Mezi významné spolupracovníky a donátory Karáskovy galerie patřil i přední pražský sběratel, historik umění a specialista na dílo Václava Hollara a starší grafiku a kresbu František Adolf Borovský. Sám věnoval Karáskově sbírce řadu výtvarných děl a několik publikací. Další – převážně aukční katalogy – se do knihovny daroval Borovského syn Jiří. Karáskův zájem o tyto tiskoviny souvisel bezprostředně s jeho vlastním sběratelstvím a shromáždil jich více než tři tisíce, ať již souběžně s pořádanými dražbami, nebo později, antikvárně – či prostřednictvím darů.
Kvůli nedostatečné evidenci darů nelze přesně vymezit, jaké knihy z fondu Borovskému původně náležely, ale díky provenienčním znakům se nám podařilo určit dvaatřicet z nich. Borovský si je buď podepsal nebo je glosoval – například jmény úspěšných dražitelů, dosaženými cenami nebo bibliografickými údaji. Mezi těmito katalogy jsou holandské (Frederik Muller & Cie, Amsterdam), rakouské (H. O. Miethke, Vídeň), německé (H. G. Gutekunst, Stuttgart; Paul Cassirer, Berlin, Paul Graupe, Berlin), italské (T. de Marinis & C.) a britské (Maggs Bros.) a dokumentují aukce od počátku devadesátých let devatenáctého století po dvacátá léta (1893-1925).
Vedle katalogů se zde nachází i několik knih: mnichovské vydání duchovního spisu Tomáše Kempenského De imitatione Christi z roku 1696 (KaG VIII G 1), jejž podle datovaného podpisu vlastnil Borovský již v roce 1869 (a mohl tedy pocházet z rodinné knihovny), první vydání londýnského průvodce Collin’s Illustrated Guide to London and Neighbourhood z roku 1871 (KaG XII A2 37) a separát studie Libuše Bráfové Rieger, Smetana, Dvořák, do něhož si Borovský vlepil výstřižek čelní strany poštovní obálky, v níž mu byl zaslán, nadepsané Albinem Bráfem, což sám adresát vytkl poznámkou „psal J. Ex. Dr. Albin Bráf.“ (KaG XV B 26).