědrému odkazu matky až v roce 1873. V roce 1874 bylo muzeum s názvem České průmyslové muzeum otevřeno v provizorních podmínkách domu U Halánků. Sbírky neustále rostly především dary přátel, krajanů a cestovatelů a pozvolna se měnil charakter muzea z průmyslového na národopisné. Náprstek si získal velké renomé i jako pražský radní, protože jako zastánce pokrokových vynálezů (elektrické osvětlení města, zavedení plynu do domácností, moderní kanalizace a vodovod, zavedení telefonní sítě aj.) se snažil dostat Prahu na úroveň evropských velkoměst. Když v roce 1894 zemřel, byl jako zastánce v monarchii nepovolené kremace zpopelněn až v německé Gothě. Jeho celoživotní úsilí – muzeum – tak dodnes připomíná slavné i neznámé nadšence, kteří tvořili naši historii a s Vojtou Náprstkem shromáždili úctyhodné množství artefaktů dokumentujících život lidí na celém světě.
Milena Secká
-
Horský masiv
-
Horské osady Küplü a Başköy
-
Peřeje horské říčky Karasu
-
Zahalená žena
-
Zříceniny mešity
-
Stavba železničního mostu
-
Slavnostní otevření železnice
-
Volské spřežení
-
Dílna na zpracování sepiolitu (mořské pěny)
-
Zříceniny Augustova chrámu se hřbitovem
-
Zeď Augustova chrámu
-
Chrám císaře Augusta se hřbitovem
-
Železniční trať s tunelem
-
Pohled na město
-
Most v Eskişehir
-
Stáda ovcí na ulici
-
Stříhání ovcí
-
Trh
-
Bazar
-
Pastýř
-
Mustafa Kemal paša na vojenské přehlídce
-
Tržiště
-
Medresa s minaretem
-
Zříceniny seldžuckého paláce
-
Brána ve zříceninách seldžuckého paláce
-
Vchod do mešity ve zříceninách paláce
-
Brána ve zříceninách paláce
-
Fajánsová výzdoba interiéru medresy
-
Dvůr medresy Aksehir
-
Zřícenina mešity
-
Antický kamenný sarkofág
-
Mešita Alâeddin
-
Zříceniny seldžuckého paláce
-
Opuštěná mešita
-
Hřbitov a komplex budov Mevlâna
-
Medresa s minaretem
-
Hřbitov a komplex budov Mevlâna
-
Mešita s minaretem
-
Úřední budova
-
Trh v Kütahyi
-
Pevnost
-
Bazar
-
Lidské typy ze stanice Kütahya
-
Mont Saint - Michel
-
Sobí pastva v zimě
-
Tábořiště Laponců v okolí Tromso
-
Panorama s vrchem Lykavitos
-
Akropolis
-
Theseův chrám
-
Bakchovo divadlo
-
Pomník Lysikratův
-
Schodiště zámečku Achilleion
-
Zahrada a zámeček Achilleion
-
Zámeček Achilleion
-
Pevnost na ostrově Korfu
-
Terasa zámečku Achilleion
-
Zříceniny antického chrámu
-
Kyklopská zeď z neopracovaných kamenů
-
Těžba železné rudy
-
Těžba železné rudy