aktuálně zveřejněno 238 913 sbírkových předmětů z 202 institucí
Ilustrovanou edici Dantova Nového života pořídil italský spisovatel, překladatel a žurnalista Antonio Agresti v roce 1902. Tohoto svého počinu se snažil zhostit s maximálním perfekcionismem. Textově využil starší vydání Alessandra d’Ancona z roku 1884 považované i odborníky za jedno z nejlepších vůbec, coby ilustrační doprovod zařadil 11 světlotiskových příloh reprodukujících obrazy Danta Gabriela Rossettiho, malíře ze skupiny prerafaelitů, syna jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů Božské komedie, Gabriela Rossettiho. Ostatně Agresti sám byl s touto rodinou spřízněn, jeho manželkou byla Olivie Rossettiová, vnučka Gabriela a neteř Danta Gabriela, jinak konzervativní politická aktivistka později proslulá svým přátelstvím s Ezrou Poundem. V roce 1911 pak italský symbolistický básník Marcus de Rubeis (Marco Rossi) obstaral druhé vydání Agrestiho publikace z roku 1902, které explicitně označil za "prerafaelitskou edici". Z obrazových příloh k Agrestiho edici jsou zde prezentovány Rossettiho portréty Danta, Beatrice a obraz zvaný "Dantis Amor". Na patitulu exempláře z knihovny Jaroslava Vrchlického se nachází italský citát z 37. kapitoly Nového života psaný perem pravděpodobně samotným Vrchlickým, který v českém překladu (Vrchlického) zní: "Vy neměly byste tu paní naši || leč ve smrti až, oči, zapomníti!" Je-li Vrchlický skutečně pisatelem této poznámky, lze se, s ohledem na jeho pohnutý soukromý život, jen dohadovat, při jaké příležitosti ji asi učinil. Další podrobnosti viz v přiloženém PDF.