Hůlka Rudolf – sbírka fotografií a archivních dokumentů
Sbírku, která obsahuje více než 4200 samostatných fotografií a 158 svitků kinofilmu, vytvořil Rudolf Hůlka (1887–1961) – český úředník, žurnalista, překladatel ukrajinské literatury a amatérský fotograf.
Její nejcennější část tvoří ručně kolorované, barevné i černobílé fotografie zhotovené v první polovině 20. let 20. století na území Podkarpatské Rusi, která byla tehdy součástí Československé republiky. Obsahově a řemeslně cenné jsou také fotografie z východního Slovenska a ze Slovácka.
Hůlka na fotografiích zachytil jak městskou a venkovskou architekturu (včetně dnes již často neexistujících sakrálních staveb) či přírodní scenerie, tak běžný život obyvatel. Zaměřoval se na lidové kroje, výšivky a další rukodělné výrobky, fotografoval lidi při práci, oslavách i vzácném odpočinku. Obsahově hodnotné jsou nepříliš četně dochované fotografie romského a židovského etnika (zejména na Podkarpatské Rusi a na východě Slovenska).
Součástí sbírky je též 380 dopisů, telegramů a pohlednic, které Hůlka obdržel v rozmezí let 1922–1961. Z meziválečného období jsou zajímavé zejména dopisy od etnografa Volodymyra Hnatjuka, od malířky a grafičky Oleny Kulčycké. Problematika literárních překladů a výměny knih je obsahem dopisů se spisovateli Vasylem Stefanykem, Katrjou Hrynevyčevovou a filologem Vasylem Simovyčem. Po druhé světové byl nejčastějším autorem dopisů grafik a malíř Vasyl Kasijan.
Obsáhlejší informace o sbírce a inventární seznamy jejích zpřístupněných částí jsou dostupné na webu Speciální sbírky Slovanské knihovny zde.
Sbírku, která obsahuje více než 4200 samostatných fotografií a 158 svitků kinofilmu, vytvořil Rudolf Hůlka (1887–1961) – český úředník, žurnalista, překladatel ukrajinské literatury a amatérský fotograf.
Její nejcennější část tvoří ručně kolorované, barevné i černobílé fotografie zhotovené v první polovině 20. let 20. století na území Podkarpatské Rusi, která byla tehdy součástí Československé republiky. Obsahově a řemeslně cenné jsou také fotografie z východního Slovenska a ze Slovácka.
Hůlka na fotografiích zachytil jak městskou a venkovskou architekturu (včetně dnes již často neexistujících sakrálních staveb) či přírodní scenerie, tak běžný život obyvatel. Zaměřoval se na lidové kroje, výšivky a další rukodělné výrobky, fotografoval lidi při práci, oslavách i vzácném odpočinku. Obsahově hodnotné jsou nepříliš četně dochované fotografie romského a židovského etnika (zejména na Podkarpatské Rusi a na východě Slovenska).
Součástí sbírky je též 380 dopisů, telegramů a pohlednic, které Hůlka obdržel v rozmezí let 1922–1961. Z meziválečného období jsou zajímavé zejména dopisy od etnografa Volodymyra Hnatjuka, od malířky a grafičky Oleny Kulčycké. Problematika literárních překladů a výměny knih je obsahem dopisů se spisovateli Vasylem Stefanykem, Katrjou Hrynevyčevovou a filologem Vasylem Simovyčem. Po druhé světové byl nejčastějším autorem dopisů grafik a malíř Vasyl Kasijan.
Obsáhlejší informace o sbírce a inventární seznamy jejích zpřístupněných částí jsou dostupné na webu Speciální sbírky Slovanské knihovny zde.
-
Podkarpatská Rus
-
Miškarovice, nyní Bilasovycja, zvonice ve svahu
-
Jasiňa – Lazeščyna, zvonice u kostelíka na Pletovatém
-
Izky, dřevěný kostelík se zvonicí
-
Pilipec [Pylypec]
-
Zadilske, dřevěný kostelík, v popředí muž o holi
-
Barnabáš, nyní Kostylivka, kostelík na ostrohu nad řekou
-
Mohelka – na pouti
-
Jasiňa, zákopy, první světová válka
-
Barnabáš, voraři na Tise
-
Chust
-
Mukačevo, kostel, římskokatolický kostel sv. Martina z roku 1905
-
Hucul v zimním kroji
-
Jasiňa, huculské kroje, ženy před kostelem
-
Jasiňa, Huculka s dcerkou v náručí
-
Huculíci z Jasini
-
Antalovce [Antalovci], dřevařské podniky
-
Jasiňa, senoseč
-
Dívky z Kamenice u Perečína [Kamjanycja u Perečyna] v tradičním oblečení
-
Luhy u Užoku, chalupa v údolí
-
Slovák od Užhorodu
-
Bůvoli, plavení v řece u Krajnykova
-
Černá Tisa, smrkový les, cesta
-
Rahovo [Rachov], před chatou, na huculském dvoře