Hůlka Rudolf – sbírka fotografií a archivních dokumentů
Sbírku, která obsahuje více než 4200 samostatných fotografií a 158 svitků kinofilmu, vytvořil Rudolf Hůlka (1887–1961) – český úředník, žurnalista, překladatel ukrajinské literatury a amatérský fotograf.
Její nejcennější část tvoří ručně kolorované, barevné i černobílé fotografie zhotovené v první polovině 20. let 20. století na území Podkarpatské Rusi, která byla tehdy součástí Československé republiky. Obsahově a řemeslně cenné jsou také fotografie z východního Slovenska a ze Slovácka.
Hůlka na fotografiích zachytil jak městskou a venkovskou architekturu (včetně dnes již často neexistujících sakrálních staveb) či přírodní scenerie, tak běžný život obyvatel. Zaměřoval se na lidové kroje, výšivky a další rukodělné výrobky, fotografoval lidi při práci, oslavách i vzácném odpočinku. Obsahově hodnotné jsou nepříliš četně dochované fotografie romského a židovského etnika (zejména na Podkarpatské Rusi a na východě Slovenska).
Součástí sbírky je též 380 dopisů, telegramů a pohlednic, které Hůlka obdržel v rozmezí let 1922–1961. Z meziválečného období jsou zajímavé zejména dopisy od etnografa Volodymyra Hnatjuka, od malířky a grafičky Oleny Kulčycké. Problematika literárních překladů a výměny knih je obsahem dopisů se spisovateli Vasylem Stefanykem, Katrjou Hrynevyčevovou a filologem Vasylem Simovyčem. Po druhé světové byl nejčastějším autorem dopisů grafik a malíř Vasyl Kasijan.
Obsáhlejší informace o sbírce a inventární seznamy jejích zpřístupněných částí jsou dostupné na webu Speciální sbírky Slovanské knihovny zde.
Sbírku, která obsahuje více než 4200 samostatných fotografií a 158 svitků kinofilmu, vytvořil Rudolf Hůlka (1887–1961) – český úředník, žurnalista, překladatel ukrajinské literatury a amatérský fotograf.
Její nejcennější část tvoří ručně kolorované, barevné i černobílé fotografie zhotovené v první polovině 20. let 20. století na území Podkarpatské Rusi, která byla tehdy součástí Československé republiky. Obsahově a řemeslně cenné jsou také fotografie z východního Slovenska a ze Slovácka.
Hůlka na fotografiích zachytil jak městskou a venkovskou architekturu (včetně dnes již často neexistujících sakrálních staveb) či přírodní scenerie, tak běžný život obyvatel. Zaměřoval se na lidové kroje, výšivky a další rukodělné výrobky, fotografoval lidi při práci, oslavách i vzácném odpočinku. Obsahově hodnotné jsou nepříliš četně dochované fotografie romského a židovského etnika (zejména na Podkarpatské Rusi a na východě Slovenska).
Součástí sbírky je též 380 dopisů, telegramů a pohlednic, které Hůlka obdržel v rozmezí let 1922–1961. Z meziválečného období jsou zajímavé zejména dopisy od etnografa Volodymyra Hnatjuka, od malířky a grafičky Oleny Kulčycké. Problematika literárních překladů a výměny knih je obsahem dopisů se spisovateli Vasylem Stefanykem, Katrjou Hrynevyčevovou a filologem Vasylem Simovyčem. Po druhé světové byl nejčastějším autorem dopisů grafik a malíř Vasyl Kasijan.
Obsáhlejší informace o sbírce a inventární seznamy jejích zpřístupněných částí jsou dostupné na webu Speciální sbírky Slovanské knihovny zde.
-
Barnabáš, skalka
-
Barnabáš, voraři na Tise
-
Barnabáš, údolí Tisy
-
Barnabáš, údolí Tisy
-
Barnabáš, řeka a dřevěný most
-
Barnabáš: huculská chata
-
Bayer Ladislav, Čičmany, p. Fačkov, č. 17
-
Bašta opevnění města Zvoleně [Zvolena]
-
Beckov
-
Beckov
-
Beckov
-
Beckov
-
Bilina [Bilyn], dřevěný most
-
Bilyn
-
Blatnica [Blatnice pod Svatým Antonínkem]
-
Blatnica [Blatnice pod Svatým Antonínkem]
-
Boršice [u Blatnice] u Hluku
-
Boršice [u Blatnice] u Hluku
-
Boršice [u Blatnice] u Hluku
-
Boršice [u Blatnice] u Hluku
-
Boršice [u Blatnice] u Hluku, chlapci ze Suchova
-
Boršice [u Blatnice] u Hluku, chlapci ze Suchova
-
Boršice u Blatnice
-
Boršice u Blatnice, žena v bílém soukenném kabátku