Hůlka Rudolf – sbírka fotografií a archivních dokumentů
Sbírku, která obsahuje více než 4200 samostatných fotografií a 158 svitků kinofilmu, vytvořil Rudolf Hůlka (1887–1961) – český úředník, žurnalista, překladatel ukrajinské literatury a amatérský fotograf.
Její nejcennější část tvoří ručně kolorované, barevné i černobílé fotografie zhotovené v první polovině 20. let 20. století na území Podkarpatské Rusi, která byla tehdy součástí Československé republiky. Obsahově a řemeslně cenné jsou také fotografie z východního Slovenska a ze Slovácka.
Hůlka na fotografiích zachytil jak městskou a venkovskou architekturu (včetně dnes již často neexistujících sakrálních staveb) či přírodní scenerie, tak běžný život obyvatel. Zaměřoval se na lidové kroje, výšivky a další rukodělné výrobky, fotografoval lidi při práci, oslavách i vzácném odpočinku. Obsahově hodnotné jsou nepříliš četně dochované fotografie romského a židovského etnika (zejména na Podkarpatské Rusi a na východě Slovenska).
Součástí sbírky je též 380 dopisů, telegramů a pohlednic, které Hůlka obdržel v rozmezí let 1922–1961. Z meziválečného období jsou zajímavé zejména dopisy od etnografa Volodymyra Hnatjuka, od malířky a grafičky Oleny Kulčycké. Problematika literárních překladů a výměny knih je obsahem dopisů se spisovateli Vasylem Stefanykem, Katrjou Hrynevyčevovou a filologem Vasylem Simovyčem. Po druhé světové byl nejčastějším autorem dopisů grafik a malíř Vasyl Kasijan.
Obsáhlejší informace o sbírce a inventární seznamy jejích zpřístupněných částí jsou dostupné na webu Speciální sbírky Slovanské knihovny zde.
Sbírku, která obsahuje více než 4200 samostatných fotografií a 158 svitků kinofilmu, vytvořil Rudolf Hůlka (1887–1961) – český úředník, žurnalista, překladatel ukrajinské literatury a amatérský fotograf.
Její nejcennější část tvoří ručně kolorované, barevné i černobílé fotografie zhotovené v první polovině 20. let 20. století na území Podkarpatské Rusi, která byla tehdy součástí Československé republiky. Obsahově a řemeslně cenné jsou také fotografie z východního Slovenska a ze Slovácka.
Hůlka na fotografiích zachytil jak městskou a venkovskou architekturu (včetně dnes již často neexistujících sakrálních staveb) či přírodní scenerie, tak běžný život obyvatel. Zaměřoval se na lidové kroje, výšivky a další rukodělné výrobky, fotografoval lidi při práci, oslavách i vzácném odpočinku. Obsahově hodnotné jsou nepříliš četně dochované fotografie romského a židovského etnika (zejména na Podkarpatské Rusi a na východě Slovenska).
Součástí sbírky je též 380 dopisů, telegramů a pohlednic, které Hůlka obdržel v rozmezí let 1922–1961. Z meziválečného období jsou zajímavé zejména dopisy od etnografa Volodymyra Hnatjuka, od malířky a grafičky Oleny Kulčycké. Problematika literárních překladů a výměny knih je obsahem dopisů se spisovateli Vasylem Stefanykem, Katrjou Hrynevyčevovou a filologem Vasylem Simovyčem. Po druhé světové byl nejčastějším autorem dopisů grafik a malíř Vasyl Kasijan.
Obsáhlejší informace o sbírce a inventární seznamy jejích zpřístupněných částí jsou dostupné na webu Speciální sbírky Slovanské knihovny zde.
-
Kvasy, Lázně
-
Dříví u Kvasů
-
Chata u Užoku
-
Barnabáš: huculská chata
-
Jasiňa – Mohelka, pouť
-
Jasiňa – Mohelka
-
Jasiňa – Lopušanka
-
Jasiňa – Stebna [Stebnyj]
-
Hoverla, trig. bod
-
Užhorod, vnitřek synagogy
-
Jasiňa: huculské hospodářství
-
Kamenica u Perečína [Kam’anycja u Perečyna], na táčkách
-
Kamenica [Kamjanycja u Perečyna], na hřbitově
-
Děvčátka z Kamenice u Perečína [Kamjanycja u Perečyna]
-
Šohaj a dívka z Kamenice [Kamjanycja u Perečyna]
-
Suchá u Užoku [Suchyj], přadlena
-
Jasiňa – Mohelka, pouť
-
Bílý Potok
-
Pietroš [Petros] z Lazeščiny
-
Jasiňa – Lazeščina, Vasylčuk Nikola
-
Huculíci
-
„Samotář“ – Lopušanka
-
Jasiňa, před cerkvou
-
Jasiňa, Huculky před kostelem