Oddělení Přírodovědeckého muzea
-
Antropologické oddělení
Antropologické oddělení patří k nejmladším oddělením přírodovědné složky Národního muzea. Snahy o jeho zřízení se sice datují již do minulého století, ale teprve v roce 1967 se Emanuelu Vlčkovi podařilo vznik samostatného oddělení prosadit.
Botanické oddělení
Činnost botanického oddělení vždy byla a je dodnes ovlivněna osobností vedoucího oddělení. Většina těchto vedoucích pracovníků působila v oddělení řadu let, čímž určovali zaměření práce na celé dlouhé etapy.
Entomologické oddělení
Entomologické oddělení Národního muzea vzniklo zásluhou dr. Jana Obenbergera v roce 1920 jako entomologické pracoviště v rámci zoologického oddělení a jako samostatné oddělení bylo ustaveno v roce 1952. Od roku 1961 je dislokováno v zámku v Praze - Kunraticích.
Mineralogicko-petrologické oddělení
Sbírky mineralogicko-petrologického oddělení vznikly současně se založením Vlasteneckého, později Národního, muzea v Praze v roce 1818 z podnětu hraběte Kašpara M. Sternberga. Jejich základem se stala právě sbírka minerálů, věnovaná Kašparem Sternbergem. Četnými dary sbírka rychle rostla a především česká šlechta pokládala za svou povinnost následovat Sternbergův příklad.
Mykologické oddělení
Mykologické oddělení Národního muzea, které existuje samostatně od roku 1965, je zaměřeno na budování sbírek, vědecké studium a popularizaci hub a lišejníků. Mykologie - věda o houbách - je na půdě Národního muzea zastoupena téměř od jeho založení.
Paleontologické oddělení
Paleontologické oddělení systematicky shromažďuje a zkoumá doklady o životě v minulých geologických dobách. Jeho sbírky, vznikající od založení Národního (Vlasteneckého) muzea v r. 1818, patří svým rozsahem i významem k nejvýznamnějším na světě, a to zejména díky osobnostem Kašpara hr. Sternberga, Joachima Barranda a prof. Antonína Friče.
Zoologické oddělení
Zoologické preparáty patří k nejatraktivnějším muzejním exponátům vůbec. Žádná návštěva zoologické zahrady ani žádný výlet do přírody nás nemohou v krátké době seznámit tak podrobně a názorně s ohromnou pestrostí živočišného světa, jako právě prohlídka muzejních expozic.
Kroužkovací stanice
Kroužkování ptáků hliníkovými kroužky poprvé s úspěchem použil dánský profesor Hans Christian Mortensen. Když v roce 1899 okroužkoval prvních pár špačků, jistě nemohl tušit, jak jedinečnou se jeho metoda ukáže a že přežije až do 3. tisíciletí, ač neustále se rozvíjející technika poskytuje řadu moderních metod ke sledování ekologie ptáků a jejich prostorové aktivity.
-
Homo sapiens neanderthalensis
-
Homo sapiens neanderthalensis
-
Homo sapiens neanderthalensis
-
Homo sapiens neanderthalensis
-
Homo sapiens neanderthalensis
-
Homo sapiens neanderthalensis
-
Homo sapiens neanderthalensis
-
Homo sapiens neanderthalensis
-
Homo sapiens neanderthalensis
-
Homo sapiens neanderthalensis
-
Homo sapiens sapiens
-
Homo sapiens sapiens
-
Homo sapiens sapiens
-
Homo sapiens sapiens
-
Homo sapiens sapiens
-
Homo sapiens sapiens
-
Homo sapiens sapiens
-
Homo sapiens sapiens žena?
-
Homo sapiens steinheimensis
-
Homo sapiens steinheimensis
-
Honorata Zapová
-
Horní čelist
-
Horní čelist s chrupem
-
Horní čelist s chrupem
-
Hrudní obratel
-
Iblová Anna
-
JUDr, Jan Podlipný
-
JUDr. Alois Rašín
-
JUDr. Josef Müldner
-
JUDr. Karel Kramář
-
JUDr. Ladislav Pinkas
-
Jan Evangelista Purkyně
-
Jan Evangelista Purkyně
-
Jan Kotěra
-
Jan Kubelík
-
Jan Kubelík
-
Jan Masaryk, Dr. h.c.
-
Jan Štursa
-
Jaroslav Kvapil
-
Jiří Bittner
-
Jiří Frejka
-
Jiří Wolker
-
Johann Wolfgang Goethe
-
Johannit
-
Josef Bohuslav Foerster
-
Josef Král
-
Josef Maria Emanuel Lešetický z Lešehradu
-
Josef Suk st.
-
Julius Grégr
-
Julius Zeyer
-
Julius Zeyer
-
Ján Kollár
-
Kalcit
-
Kalcit
-
Kalcit
-
Kalcit
-
Kamzík horský
-
Kaolinit
-
Karel Burian
-
Karel Kapoun
-
Karel Liška
-
Karel Weis
-
Karel Šimanovský
-
Kasiterit
-
Kasiterit
-
Kasiterit
-
Kasiterit
-
Kasiterit
-
Kasiterit
-
Klinochlor
-
Konstantin Biebl
-
Koranna, muž
-
Koranna, muž
-
Kost klíční
-
Kost klíční (dx)
-
Kost klíční (dx)
-
Kost klíční (sin)
-
Kost křížová
-
Kost křížová
-
Kost loketní (sin) - proximální třetina kosti
-
Kost loketní a vřetenní
-
Kost loketní a vřetenní (dx)
-
Kost loketní a vřetenní (sin)
-
Kost lícní (dx)
-
Kost pažní (dx)
-
Kost pažní, loketní a vřetenní
-
Kost pánevní
-
Kost stehenní (dx)
-
Kost temenní
-
Kost vřetenní
-
Kosti bérce
-
Kosti holenní
-
Kuprit
-
Křemen
-
Křemen
-
Křemen