aktuálně zveřejněno 238 913 sbírkových předmětů z 202 institucí
Malba zobrazuje legendární dceru alexandrijského krále Kateřinu, která se odmítla stát manželkou císaře Maxentia s odůvodněním, že je již zasnoubena Kristu. Právě klíčový moment zasnoubení pozorujeme na lhotecké malbě. Jádrem kompozice je Madona s Ježíškem. Ježíšek je nahý, se svatozáří kolem plavé kudrnaté hlavy. Sedí na jesličkách a pravou ručkou navléká zásnubní prsten s rubínem na Kateřinin prst. Při pravém boku Marie klečí sv. Kateřina, nastavující Ježíškovi prsteníček. Přes levé rameno madony přihlíží výjevu starší žena, nejpravděpodobněji sv. Anna. Levý horní roh je věnován průhledu do soumračné krajiny s červánky. Obraz působí velice živě, přestože malíř použil mnoho tmavých ploch, rozrušených jen teplými valéry červení, hnědí a žlutí. Nepříliš ostře vedená linie způsobuje přirozené prolnutí barevných vrstev, jejichž odstíněním malíř zároveň docílil iluze objemu a prostoru. Přestože řada slohových i kompozičních analogií ukazuje k malbě boloňské školy konce 16. století, lhotecká malba nepůsobí jako čistě italská práce. Naopak svou tvrdostí prozrazuje, že jejím vzorem mohlo být dílo záalpského malíře. V úvahu připadají malby Denyse Calvaerta (ca. 1540–1619), flámského malíře původem z Antverp, který většinu své malířské kariéry prožil právě v Bologni. Během svého života se motivu Mystického zasnoubení sv. Kateřiny věnoval opakovaně. Kvalita našeho obrazu ovšem vlastních Calvaertových prací, vyznačujících se často velmi rafinovanou prostorovou výstavbou, nedosahuje. Mystické Zasnoubení sv. Kateřiny z Červené Lhoty je sice v některých partiích ochuzeno o lazurní vrstvu, čímž je narušen výsledný dojem, přesto jde o kvalitní práci, jejíž autor musel být konfrontován s dílem Denyse Calvaerta a pohyboval se pravděpodobně na pomezí Lombardie a Emilie Romagni, v cremonsko-boloňské oblasti. Malbu lze časově klást do období kolem roku 1600, a to především na základě zepředu ostře nasvícené plochy obrazu.