Oddělení Přírodovědeckého muzea
-
Antropologické oddělení
Antropologické oddělení patří k nejmladším oddělením přírodovědné složky Národního muzea. Snahy o jeho zřízení se sice datují již do minulého století, ale teprve v roce 1967 se Emanuelu Vlčkovi podařilo vznik samostatného oddělení prosadit.
Botanické oddělení
Činnost botanického oddělení vždy byla a je dodnes ovlivněna osobností vedoucího oddělení. Většina těchto vedoucích pracovníků působila v oddělení řadu let, čímž určovali zaměření práce na celé dlouhé etapy.
Entomologické oddělení
Entomologické oddělení Národního muzea vzniklo zásluhou dr. Jana Obenbergera v roce 1920 jako entomologické pracoviště v rámci zoologického oddělení a jako samostatné oddělení bylo ustaveno v roce 1952. Od roku 1961 je dislokováno v zámku v Praze - Kunraticích.
Mineralogicko-petrologické oddělení
Sbírky mineralogicko-petrologického oddělení vznikly současně se založením Vlasteneckého, později Národního, muzea v Praze v roce 1818 z podnětu hraběte Kašpara M. Sternberga. Jejich základem se stala právě sbírka minerálů, věnovaná Kašparem Sternbergem. Četnými dary sbírka rychle rostla a především česká šlechta pokládala za svou povinnost následovat Sternbergův příklad.
Mykologické oddělení
Mykologické oddělení Národního muzea, které existuje samostatně od roku 1965, je zaměřeno na budování sbírek, vědecké studium a popularizaci hub a lišejníků. Mykologie - věda o houbách - je na půdě Národního muzea zastoupena téměř od jeho založení.
Paleontologické oddělení
Paleontologické oddělení systematicky shromažďuje a zkoumá doklady o životě v minulých geologických dobách. Jeho sbírky, vznikající od založení Národního (Vlasteneckého) muzea v r. 1818, patří svým rozsahem i významem k nejvýznamnějším na světě, a to zejména díky osobnostem Kašpara hr. Sternberga, Joachima Barranda a prof. Antonína Friče.
Zoologické oddělení
Zoologické preparáty patří k nejatraktivnějším muzejním exponátům vůbec. Žádná návštěva zoologické zahrady ani žádný výlet do přírody nás nemohou v krátké době seznámit tak podrobně a názorně s ohromnou pestrostí živočišného světa, jako právě prohlídka muzejních expozic.
Kroužkovací stanice
Kroužkování ptáků hliníkovými kroužky poprvé s úspěchem použil dánský profesor Hans Christian Mortensen. Když v roce 1899 okroužkoval prvních pár špačků, jistě nemohl tušit, jak jedinečnou se jeho metoda ukáže a že přežije až do 3. tisíciletí, ač neustále se rozvíjející technika poskytuje řadu moderních metod ke sledování ekologie ptáků a jejich prostorové aktivity.
-
Zdeňka Baldová
-
Dr. Jan Bartoš
-
Jiří Bittner
-
Emil Burian
-
Karel Burian
-
Destinová Ema
-
Josef Bohuslav Foerster
-
Zdeněk Chalabala (1899 - 1962)
-
Charvát Alois
-
Iblová Anna
-
Otakar Jeremiáš
-
František Kolár
-
Jaroslav Kvapil
-
Hana Kvapilová
-
Otakar Mařák
-
Fráňa Šrámek
-
Václav Vydra
-
Julius Zeyer
-
Vilém Zítek
-
Antonín L. Dvořák
-
Prof. PhDr. et JUDr. Edvard Beneš
-
Jan Kubelík
-
Prof. Dr. Tomáš Garrigue Masaryk
-
Vojtěch Náprstek