Vojta Náprstek (1826-1894) vytvořil v domě U Halánků, kde jeho matka provozovala pivovar a vinopalnu, společenský salón, kde se nescházeli jen malíři, ale především čeští politici (F. Palacký, F.L. Rieger, F.A. Brauner, J. Grégr, K. Sladkovský), literáti (J. Neruda, S. Čech, J. Zeyer, J. Vrchlický, J.V. Sládek, K.J. Erben, B. Němcová), vědci (J.E. Purkyně, J. Studnička, J. Goll, M. Tyrš, T. G. Masaryk) a také cestovatelé (E. Holub. J. Kořenský, O. Feistmantel, P. Durdík, Ant. Stecker, E.S. Vráz aj.). Náprstek ač sám necestoval, byl velkým mecenášem nejen cestovatelů, ale všech, kteří v zahraničí šířili dobré jméno českých zemí. Jeho podpora krajanů zvláště v USA mu vynesla titul čestný konzul Amerických Čechů. Kontakty s Amerikou udržoval Náprstek od svého návratu z USA (1848-1857), kam se uchýlil po perzekuci za účast v revolučních bojích ve Vídni a v Praze. Po návratu domů (1858) začal budovat veřejnou knihovnu, kde se scházeli jeho přátelé. Od roku 1865 začaly knihovnu navštěvovat také pražské paní a dívky, které zde pod Náprstkovou patronací založily Americký klub dam, první český ženský vzdělávací spolek. Později se Náprstek rozhodl založit také průmyslové muzeum, což se mu podařilo díky štědrému odkazu matky až v roce 1873. V roce 1874 bylo muzeum s názvem České průmyslové muzeum otevřeno v provizorních podmínkách domu U Halánků. Sbírky neustále rostly především dary přátel, krajanů a cestovatelů a pozvolna se měnil charakter muzea z průmyslového na národopisné. Náprstek si získal velké renomé i jako pražský radní, protože jako zastánce pokrokových vynálezů (elektrické osvětlení města, zavedení plynu do domácností, moderní kanalizace a vodovod, zavedení telefonní sítě aj.) se snažil dostat Prahu na úroveň evropských velkoměst. Když v roce 1894 zemřel, byl jako zastánce v monarchii nepovolené kremace zpopelněn až v německé Gothě. Jeho celoživotní úsilí – muzeum – tak dodnes připomíná slavné i neznámé nadšence, kteří tvořili naši historii a s Vojtou Náprstkem shromáždili úctyhodné množství artefaktů dokumentujících život lidí na celém světě.
Milena Secká
-
"Zástěrka ""guayuco"" z bavlny"
-
Arizonská poušť s jukami v písku
-
Broskvoň v arizonské poušti
-
Celkový pohled na skalní stěnu s obydlími pravěkých obyvatel
-
Centrální prostranství v pueblu Walpi
-
Cesta do puebla Walpi
-
Cesta do puebla Walpi
-
Cesta k hopijským vesnicím
-
Cesta k pueblu Walpi
-
Cesta pro vodu k pramenům
-
Chlapec sedící na skalním srázu
-
Dcera Vrázova přítele Pabla Ruize Amelie
-
Dcera Vrázova přítele Pabla Ruize Izidorita
-
Domy v pueblu Walpi
-
Domy v pueblu, uprostřed vstup do kivy (svatyně)
-
Dva běloši mezi indiány Hopi
-
Dva muži zády k objektivu
-
Dvě svobodné dívky na dvorku před domem
-
Dvě ženy pueblanských indiánů
-
Dvě ženy v pokrývkách s kulovitými nádobami na hlavách
-
Děti před domem v pueblu Walpi
-
Děti s oslíky mezi domy v pueblu Walpi
-
Dům dona Pabla Ruize
-
E.St.Vráz na koni
-
E.St.Vráz s hopijskými přáteli
-
Giuiahib uinanský
-
Guahib Indián
-
Horská železnice
-
Hospodářská usedlost
-
Hospodářské stavení v pampě
-
Hráč na flétnu - reprodukce
-
Hřbitov vymřelé osady Periko
-
Indián Cashivo
-
Indián Hopi nese otep kukuřice
-
Indián Hopi nese otep kukuřice
-
Indián Oreyon
-
Indián s pletenou podložkou na vkládání peří na hlavě
-
Indián v klobouku s přikrývkou přes ruku
-
Indián Žamanrody
-
Indiáni Guachuris
-
Indiáni Hopi pod pueblem Walpi
-
Indiáni Oregunes
-
Indiánka kmene Cashibos
-
Indiánka kmene Karibů
-
Interiér krápníkové jeskyně zvané El Guacharo
-
Jaroslav Brázda na koni
-
Jedna z dcer dona Pabla Ruíze
-
Jedna z tet Tuna-sisi, Karibové
-
Jeskyně lelků
-
Jeskyně lelků El Guacharo
-
Jezdci mezi vysokými skalami
-
Kněz střílí lukem do písku při náboženském obřadu
-
Kněz střílí lukem do písku při náboženském obřadu
-
Koně stojící před domy v pueblu Walpi
-
Krajina kolem Velkého kaňonu
-
Krajina kolem řeky Guarapichi
-
Kácení lesa pro kávovníkovou nebo kakaovníkovou plantáž
-
Kácení lesa pro plantáže
-
Lesy v pohoří Karipe
-
Matka s dítětem na terase před svým obydlím
-
Matka s dítětem stojící před vstupem do domu
-
Muž a žena před svým domem v pueblu Walpi
-
Muž antilopí společnosti v tanečním úboru s náhrdelníky a chřestidly
-
Muž kmene Karibo
-
Muž s lukem a šípy v ruce
-
Muž v klobouku a se stříbrnými ozdobami
-
Muž v tanečním úboru s náhrdelníky a chřestidly
-
Muž v tkané pokrývce
-
Muži z puebla Walpi
-
Na cestě k Velkému kaňonu
-
Na okraji Barevné pouště
-
Obrázek z Llana
-
Odpočinek v arizonské poušti na cestě k indiánům Hopi
-
Palmy janari a kokosové
-
Palmy pupuňas s jedlými plody
-
Pasoucí se kůň v pouštní krajině
-
Pastevec na koni hlídá stádo krav u vody poblíž města Flagstaff
-
Pinceres - typ míšenky
-
Pohled do Velkého kaňonu řeky Colorado
-
Pohled na Humboldtovu jeskyni
-
Pohled na Velký kaňon
-
Pohled na Velký kaňon
-
Pohled na krajinu
-
Pohled na krajinu, kde rostou nejkrásnější orchideje
-
Pohřebiště v džungli
-
Portrét Pabla Ruíze
-
Portrét indiána, Guahíbové
-
Portrét míšenky, Vrázova kuchařka
-
Portrét svobodné dívky z puebla Oraibi
-
Posvátná skála indiánů Hopi
-
Potok a les u jeskyně El Guacharo
-
Prehistorická puebla ve skalách v okolí města Flagstaff
-
Prodavač vody
-
Průvodce E.S. Vráze
-
Příjezd jezdců k pueblu Walpi
-
Přístupová cesta k pueblu Walpi