Veřejný, kulturní a společenský život ukrajinské emigrace (1915–1947) – plakáty, pozvánky a letáky
Sbírka, čítající 1988 inventárních jednotek, obsahuje propagační a informační materiály, spojené s veřejnými, společenskými a kulturními aktivitami ukrajinských emigrantů a emigrantských organizací. Časově pokrývá období let 1915–1947.
Většinu dokumentů tvoří pozvánky, letáky, programy nebo plakáty k různým společenským, veřejným a sportovním akcím. Její součástí jsou také fotografie, informační a propagační cedule, dokumenty vztahující se k významným osobnostem a událostem. Jde jak o tištěné, tak ručně psané materiály.
Vnitřně je sbírka členěna do šestnácti oddílů podle zemí vzniku dokumentů. Výjimku představují dokumenty vzniklé na území Haliče, které byly vyčleněny do samostatné části. Do zvláštního tematického oddílu bylo zařazeno také 43 plakátů a pozvánek věnovaných koncertní činnosti Ukrajinské republikánské kapely v letech 1919–1921.
Největší množství dokumentů vzniklo na území tehdejšího Československa – celkem 1373, ostatní země jsou zastoupeny méně četně. Nejstarší dokumenty se vztahují k činnosti zajateckých táborů pro Ukrajince v Rakousku (Freistadt) a Německu (Rastatt, Salzwedel, Wetzlar). Nejnovější, poválečné dokumenty se většinou týkají posledních měsíců existence Muzea osvobozeneckého boje Ukrajiny (tzv. Ukrajinského muzea v Praze), z jehož sbírek pochází převážná část dokumentů. Do Slovanské knihovny se dokumenty dostaly na konci druhé světové války, po zrušení muzea se staly součástí knihovní sbírky.
Díky svému rozsahu a obsahové pestrosti umožňuje sbírka vytvořit si představu o šíři veřejných aktivit ukrajinské diaspory, ale i o potížích, s nimiž se Ukrajinci setkávali v nelehkých podmínkách emigrace.
Obsáhlejší informace o sbírce a inventární seznamy jsou dostupné na webu Speciální sbírky Slovanské knihovny zde.
Sbírka, čítající 1988 inventárních jednotek, obsahuje propagační a informační materiály, spojené s veřejnými, společenskými a kulturními aktivitami ukrajinských emigrantů a emigrantských organizací. Časově pokrývá období let 1915–1947.
Většinu dokumentů tvoří pozvánky, letáky, programy nebo plakáty k různým společenským, veřejným a sportovním akcím. Její součástí jsou také fotografie, informační a propagační cedule, dokumenty vztahující se k významným osobnostem a událostem. Jde jak o tištěné, tak ručně psané materiály.
Vnitřně je sbírka členěna do šestnácti oddílů podle zemí vzniku dokumentů. Výjimku představují dokumenty vzniklé na území Haliče, které byly vyčleněny do samostatné části. Do zvláštního tematického oddílu bylo zařazeno také 43 plakátů a pozvánek věnovaných koncertní činnosti Ukrajinské republikánské kapely v letech 1919–1921.
Největší množství dokumentů vzniklo na území tehdejšího Československa – celkem 1373, ostatní země jsou zastoupeny méně četně. Nejstarší dokumenty se vztahují k činnosti zajateckých táborů pro Ukrajince v Rakousku (Freistadt) a Německu (Rastatt, Salzwedel, Wetzlar). Nejnovější, poválečné dokumenty se většinou týkají posledních měsíců existence Muzea osvobozeneckého boje Ukrajiny (tzv. Ukrajinského muzea v Praze), z jehož sbírek pochází převážná část dokumentů. Do Slovanské knihovny se dokumenty dostaly na konci druhé světové války, po zrušení muzea se staly součástí knihovní sbírky.
Díky svému rozsahu a obsahové pestrosti umožňuje sbírka vytvořit si představu o šíři veřejných aktivit ukrajinské diaspory, ale i o potížích, s nimiž se Ukrajinci setkávali v nelehkých podmínkách emigrace.
Obsáhlejší informace o sbírce a inventární seznamy jsou dostupné na webu Speciální sbírky Slovanské knihovny zde.