Vojta Náprstek (1826-1894) vytvořil v domě U Halánků, kde jeho matka provozovala pivovar a vinopalnu, společenský salón, kde se nescházeli jen malíři, ale především čeští politici (F. Palacký, F.L. Rieger, F.A. Brauner, J. Grégr, K. Sladkovský), literáti (J. Neruda, S. Čech, J. Zeyer, J. Vrchlický, J.V. Sládek, K.J. Erben, B. Němcová), vědci (J.E. Purkyně, J. Studnička, J. Goll, M. Tyrš, T. G. Masaryk) a také cestovatelé (E. Holub. J. Kořenský, O. Feistmantel, P. Durdík, Ant. Stecker, E.S. Vráz aj.). Náprstek ač sám necestoval, byl velkým mecenášem nejen cestovatelů, ale všech, kteří v zahraničí šířili dobré jméno českých zemí. Jeho podpora krajanů zvláště v USA mu vynesla titul čestný konzul Amerických Čechů. Kontakty s Amerikou udržoval Náprstek od svého návratu z USA (1848-1857), kam se uchýlil po perzekuci za účast v revolučních bojích ve Vídni a v Praze. Po návratu domů (1858) začal budovat veřejnou knihovnu, kde se scházeli jeho přátelé. Od roku 1865 začaly knihovnu navštěvovat také pražské paní a dívky, které zde pod Náprstkovou patronací založily Americký klub dam, první český ženský vzdělávací spolek. Později se Náprstek rozhodl založit také průmyslové muzeum, což se mu podařilo díky štědrému odkazu matky až v roce 1873. V roce 1874 bylo muzeum s názvem České průmyslové muzeum otevřeno v provizorních podmínkách domu U Halánků. Sbírky neustále rostly především dary přátel, krajanů a cestovatelů a pozvolna se měnil charakter muzea z průmyslového na národopisné. Náprstek si získal velké renomé i jako pražský radní, protože jako zastánce pokrokových vynálezů (elektrické osvětlení města, zavedení plynu do domácností, moderní kanalizace a vodovod, zavedení telefonní sítě aj.) se snažil dostat Prahu na úroveň evropských velkoměst. Když v roce 1894 zemřel, byl jako zastánce v monarchii nepovolené kremace zpopelněn až v německé Gothě. Jeho celoživotní úsilí – muzeum – tak dodnes připomíná slavné i neznámé nadšence, kteří tvořili naši historii a s Vojtou Náprstkem shromáždili úctyhodné množství artefaktů dokumentujících život lidí na celém světě.
Milena Secká
-
Plakát divadla kabuki
-
Plakát divadla kabuki
-
Barevný dřevořez, Tojohara Čikanobu
-
Barevný dřevořez, triptych, Kijočika
-
Barevný dřevořez, Tojohara Čikanobu
-
Barevný dřevořez
-
Kurtizána Hinasakudajú
-
Mimasu Daigoró IV. jako Čičibu no Šigetada
-
Hirano bosecu
-
Meidži džúnen senši meimeiden
-
Mijako šidžó júsuzumi no zu
-
Mijako šidžó júsuzumi no zu
-
Mijako šidžó júsuzumi no zu
-
Džicukawa Endžaku I. v každodenním životě
-
Nakamura Fukusuke III. v každodenním životě
-
Asao Okujama III. jako Mawaši otoko Kjúšiči
-
Nakamura Tomidžúró
-
Nakamura Hašinosuke jako Goemon
-
Nakamura Umenosuke jako čúbei
-
Ičikawa Udandži jako udatná žena
-
Kagošimaken džinmeiroku Saigó Kohei
-
Nakamura Utaemon III. jako Kamakura Gengoró Kagemasa
-
Naniwa hjakkei
-
Naniwa hjakkei
-
Nakamura Utaemon IV. jako Kadode no Hitofuši
-
Ičikawa Ebizó V. jako Inumura Daigaku Masamori
-
Naniwa hjakkei
-
Naniwa hjakkei
-
Ičikawa Morinosuke jako tanečník sambasó
-
Ičikawa Takidžúró II. jako Miura Aradžiró
-
Nakamura Šikan II. jako Sódžó Hendžó
-
Džicukawa Enzaburó jako příručí
-
Ičikawa Ebidžúró I. jako Kanoko Kambei
-
Araši Tokusaburó II. jako Ogata Rikimaru
-
Mimasu Daigoró IV. jako Daizen
-
Nakamura Tomidžúró II. jako nadpřirozená ženská bytost
-
Naniwa hjakkei
-
Naniwa hjakkei
-
Naniwa hjakkei
-
Naniwa hjakkei
-
Naniwa hjakkei
-
Ikutama Bentenči jakei
-
Fukušima Sakaro no macu
-
Tenman tendžin daši mija mairi
-
Ibara Sumijoši
-
Tako no macu joru no kei
-
Ičikawa Šikó jako Nitta Širó
-
Džicukawa Enzaburó jako Asodžiró
-
Araši Tokusaburó II. (Rikan IV.)
-
Nakamura Utaemon IV. jako Tecunosuke
-
Mimasu Daigoró jako Šódžó
-
Džicukawa Enzaburó I. jako Ubugeno Kintaró
-
Nakamura Tomidžúró jako džinendžo Osan
-
Onoe Tamizó II. jako Kumagai Džiró
-
Jamašita Kinsaku IV jako Jamauba
-
Nakamura Tomozó jako Júri Kinta
-
Bandó Džútaró jako Inukai Kompači Nobumiči
-
10 herců v zahradě
-
Nakamura Utaemon III. jako Sagi musume
-
Džicukawa Enzaburó I. jako Nagoja Sanza
-
Ičikawa Danzó V. jako Oda Harunaga
-
Araši Rikan II. v 11 rolích
-
Emi
-
Ičikawa Morinosuke jako Mijamoto Musaši
-
Iwai Šidžaku I. jako Neiwandžo
-
Iwai Šidžaku I. jako kurtizána
-
Nanzendži ótóró
-
Krasavice Koei z domu Macubaja
-
Naniwa džiman meibucu zukuši
-
Naniwa džiman meibucu zukuši
-
Ičikawa Hakuen
-
Naniwa fúzoku
-
Nakamura Tomidžúró II. jako kurtizána Kikugawa
-
Ičikawa Jonezó jako sluha
-
Nakamura Macue III. jako Otani
-
Džicukawa Enzaburó I. jako tabáčník
-
Gejša Onabe z domu Itamigoma
-
Onoe Tamizó II. jako Kisen Hóši
-
Araši Rikaku III. jako Goro
-
Nakamura Tódžúró jako Fudžija Azuma
-
Kurtizána Komine z domu Daisei
-
Vchod do chrámu Mjótokusandži v Ósace
-
Katada no rakugan
-
Karasaki no juu
-
Mii no banšó
-
Seta no júšó
-
Awazu no seiran
-
Jabase no kihan
-
Išijama no šúgecu
-
Ičikawa Ebizó V. Jako Nangú Naizen
-
Kataoka Šimanosuke
-
Nakamura Šikan II.
-
Ičikawa Džinnosuke v šatně při líčení
-
Džicukawa Enzaburó jako Širafudži Genta
-
Araši Rikaku II. jako Kató Saemon
-
Nakamura Tamašiči jako Urašimataró